Jako nejhorší si pamatuji vyjádření německého generála, že na Ukrajině musíme bojovat ještě pět let, abychom byli schopni připravit se na válku s Ruskem. Bohužel Západ propadl narativu, který mu vsugeroval Zelenskyj, že Ukrajina bojuje za nás. To není pravda. Ukrajina nebojuje za nás. Bojuje za svoji svébytnost, národní systém… Ukrajina bude pro Evropu velký problém. Živíme se nadějí, že přispěje k nové obranné a bezpečnostní architektuře, ale já se obávám, že přispěje k nějakému velkému problému, který tady bude po dlouhá léta, říká v našem rozhovoru generál v záloze, bezpečnostní poradce a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR.
Pane generále, základní otázka všech otázek: Proč válka na Ukrajině trvá tak dlouho? Už je to více než rok od jednání na nejvyšší úrovni Spojených států a Ruska v Anchorage, po kterém se očekával mír v řádu dnů, maximálně týdnů. Proč se pořád bojuje?
Odpověď není úplně jednoduchá. Ze strany Ruska válka pokračuje, protože se nesplnily cíle, které si Rusové dali. Ty Putin v červnu 2024 kodifikoval a řekl, co chce. V Anchorage na nich trval. Tam byla dojednána kompromisní záležitost, kterou dojednali Witkoff s Kushnerem v Moskvě – že Rusko už nebude trvat na dobytí nebo získání celé Záporožské a celé Charkovské oblasti. To znamená, že se zastaví tam, kde budou vojska.
Tohle Donald Trump Putinovi přislíbil, že zařídí. Že zmákne jak Zelenského, tak evropské spojence. Vidíme, že nezmákl ani Zelenského, ani evropské spojence. A od té doby se traduje velká nelibost Trumpa vůči evropským spojencům, protože jsou proti němu. Jemu to hodně vadí, protože si myslel, že Zelenského zmákne. On by ho samozřejmě mohl zmáknout po vlastní linii. To znamená, že zavolá do Pentagonu, žádné zpravodajské informace a je to vyřešené. Ale to si on z řady důvodů také nemůže dovolit, včetně toho, že ani lidé kolem něj nejsou všichni naladěni úplně stejně.
Rusko se ale, obávám se, někdy od června, kdy se zdá, že Putin sundal rukavice, rozhodlo k něčemu většímu. A to větší bych obecně nazval likvidací ekonomické podstaty vojenské síly Ukrajiny. To znamená, že zlikvidují ekonomiku do takové míry, že stát nebude schopen podporovat bojující ukrajinskou armádu na frontě. To jsou ty útoky na infrastrukturu. A nejen na ni. To jsou útoky na železnici, na lokomotivy. Prostě vidíme, že ocelářský průmysl je finito, vyřešený. Padesát procent předválečné kritické infrastruktury je zničeno.
Pro Rusko to má smysl i v tom, že touto likvidací do budoucna vyloučí možnost, aby ukrajinská armáda vůbec byla schopna fungovat. Nikdo neví, jak ta válka skončí, jestli zamrzlým konfliktem, nebo nějakou mírovou dohodou. V Evropě panuje představa, že páteří nové bezpečnostní architektury bude zkušená, vybavená ukrajinská armáda s velkými bojovými schopnostmi a vysokým počtem vojáků. Nevím, kdo je tak naivní, aby se domníval, že Rusko bude kdy souhlasit s tím, aby Ukrajina měla 900 tisíc vojáků.
Mediální prostor je zanesený různými pojmy, kterým nerozumím. A jeden z nich je pro mě výrazně nepochopitelný. To je spravedlivý mír. Já nevím, co to je spravedlivý mír. Vím, že vítězové diktují a poražení musejí přijímat. Tady jde jenom o to, jak bude Západ schopen přimět Rusko, aby ten poražený nebyl úplně na dně.
To je velmi silný aspekt, který tam dnes vidíme. Vidíme, že Rusko udělalo něco, co předtím nechtělo udělat. Z Černého moře blokuje Oděsu a další přístavy. V zásadě tak učinilo z Ukrajiny suchozemskou zemi. To je velký malér pro ekonomiku, ale i pro zásobování ukrajinské armády zbraněmi. Takže Ukrajina je v situaci, kdy Volodymyr Zelenskyj nemůže podepsat žádnou kapitulaci. Nemůže podepsat dohodu, která byla na stole v Istanbulu, a pak od ní Ukrajina odstoupila.
Má dnes ukrajinské vedení nějaký prostor ke kompromisu?
Z hlediska domácí situace ten prostor Zelenskyj moc nemá. Dnes vidíme, že mu dýchá na záda Valerij Zalužnyj, který veřejně prohlašuje, že Rusko tuhle válku prohrát nemůže. Máme tam dalšího adepta na prezidentský stolec, tím je Fedorov, který se také na věci dívá trochu jinak. A pak tam budou lidé, kteří stojí vzadu a Zelenskému nikdy neodpustí. Na druhou stranu, když jsem viděl průzkumy mezi ukrajinským obyvatelstvem, tak většina by souhlasila s mírem s nějakými územními ústupky, což je zase tlak ze společnosti.
Já jsem zkraje války řekl, že kdyby byl Zelenskyj frajer a uměl to celé odhadnout, tak by prohlásil: Dobře, tak si ty oblasti vezměte, udělejme referendum, nechme lidi rozhodnout. Nechme ty, kteří chtějí zůstat, ať zůstanou. Ti, kteří nebudou chtít zůstat pod vládou Ruska, odejdou pryč. Podle mě cokoliv Volodymyr Zelenskyj udělá, tak je špatně.
Kdo má největší zájem na prodlužování války? Putin? Zelenskyj?
Jsem přesvědčen, že Zelenskyj má ultimátní cíl dostat Západ do války s Ruskem, protože on na tom nemůže prodělat, na tom může jen získat. My dva asi těžko můžeme předstírat, že bychom na tom něco získali. My jako Evropa na tom můžeme velmi tratit a bylo by to velmi, velmi špatné.
Putin také poprvé řekl, že jakákoliv vojska na území Ukrajiny – a je jedno, jestli ta, která ze Západu nahradí ukrajinskou armádu, jež kryje společnou hranici s Běloruskem, anebo se přímo zapojí do války – bude považovat za vyhlášení války. To je vlastně poprvé tak velký signál, který Putin vyslal. Lavrov a ostatní už nemluví o speciální vojenské operaci, mluví o válce a mluví o válce se Západem. Lavrov také mluvil o válce s Německem. Což je přesně to, co potřebují pro vlastní řady v Rusku. Řeknou, že je to válka s Německem. Na začátku konfliktu říkali: Zase nás ohrožují německé tanky. To prostě musí v ruské společnosti pořád jasně znít. A Západ nemá chuť nebo odvahu přiznat chybu. Přitom Merz by mohl říct: Já ne, já jsem to převzal až loni. Andy Burnham by mohl říct: Já jsem to převzal až před dvěma měsíci. Přijde mi zvláštní, že tito lidé to neustále tlačí tak silně směrem, o němž přece musejí vidět, že má velmi nebezpečný eskalační potenciál.
Oni do toho nainvestovali prakticky veškerý politický kapitál…
Přesně tak. A teď nemůžou říct: Vážení voliči, my jsme se mýlili. Ale já bych řekl, že je pořád lepší mýlit se mírově než se mýlit válečně.
Mír… Co si vlastně dnes Rusko, Ukrajina, Amerika a evropské země pod slovem mír mohou představovat? Nemá každá strana úplně jinou představu, jak by mír měl vypadat?
Myslím, že mají odlišné představy, z čeho by měl mír vzejít. Západ by chtěl, aby ta válka skončila tím, co jsem říkal, tím spravedlivým mírem. Fajn, ale jak toho chtějí dosáhnout? Západ říká Ukrajině: Budeme vás podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba, tím anglickým „as long as it takes“. Což mi pořád nedává smysl. Jak dlouho to chtějí dělat a čím to chtějí dělat? Vezměte si jen takovou drobnost, že Ukrajinci dostali někdy na začátku roku sto miliard dolarů a v září jim už chybělo dalších sedmadvacet miliard dolarů. To je děsivé. Kde ty peníze kdo má vzít? Kde vlastně skončily? Nicméně to hlavní, co Ukrajinci potřebují, jsou vojáci. Ty jim nikdo dát nemůže.
Donald Trump byl ochoten přetlačit Zelenského, protože asi jako jediný chápe, že logika války je taková, že v ní prostě vyhrává vítěz a poražený bohužel prohrává.
Západní země však mají pořád pocit, že by se to ještě nějak mohlo udělat. Jako nejhorší si pamatuji vyjádření německého generála, že na Ukrajině musíme bojovat ještě pět let, abychom byli schopni připravit se na válku s Ruskem. Bohužel zaprvé Západ propadl narativu, který mu sugeroval Zelenskyj, že Ukrajina bojuje za nás. To není pravda. Ukrajina nebojuje za nás. Bojuje za svoji svébytnost, národní systém a já nevím za co všechno.
A víte, co je problém? Až to skončí, tak přijdou a řeknou: My jsme za vás bojovali, my jsme za vás krváceli. Dokonce Tusk teď prohlásil, že Ukrajincům odchází sedmadvacet tisíc vojáků měsíčně, a to buď v igelitových pytlích, nebo zraněných, což je velký počet. A oni budou říkat: Tak vy chcete, abychom vám vrátili vaše peníze? Ale my stejně žádné nemáme. Musíte přijmout fakt, že to nebyly půjčky, ale dary, protože my jsme za vás bojovali. A pořád je lepší, když o ty peníze přijdete, než kdybyste přišli o ty statisíce mladých mužů jako my.
Tohle celé je velmi nebezpečné. Vůbec nevíme, v jaké podobě Ukrajina skončí jako stát, jak bude vůbec životaschopná a jak bude vypadat mírová obnova Ukrajiny. Ukrajina bude pro Evropu velký problém. Živíme se nadějí, že přispěje k nové obranné a bezpečnostní architektuře, ale já se obávám, že přispěje k nějakému velkému problému, který tady bude po dlouhá léta.
Jak vypadá teď, letos na podzim, situace na frontě?
Kdyby neměli Ukrajinci drony, tak by už dávno padli. Generál Syrský v jednom rozhovoru říkal, že Rusové mají převahu jedna ku třem, v některých místech jedna ku šesti. Dvě stě tisíc zběhů, minimálně dva miliony případů porušení mobilizační povinnosti. Známe ty scény, jak honí lidi, to je šílené. Teď se mluví o tom, že by měly být i ženy odváděny do první linie. To přece ukazuje, jak hluboký ten problém je. A tohle za Ukrajince nikdo nevyřeší.
Bývalá tisková mluvčí Zelenského prohlásila několik strašidelných věcí. Ty nejhorší byly, že Ukrajina pokračováním konfliktu páchá národní sebevraždu, má polovinu obyvatel oproti době po rozpadu Sovětského svazu, denně čtyřikrát více lidí umírá, než se rodí, a polovina z pětadvaceti milionů Ukrajinců, kteří v zemi zůstali, jsou důchodci. To je strašné, to je demografická spirála smrti. Strašná katastrofa. Mě zaráží, jestli si tohle nikdo neuvědomuje. My přece takovou Ukrajinu nepotřebujeme. Obávám se, že už je dávno za bodem toho, co bychom mohli nazvat něčím životaschopným, na čem se bude moci cosi budovat.
Celý rozhovor čtěte v aktuálním vydání měsíčníku TO 10/2026.
