Jak k tomu vůbec došlo, že tady najednou máme tolik dezolátů koblihožroutskejch proruskejch? A nejenže máme, my je trpíme, a nedej bože taky živíme! Přinášíme fejeton Jiřího Macků.
Ujídají nám před očima z našeho draze placeného unijního švédského stolu a upíjejí z darované neunijní ukrajinské vodky. A bůhví jak dlouho ještě budou. Jako by nestačilo, že už takhle nás zadlužili do třetího kolena. Jak tvrdí na Jasných signálech.
Jsou málem na odpis a místo toho, aby někde stranou v klidu upíjeli z petky braníku, do všeho kafrají. Hlavně teď skrzevá ty volby. Do naší budoucnosti, chápete?! Jo, přesně, do naší, co jí přitom nám a našim dětem stejně dávno projedli. Jenže tu bruselskou budoucnost už si vzít nedáme!
Čeká vás, naši milí, nelítostná leč přirozená obměna generací. Úkol nejbližší budoucnosti je jasný: Jen co se uzákoní volební právo od šestnácti, prosadíme, že na oplátku bude – to kvůli potřebné vyváženosti – neperspektivním přestárlým šedesátiletým plus totéž odebráno.
Nestůjte v cestě, už nestíháte! Sedřeni z té vaší cesty k socialismu, výstavby bytů, továren, dolů a nahoru, přehrad a elektráren, jak nám to furt předhazujete. Nebojte, my vás přesto v tom nezbytném kroku sebereflexe podpoříme. Už se na tom pracuje, v krematoriích dokončují pořadníky, pro prvních sto přihlášených žeh s výhodami. A osoby do půl metráku mrtvé váhy doprava zdarma.
Přemluv bábu, přemluv dědka, přemluv Pávka! Teď přijde náš čas. Již vzhůru budoucnosti této země, kupředu pravá!
Čtěte také:
Nová evoluční teorie
Jdu na západ…
Běhejme, teď jde o všechno!
