Já vím, že nálepka „disident“ vám na Trumpovi připadne komická, ale nechte si ji na něm aspoň pro tento účel, komedie není nikdy dost. Takže ty kilometry trumpiád tady nebudeme prodlužovat a všimneme si jiných dvou podobně rebelantských disidentů, s nimiž vládnoucí progresníci zatočili během jednoho červencového týdne, za poměrného mediálního nepovšimnutí.
Arcibiskup
Jedním je v USA žijící italský katolický arcibiskup Carlo Maria Viganò, jehož disidentské kvalifikace jsou nezpochybnitelné. Označovaný médii za ultrakonzervativce a kritizovaný za neposlušnost Vatikánu, byl z funkce papežského nuncia čili vatikánského velvyslance v USA, kde si vytvořil širokou sympatizující obec věřících fanoušků, nejprve penzionován, pak ostrakizován a nakonec… ale nepředbíhejme.
Chronologicky řazeno, na sebe poprvé veřejně a mediálně upozornil, když se v roce 2015 zapojil do amerického protipotratového hnutí a sloužil s ním mše. Což mu v jeho funkci asi nepříslušelo. Pár let nato vypukly v Americe skandály s kněžským (dokonce kardinálským) sexuálním zneužívání dětí a Viganò nařkl papeže, jemuž on stále říká původním přijmením Bergolio, že o nich roky věděl a nezakročil. Kromě toho ho obvinil, že z církve dělá otevřenou organizaci „inkluzivismu, imigracionismu, ekofanatismu, a homosexualismu“, která sešla na scestí od pravého poslání církve. Vyzval ho k rezignaci a nazval ho „falešným prorokem“ a „sluhou Satanovým“. Silné kafe, uznejme.
Mezitím taky hodně kibicoval do americké a světové politiky – s dovedným využitím internetu, nejnověji Muskovy sítě X) – z pozice silně konzervativní. Kritizoval davoský Velký reset, islamizaci, genderismus, covidové vakcíny a zafandil si i teoriím o globalistickém antikřesťanském charakteru projektů OSN.
Uznán vinným
Vatikán ho za to uznal vinným z trestného činu zvaného schizma a znamenajícího neposlušnost působící rozkol. Kdysi se tomu říkalo kacířství, dnes je to disent. Ale žádné strachy, už se za to neupaluje. Jen ho exkomunikovali, tedy vyloučili z katolické církve. Ať si trhnou nohou, odpověděl jim, jen trochu jinými slovy:
„Neuznávám autoritu tohoto tribunálu, jenž mě soudí, ani jejího Prefekta, ani toho, kdo jej jmenoval. Zavrhuji, odmítám a odsuzuji skandály, omyly a kacířství Jorge Maria Bergoglia.“
Bannon
Druhý náš dnešní disident Stephen Bannon byl populární jak v Americe, kde řídil Trumpovu volební kampaň, tak v Evropě, kde jednu dobu pomáhal sbližovat pravicové strany EU. Mnohými, kteří s ním kdy spolupracovali, je ctěn jako brilantní organizátor. Za „jednoho z nejhlasitějších a nejsilnějších disidentských hlasů v Americe naší doby“ jej označila spisovatelka Naomi Wolf, která s ním sdílí vášeň pro svobodu a obavy o osud Ameriky pod vládou současných demokratů, ač jinak politicky na opačné straně coby dlouholetá levicová feministka.
Bannon se právě chystal zapojit do Trumpovy volební kampaně mediálně. Ale v témže týdnu, kdy byl Viganò exkomunikován, nastoupil do vězení s přísnou ostrahou, bez přístupu na internet, s návštěvami omezenými na rodinné příslušníky, s povolením pohybu deset minut denně. Za pohrdání soudem. Zrovna teď a na čtyři měsíce – přesně do voleb.
„Na ty měsíce, kdy půjde o to, zda přežijeme jako svobodný národ,“ běduje Naomi Wolf na svém Substacku. A přidává Bannenovi další epitet: „nejprominentnější americký politický vězeň, jehož „mobilizující, nepoddajný, ústavu bránící hlas je odříznutý od proudící životadárné krve žurnalistiky a politiky.“ Taky ještě: „Bratr v boji za svobodu našeho národa, hrdina naší doby, generál na bojišti za svobodu, generál pro nás všechny, bez ohledu na politický názor, kdo milujeme svou zemi a nechceme ji nechat zahynout, dokud můžeme.“
Naomi Wolf se pokouší varovat, že „fyzické věznění kritiků jako je Stephen Bannon znamená, že jsme došli do bodu, z něhož téměř není návratu.“ A bouří: „Kde ksakru všichni jste? Kde jste, konzervativci? Libertariáni? Nezávislí? Hergot, kde jste, liberální Američani? Někdo, kdokoli, kdo tvrdí, že mu záleží na otevřené společnosti a vládě zákona? Kde jste, milovníci svobody? Kde jste, alternativní média? Uvědomujete si, kolikátá bije?“
Čtěte také: Nepůjde paní Ursula do vězení?, Migrační pakt je sebevražda Evropy, Kdyby nebylo Rakouska, Ti Němci to panečku zvládají, Klenot ze světa literatury, Sláva hromadnému vrahovi
Srovnejte si podmínky,za kterých si odpykává trest masový vrah Breivik a politik Bannon….
Osobně si myslím,že cesta ven je jen jediná. Opravdoví liberálové (v původním, neprogresivním,-istickém slova smyslu) zprava i zleva by měli zasypat příkopy a uvědomit si,že nyní jde o obhajobu svobody slova ve své podstatě,bez ohledu na obsah.Ten můžeme řešit,přít se o něj,diskutovat,hádat se,až bude opět prostor svobody slova obhájen.
„Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat.“ – Voltaire(podle Evelyn Beatrice Hallové)
USA jako země svobody je už dlouho jen iluzí. Za bolševika jsme si je hrozně idealizovali.