Na historické minimum klesla důvěra Evropanů ve Spojené státy jako garanta bezpečnosti. Vyplývá to z nového průzkumu Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR), který se uskutečnil v květnu v 15 evropských zemích.
Do průzkumu se zapojili lidé v Bulharsku, Dánsku, Estonsku, Francii, Itálii, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a Velké Británii.
V rámci zúčastněných zemí vyšlo najevo, že USA nyní považuje za spojence pouze 11 % respondentů, zatímco ještě na konci roku 2024 to bylo 22 %. Většina obyvatel zároveň pochybuje, že by jim Spojené státy v případě vojenského napadení poskytly pomoc.
Průzkum zveřejněný před nadcházejícími summity G7 a NATO ukazuje rostoucí nedůvěru vůči Washingtonu a sílící podporu posilování evropské obrany. Podle autorů studie k tomu přispěly kroky prezidenta Donalda Trumpa, například hrozby vůči Grónsku, úvahy o stažení amerických vojáků z evropských základen či nejistota kolem budoucnosti NATO.
Přesto většina Evropanů věří, že vztahy mezi Evropou a USA se po Trumpově odchodu z funkce pravděpodobně zlepší. Do té doby však podporují větší obrannou soběstačnost Evropy a omezení závislosti na americké vojenské technice. Naopak myšlenka nahradit NATO novou čistě evropskou obrannou organizací získala jen malou podporu.
Zajímavým zjištěním je také vysoká důvěra v evropské partnery. Ve většině zkoumaných zemí lidé věří, že by jim v případě krize pomohly alespoň některé další evropské státy. Výjimkou bylo pouze Bulharsko.
Průzkum se věnoval i dalším tématům. Obnovení dovozu ruské ropy a plynu navzdory vysokým cenám energií odmítá 44 % Evropanů. Veřejné mínění zůstává rozdělené také v otázce vstupu Ukrajiny do Evropské unie. V několika zemích, například v Maďarsku, Rakousku, Německu či Bulharsku, převažuje spíše nesouhlas s jejím přijetím za současných podmínek.











