Kdo není Turek, ten se má…

Pokrytectví pravdoláskařských stran (resp. liberálně progresivních) nezná mezí. Ujišťují nás o tom každý den. Existuje však jedna osoba, která je pod soustředěnou palbou, sotva se na politické scéně objevila. Tou osobou je Filip Turek. Nejdu ho hájit, nebudu stát na jeho straně, chci jen odhalit to brutální pokrytectví těch „lepších lidí“, kteří sami sebe staví do rolí morálních majáků.

Kdo z politiků, jejich poradců, lobbistů apod. způsobil dopravní nehody a přestupky za posledních 20 let? S jakými následky a jakou přijal osobní zodpovědnost, jak byl odsouzen a jakou to vyvolalo mediální pozornost?

Štěpán Stupčuk (ČSSD)

• Rok: 2016
• Následky: Poslanec havaroval na dálnici D7 a zpočátku tvrdil, že neřídil. Zasahujícím policistům odmítl dechovou zkoušku. Později se přiznal, že řídil pod vlivem alkoholu.
• Zodpovědnost a odsouzení: Stíhání bylo vedeno pro ohrožení pod vlivem návykové látky. Vyhnul se soudu, protože využil institutu narovnání: zaplatil pokutu, věnoval peníze na dobročinné účely a přišel o řidičský průkaz. Stupčuk věděl, že sněmovna by ho pod tlakem médií vydala a že ho ČSSD (která tehdy padala v preferencích) nepřikryje. Zvolil proto taktickou obranu: přiznal se a využil právní institut narovnání se státním zástupcem mimo soudní síň. Strana ho donutila opustit regionální funkce, ale poslanecký plat si nechal.

Filip Turek (Motoristé sobě)

• Rok: 2026 (důležitý fakt: vyšetřování ještě nebylo skončeno, nebylo určeno zavinění, ale medializace a „zaručené“ výsledky zejména od „pravdy a lásky“ jsou až alarmující)
• Následky: Vládní zmocněnec a poslanec Filip Turek způsobil dopravní nehodu v centru Prahy. Při jízdě předjížděl kolonu v odbočovacím pruhu a na křižovatce se střetl se sanitním vozem, který převážel biologický materiál. Sanitní vůz (Fabia) na převoz krve a krevních derivátů se převrátil na střechu. Řidič nemocničního vozu utrpěl dle kvalifikací nehod „středně těžké zranění“, tj. takové, kde je nutná vícedenní hospitalizace, a pokud pobyt v nemocnici překročí sedm dní, je událost překvalifikovaná z „přestupku“ na „ublížení na zdraví z nedbalosti“.
• Zodpovědnost a odsouzení: Událost je v šetření policie. Kvůli porušení pravidel byl vyzván premiérem i politickou opozicí k rezignaci na funkci vládního zmocněnce. Turek přijal osobní zodpovědnost pozastavením výkonu této funkce do doby, než policie určí viníka.

Martin Langmajer (ODS)

• Rok: 2007 (odsouzen 2009)
• Následky: Bývalý starosta Prahy 6 a radní způsobil vážnou dopravní nehodu na rychlostní silnici R4. Při nehodě zemřel člověk.
• Zodpovědnost a odsouzení: Soud uznal Langmajera vinným z usmrcení z nedbalosti. Dostal trest osm měsíců vězení s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let a zákaz řízení motorových vozidel na tři roky. K politické odpovědnosti přistoupil tak, že složil funkci radního.

Miloslav Ransdorf (KSČM)

• Roky: 2007, 2008 a 2015
• Následky: Tehdejší europoslanec byl účastníkem hned několika nehod. V červnu 2007 srazil na přechodu pro chodce v Praze 6 ženu, která utrpěla zranění hlavy. V červenci 2008 na jiném pražském přechodu srazil osmnáctiletou dívku, jež byla hospitalizována se zraněním hlavy. V roce 2015 pak autem zachytil chodce zrcátkem.
• Zodpovědnost a odsouzení: Alkohol byl u nehod vyloučen. V prvním případě byl po dlouhých průtazích a sporech o europoslaneckou imunitu obviněn z ublížení na zdraví z nedbalosti. Případy byly nakonec řešeny v přestupkovém řízení nebo pokutami, z politických funkcí neodstoupil.

Zdeňka Hamousová (za ANO)

• Rok: 2020 (odsouzena 2021)
• Následky: Tehdejší senátorka a starostka Žatce byla policií přistižena při řízení s více než 1,5 promile alkoholu v krvi. Nezpůsobila vážné zranění, ale jízda byla klasifikována jako trestný čin.
• Zodpovědnost a odsouzení: Veřejně se omluvila, ze svých funkcí ale bezprostředně neodstoupila. Senát ji vydal k trestnímu stíhání. Okresní soud v Lounech ji v lednu 2021 potrestal peněžitým trestem (pokutou) ve výši 120 000 Kč a zákazem řízení na 1,5 roku.

Vít Bárta (Věci veřejné)

• Rok: 2010
• Následky: Krátce po svém nástupu do funkce ministra dopravy byl přistižen, jak řídí luxusní vůz Maserati zcela bez registrační značky (měl pouze nalepenou maketu), což zákon striktně zakazuje. Nešlo o klasickou havárii, ale o přímý hazard tehdejšího šéfa resortu dopravy s předpisy.
• Zodpovědnost a odsouzení: Bárta se hájil tím, že se mu značka ulomila během svatby. Správní úřad mu uložil pokutu 5 000 Kč a zákaz řízení na 6 měsíců. Z funkce ministra kvůli tomu neodstoupil, rozhodnutí úřadů však respektoval a neodvolal se.

Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)

• Rok: 2014
• Následky: Tehdejší vicepremiér a šéf lidovců nedal v Náchodě při vjíždění na hlavní silnici přednost mopedistovi. Došlo ke srážce v malé rychlosti, při níž řidič mopedu utrpěl lehké zranění.
• Odsouzení a odpovědnost: Bělobrádek nehodu hned přiznal a svolal tiskovou konferenci. Státní zástupce využil institutu podmíněného odložení návrhu na potrestání (jelikož byl bezúhonný a šlo o ojedinělé vybočení) a určil mu zkušební dobu na 24 měsíců. Z vládní funkce neodstoupil, odpovědnost přijal lidskou omluvou a uhrazením škod.

Josef Ježek (ODS)

• Rok: 2007
• Následky: Tehdejší poslanec srazil na Rychnovsku svým vozem cyklistu. Poslanec z místa odjel, policii nehodu nenahlásil a případ vyšel najevo až po měsíci kvůli anonymnímu udání. Cyklista utrpěl zranění.
• Odsouzení a odpovědnost: Ježek odmítal vinu, tvrdil, že z něj chce cyklista pouze vytáhnout peníze. Policie případ nakonec postoupila městskému úřadu k řešení v přestupkovém řízení. Politickou odpovědnost nevyvodil vůbec žádnou a mandát poslance si ponechal.

Dagmar Navrátilová (LIDEM / Věci veřejné)

• Rok: 2013
• Následky: Poslanecká jízda v Olomouci, kde tehdejší poslankyně nedala na křižovatce přednost jinému vozu. Došlo ke srážce, při níž byl zraněn jeden člověk.
• Odsouzení a odpovědnost: Poslankyně se sama vzdala poslanecké imunity, aby ji policie mohla vyšetřovat. Státní zástupce následně schválil podmíněné zastavení trestního stíhání, protože se k činu doznala, poškozenému se omluvila a finančně ho odškodnila. Z politiky neodstoupila.

Roman Janoušek (politický lobbista napojený na pražskou ODS)

• Rok: 2012 (odsouzen 2014)
• Následky: Klíčový „kmotr“ pražské politiky spojený s érou primátora Pavla Béma naboural v Praze 4 v opilosti do jiného vozu. Když se ho řidička pokusila zastavit, Janoušek ji záměrně srazil svým vozem Porsche a z místa ujel. Žena utrpěla těžká zranění (otřes mozku, zlomeniny).
• Odsouzení a odpovědnost: Janoušek odmítal, že by ženu viděl. Soud ho poslal do vězení na 4,5 roku nepodmíněně za těžké ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky a uložil mu sedmiletý zákaz řízení. Nástup trestu dlouho oddaloval kvůli údajnému špatnému zdravotnímu stavu. Žádnou politickou ani morální odpovědnost dobrovolně nepřijal, kauza však definitivně zlomila vaz vlivu jeho politické kliky.

Karel Kadlec (bývalý policejní pedagog a poradce)

• Roky: 2015 a 2016
• Následky: Vysoce postavený policejní důstojník a lektor Policejní akademie (který se pohyboval v okruhu politicko-bezpečnostních poradců) způsobil v dubnu 2016 v Praze na Vinohradech obří skandál, když v těžké opilosti (naměřeno přes 1,3 promile) naboural celkem 29 zaparkovaných aut. Rok předtím navíc v opilosti naboural jiné auto na křižovatce.
• Odsouzení a odpovědnost: Odpovědnost odmítal, byl propuštěn ze služebního poměru. V roce 2017 ho soud pravomocně odsoudil ke 20 měsícům vězení s podmíněným odkladem na 4 roky a čtyřletému zákazu řízení. Zároveň musel uhradit škody v řádu stovek tisíc korun.

Marek Výborný (KDU-ČSL)

• Rok: 2024
• Přestupek: Ministr zemědělství jel na začátku obce Heřmanův Městec rychlostí 92 km/h na padesátce.
• Postih: Ve správním řízení dostal zákaz řízení na 6 měsíců a finanční pokutu. Aby získal průkaz zpět, musel absolvovat povinné psychotesty.
• Osobní odpovědnost: Pochybení veřejně uznal, záležitost sám potvrdil médiím. Z ministerské funkce neodstoupil.

Stanislav Huml (ČSSD / dříve Věci veřejné)

• Rok: 2011
• Přestupek: Bývalý poslanec a expert na dopravní bezpečnost paradoxně proslul tím, že v úseku s rychlostí omezenou na 80 km/h jel rychlostí 125 km/h.
• Postih: Vzhledem k poslanecké imunitě mohl požádat o projednání v mandátovém a imunitním výboru. Imunity se však sám vzdal. Ve správním řízení dostal pokutu a trestné body.
• Osobní odpovědnost: Omluvil se, pokutu zaplatil, mandát si ponechal.

Jiří Paroubek (ČSSD)

• Rok: 2006
• Přestupek: Vládní limuzína tehdejšího premiéra byla novináři opakovaně přistižena při agresivní jízdě. Sám Paroubek obhajoval jízdu rychlostí přes 170 km/h na dálnici i výrazné překračování rychlosti v obcích s tím, že spěchal na politická jednání a řidič využíval práva přednostní jízdy (byť vůz neměl zapnuté majáky).
• Postih: Žádný oficiální trest nepadl. Přestupek byl krytý vládní ochrankou.
• Osobní odpovědnost: Odpovědnost zcela odmítl a prohlásil, že limity pro běžné občany neplatí pro vládní činitele ve spěchu, což tehdy vyvolalo obří vlnu veřejné kritiky.

David Šeich (ODS)

• Rok: 2006
• Přestupek: Tehdejšího poslance zastavila policejní hlídka a naměřila mu 0,45 promile alkoholu v krvi.
• Postih: Poslanecká sněmovna ho odmítla vydat ke správnímu řízení, případ proto řešil mandátový a imunitní výbor, který mu udělil tehdy maximální možnou pokutu 10 000 Kč.
• Osobní odpovědnost: Šeich tvrdil, že pil alkohol den předtím a šlo o „zbytkový alkohol“. Z politiky neodstoupil. V roce 2010 byl navíc chycen znovu, tentokrát při jízdě v protisměru na dálnici, což opět řešil imunitní výbor.

Ondřej Liška (Strana zelených)

• Rok: 2010
• Přestupek: Bývalý ministr školství byl policií kontrolován v Praze a nadýchal 0,4 promile alkoholu.
• Postih: Přišel na místě o řidičský průkaz a ve správním řízení dostal zákaz řízení na 6 měsíců doprovázený pokutou.
• Osobní odpovědnost: Odpovědnost přijal okamžitě. Veřejně se omluvil, uznal, že udělal chybu, a verdikt úřadů bez odvolání přijal.

Jan Kavan (ČSSD)

• Rok: 1998 (přesahuje sice 20 let, ale jde o nejznámější případ destrukce odpovědnosti)
• Přestupek: Tehdejší předseda Valného shromáždění OSN a exministr zahraničí v Praze naboural se svým vozem celkem tři zaparkovaná auta. Z místa nehody se pokusil odjet, policie ho však dostihla. Zdechnul motor a odmítl dechovou zkoušku.
• Postih: Využil poslaneckou imunitu a odmítl trest. Přestupková komise musela případ odložit.
• Osobní odpovědnost: Odpovědnost odmítl, vymlouval se na selhání brzd a na to, že pil pouze „předepsané léky“. Neodstoupil z žádné funkce.

Kdo byl vydán nebo se imunity sám vzdal (bez krytí)

• Zdeňka Hamousová (za ANO): V roce 2020 ji policie chytila opilou za volantem. Senát ji k trestnímu stíhání vydal hladce a jednomyslně. Její vlastní hnutí ANO se za ni nepostavilo a nebránilo ji. Senátorka s výborem plně spolupracovala a vydání sama požadovala.

• Dagmar Navrátilová (LIDEM / VV): Po způsobení nehody se zraněním v roce 2013 se sama hned vzdala poslanecké imunity. Sněmovna tak nemusela o vydání složitě hlasovat. Mateřská strana ji nijak nekryla, proces proběhl čistě a poslankyně šla před standardní justici.

• Stanislav Huml (ČSSD): Když v roce 2011 jel na osmdesátce rychlostí 125 km/h, sám požádal mandátový a imunitní výbor, aby ho zbavil imunity. Strana ani kolegové ve sněmovně mu krytí nenabízeli, přestupek se projednal v klasickém správním řízení.

• Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL): Při nehodě v roce 2014 imunitu vůbec nevyužil k obstrukcím. Strana ho podržela morálně, protože nehodu hned přiznal a netajil ji, ale před zákonem ho nikdo nechránil a případ řešil státní zástupce.

Koho sněmovna či strana prokazatelně přikryly (zneužití imunity)

• David Šeich (ODS): V roce 2006 nadýchal 0,45 promile. Tehdejší Poslanecká sněmovna, ovládaná silnými bloky tradičních stran, odmítla Šeicha vydat do běžného správního řízení. Jeho domovská ODS ho tehdy podržela. Případ se musel řešit interně na mandátovém a imunitním výboru, který politikovi udělil pouze tehdy maximální možnou pokutu 10 000 Kč (v běžném řízení by mu hrozil dlouhodobý zákaz řízení). Když v roce 2010 jel v protisměru na dálnici, scénář s interním řešením se ve sněmovně opakoval.

• Miloslav Ransdorf (KSČM): Po nehodách na přechodech v letech 2007 a 2008 se schovával za evropskou imunitu. Česká policie musela složitě žádat Evropský parlament o jeho vydání. Komunistická strana (KSČM) ho tehdy masivně hájila a tvrdila, že jde o mediální kampaň proti němu. Evropský parlament sice řízení zahájil, ale kvůli procesním průtahům a Ransdorfovu odporu skončily případy pouze pokutami, nikoliv soudem za ublížení na zdraví.

• Jan Kavan (ČSSD): V roce 1998 naboural tři auta a odmítl dechovou zkoušku. ČSSD ho politicky zcela izolovat nechtěla (působil dál ve vysokých funkcích). Kavan se plně schoval za poslaneckou imunitu, přestupková komise byla bezmocná a věc byla promlčena bez jakéhokoliv trestu.

Kdo imunitu využít nemohl (mimo dosah Poslanecké sněmovny)

• Roman Janoušek a Karel Kadlec: Jako lobbista a policejní funkcionář žádnou poslaneckou imunitu neměli. Janouška se sice pražští politici z ODS snažili zpočátku mediálně bagatelizovat, ale brutalita jeho činu (přejetí ženy) byla tak obrovská, že od něj všechny politické strany daly okamžitě ruce pryč, aby si nezničily vlastní pověst.

Zlomový rok 2013: Konec „přikrývání“ přestupků

Až do roku 2013 platilo, že pokud politik spáchal dopravní přestupek a Poslanecká sněmovna ho nevydala, přestupek byl navždy promlčen. V březnu 2013 však vstoupila v účinnost ústavní novela, která imunitu omezila pouze na dobu trvání mandátu.

Od té doby platí: pokud dnes sněmovna politika odmítne vydat k přestupkovému řízení, úřady na něj jednoduše počkají. Jakmile mu skončí poslanecký nebo senátorský mandát, policie a magistráty ho potrestají zpětně. Tento legální nástroj fakticky ukončil éru, kdy vlastní strany mohly své lidi definitivně schovat před pokutami a zákazy řízení.

Extrémní medializace (tisíce článků, hlavní celonárodní téma na několik let)

• Roman Janoušek (2012): Vyšší tisíce výstupů. Nejsledovanější kauza kvůli brutalitě činu (úmyslné sražení ženy autem Porsche) a jeho statusu „politického kmotra“. Téma plnilo titulní strany MF DNES, Hospodářských novin, Lidovek, televizních Reportérů ČT i bulváru Blesk a Aha! bezmála deset let (přes soudy, odposlechy až po kličkování před vězením).

Velmi vysoká medializace (stovky až tisíc článků, celonárodní skandál)

• Filip Turek (2026): Stovky článků za pouhé první týdny. Střet s převráceným sanitním vozem převážejícím krev a krevní deriváty v roli vládního zmocněnce vyvolal okamžitou odezvu na hlavních zpravodajských portálech (iDNES, Novinky, Aktuálně, Seznam Zprávy) a v televizních zpravodajských relací ČT, Nova a Prima. Masivně žije i na sociálních sítích formou satirických koláží.

• Karel Kadlec (2016): Stovky článků. Absurdní případ politicko-bezpečnostního poradce a vysoce postaveného policejního důstojníka, který opilý zdemoloval 29 zaparkovaných aut na Vinohradech. Mediální prostor plnily hlavně detailní fotogalerie zničených aut a svědectví majitelů v bulváru (Blesk, Extra) i na zpravodajských webech.

Vysoká medializace (stovky článků, horké politické téma)

• Štěpán Stupčuk (2016): Zhruba 250-350 článků. Kauzu živil fakt, že poslanec vládní ČSSD po havárii na dálnici tvrdil, že neřídil, a odmítl dechovou zkoušku. Událost rozebíraly politické rubriky (Novinky, Lidovky, Český rozhlas).

• Miloslav Ransdorf (2007, 2008, 2015): Přibližně 200-250 článků. Pozornost médií byla vysoká, protože europoslanec srazil chodce na přechodu opakovaně. Média jako Právo, ČT a tištěné deníky ostře kritizovala jeho schovávání se za bruselskou imunitu, zatímco KSČM ho v médiích bránila.

• Vít Bárta (2010): Asi 150-200 článků. Pikantní kauza, kdy úřadující ministr dopravy přišel o řidičský průkaz. Média jako Hospodářské noviny a tehdejší Insider si nenechala ujít příležitost poukázat na paradox, že šéf resortu dopravy jezdí s Maserati bez regulérní poznávací značky.

• Zdeňka Hamousová (2020): Cca 100-150 článků. Kauza senátorky a starostky Žatce chycené s 1,5 promile rezonovala velmi silně v regionálním tisku (Rakovnický a Žatecký deník) i v celostátních médiích, která detailně sledovala její vydávání v přímém přenosu na půdě Senátu.

Střední medializace (desítky článků, krátkodobý zásah)

• Marek Výborný (2024): Zhruba 80-120 článků. Extrémní rychlost ministra (92 km/h v obci) vyvolala rychlou vlnu článků na iDNES či Aktuálně a v politických diskuzích na síti X. Protože však Výborný okamžitě přiznal vinu, omluvil se a nikoho nezranil, zájem médií opadl během několika dní a vrátil se jen krátce při jeho odchodu na psychotesty.

• Pavel Bělobrádek (2014): Přibližně 50-70 článků. Jelikož šlo o drobnou nehodu (srážku s mopedem v nízké rychlosti) a tehdejší vicepremiér ihned svolal tiskovou konferenci, média to nevnímala jako papalášství. Informaci přinesla ČTK a převzaly ji hlavní weby, výrazněji se jí věnoval Náchodský deník (regionální rozměr).

• Martin Langmajer (2007/2009): Asi 40-50 článků. Přestože nehoda pražského radního skončila smrtí člověka, odehrála se v éře, kdy internetové zpravodajství nebylo tak dravé a bleskové jako dnes. Informovaly o ní primárně tištěné deníky (MF DNES, Lidové noviny, Právo) v momentě jeho rezignace a soudního rozsudku.

• David Šeich (2006): Cca 40 článků. Přestupek se zbytkovým alkoholem a následná jízda v protisměru se řešily spíše jako politický políček na stránkách tištěných novin v souvislosti s tím, že ho sněmovna odmítala vydat.

Nízká medializace (jednotky až desítky článků, zapadlé kauzy)

• Jan Kavan (1998): Do 30 článků. Incident je sice dodnes symbolem arogance moci (nabourání tří aut, útěk a odmítnutí dechové zkoušky), ale časově spadá až do doby, kdy neexistovaly sociální sítě ani online zpravodajské přenosy. Žil primárně v televizních zprávách ČT a v papírových novinách.

• Dagmar Navrátilová (2013) a Josef Ježek (2007): Do 20-30 článků u každého. Šlo o řadové poslance bez silného mediálního obrazu. Zprávy o nich vydala ČTK a lokální tisk (Olomoucký deník a Rychnovský deník). V celostátních médiích se informace objevily pouze jako krátká noticka v den, kdy mandátový a imunitní výbor projednával jejich poslaneckou imunitu.

A ještě naše Hradní hlava pomazaná…

Prezident Petr Pavel jel na motorce bez helmy v srpnu 2023 a patřil k nejrychleji a nejvýrazněji medializovaným dopravním přečinům posledních let.

Z hlediska závažnosti a společenské nebezpečnosti šlo sice o méně závažný čin, mediální dopad byl však enormní, protože se týkal přímo hlavy státu.

• Co se stalo: Divák natočil Petra Pavla v obci Rtyně v Podkrkonoší, jak na silnici nasedá na motocykl a jede bez ochranné přilby. Spolu s ním jela i jeho motorizovaná ochranka.
• Následky: Jízda se obešla bez jakékoliv nehody, zranění či škody na majetku. Šlo však o jednoznačné porušení zákona o provozu na pozemních komunikacích, který řádně připevněnou helmu striktně vyžaduje.

Postih a odsouzení

• Právní rovina: Prezident České republiky požívá podle Ústavy ČR absolutní trestní a přestupkovou imunitu. Přestupková komise ani policie ho proto za jízdu bez helmy nemohly oficiálně vyšetřovat ani mu udělit standardní pokutu, která v té době činila ve správním řízení 1 500 až 2 500 Kč.

Přijetí osobní odpovědnosti

Petr Pavel zvolil strategii okamžitého a úplného uznání chyby:

• Veřejná omluva: Prakticky ihned po zveřejnění videa napsal na sociální síť X (Twitter), že šlo o „hloupost“ a zjevný dopravní přestupek, za který se omlouvá. Zdůvodnil to tím, že jel pouze krátkou trasu (dofouknout pneumatiky na čerpací stanici) a neuvědomil si to. 
• Finanční postih: Protože nemohl dostat pokutu od státu, rozhodl se udělit si trest sám. Dobrovolně věnoval finanční částku (která podle jeho slov převyšovala horní hranici zákonné pokuty) na dobročinné účely. Peníze poslal na konto projektu Keep Respect, který pomáhá motorkářům, kteří cizí vinou skončili na invalidním vozíku.

Zařazení do žebříčku medializace

V žebříčku celkové medializace se tento incident řadí do kategorie Vysoká medializace, hned vedle Víta Bárty či Štěpána Stupčuka. Během prvního týdne vzniklo přes 200-300 novinových článků, televizních šotů a komentářů. Nikdo však prezidenta Pavla k odstoupení nevybízel. A ani Mikuláš se svými „chvilkami“ nezaplnil Letnou…

Čtěte také:
Pár poznámek k pondělní dopravní nehodě Filipa Turka z pohledu právníka
Prezident Pavel hraje ve sporu o Filipa Turka s cinklými kartami
Co vypovídají „kauzy“ Filipa Turka o českém mediálním prostoru?