Na rozdíl od řady svých spoluobčanů, kteří podle svých volebních preferencí „měli jasno“ okamžitě poté, co vyšlo najevo, že jedním z účastníků pondělní dopravní nehody na Pavláku byl Filip Turek, si nebudu hrát ani na vyšetřovatele dopravních nehod, ani na soudce, a omezím se pouze na pár poznámek právníka a motoristy (s malým „m“) k tomu, co je a co není vidět (a slyšet) z dosud prezentovaných kamerových záznamů.
Auto s modrým majákem
Jízda s modrým majákem je upravena v rámci části zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKom“), s názvem „Jízda vozidel s právem přednostní jízdy“. Pro řádné vyšetření dopravní nehody Filipa Turka bude podstatné už to, zda auto Škoda Fabia vůbec mohlo mít maják a houkačku, tedy zda mohlo být slovy zákona vybaveno zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy. Při pohledu do taxativního výčtu těchto vozidel v § 41 odst. 2 ZPKom se nabízí písmeno h): „používaná zdravotnickou záchrannou službou a vozidla poskytovatele zdravotnické dopravní služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče“. Z tohoto výčtu se mohlo jednat nanejvýše o „vozidlo poskytovatele zdravotnické dopravní služby“.
ZPKom toto sousloví dále nespecifikuje, z přílohy vyhlášky č. 296/2012 Sb. (o požadavcích na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče dopravními prostředky a o požadavcích na tyto dopravní prostředky) však vyplývá, že se jedná o vozidlo kategorie M1 určené pro rychlou přepravu zdravotnických pracovníků a pro neodkladnou přepravu tkání, buněk a dalšího biologického materiálu, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků nezbytných pro poskytování neodkladné péče. Takové vozidlo musí být vybaveno (mimo jiné) zvláštním výstražným světlem modré barvy doplněným zvláštním zvukovým výstražným zařízením.
Z fotografií auta Škoda Fabia, které bylo účastníkem nehody, se zdá, že se jednalo o vozidlo poskytovatele zdravotnické dopravní služby, které tak mohlo modrý maják s houkačkou použít, jakkoliv tuto skutečnost bude muset definitivně potvrdit až vyšetřování nehody Policií ČR. Pro úplnost podotýkám, že auto Škoda Fabia nemohlo spadat do výčtu vozidel v § 41 odst. 3 ZPKom v kombinaci s nařízením vlády č. 110/2001 Sb., kterým se stanoví další vozidla, která mohou být vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy.
Jízda s modrým majákem…
Druhou otázkou je, jakým způsobem měl řidič Škody projet náměstí I. P. Pavlova. Podle videa z kamery umístěné ve vozidle auta stojícího v ulici Ječná, zachycujícího nehodu, je zřejmé, že auto Škoda Fabia vyjelo z ulice Jugoslávská a v protisměru projelo náměstí I. P. Pavlova směrem do ulice Ječná, kde na křižovatce ulice Ječná s ulicí Sokolská došlo ke střetu s autem Filipa Turka, které tou křižovatkou projíždělo „na zelenou“. Křižovatka ulic Legerova – Jugoslávská je v ulici Jugoslávská osazena dopravní značkou B2 „Zákaz vjezdu všech vozidel“, doplněná dodatkovou tabulkou „MIMO MHD“. Na této křižovatce tak ve směru příjezdu auta Škoda Fabia není žádný semafor, pouze světelné signalizační zařízení pro tramvaje, které jako jediné normálně jezdí přes náměstí I. P. Pavlova v obou směrech.
Ustanovení § 41 odst. 1 ZPKom obsahuje řadu výjimek pro řidiče vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré nebo modré a červené barvy, případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení. Z této formulace je podstatné, že takový řidič musí jet se zapnutým modrým majákem. To, jestli přitom ještě houká, není podstatné. Z výše zmíněného videa, pořízeného z kamery umístěné ve vozidle auta stojícího v ulici Ječná, není patrné, že by auto Škoda Fabia jelo se zapnutým, resp. funkčním, modrým majákem. Jeho blikání není vidět ani ve chvíli, kdy se toto auto po střetu s autem Filipa Turka převrací na střechu. Je slyšet pouze zvuk houkačky, který ale nemusí nutně pocházet z tohoto auta, protože sice směrem ke kameře narůstá hlasitost zvuku houkačky, ale tento zvuk nezakolísá a nezmění se ani po nárazu a po převrácení Škody Fabia na střechu.
Pokud auto Škoda Fabia nemělo zapnutý modrý maják, pak nemohlo využít výjimku z celé řady ustanovení upravujících provoz na pozemních komunikacích, včetně § 11 odst. 1 (na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak), § 13 odst. 2 (na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet jen při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní komunikaci, nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti…), § 14 odst. 4 (je-li provoz ve vyhrazeném jízdním pruhu vyznačeném na tramvajovém pásu řízen světelnými signály pro tramvaje, řídí se řidič vozidla jedoucí v tomto jízdním pruhu těmito světelnými signály (ty musely v době nehody ukazovat signál S 15 „Stůj“) a § 18 odst. 4 (v obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km/h…). Minimálně všechna tato ustanovení řidič Škody Fabie porušil, pokud neměl zapnutý modrý maják.
…nezbavuje řidiče dodržování veškerých pravidel silničního provozu
Kromě toho je třeba dodat, že i při zapnutém modrém majáku musel řidič Škody Fabia dodržet minimálně dvě povinnosti: povinnost dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (§ 41 odst. 1 ZPKom) a povinnost přizpůsobit rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled (§ 18 odst. 1 ZPKom). A pro úplnost: dodržení nejvyšší povolené rychlosti nevylučuje jejich porušení.
Dodržel tyto dvě uvedené povinnosti řidič Škody Fabia? To bude předmětem vyšetřování, byť samotný fakt, že došlo k nehodě, naznačuje, že nedodržel. Náměstí I. P. Pavlova projel řidič Škody Fabia ve směru od křižovatky ulic Gelerova – Jugoslávská po tramvajovém pásu až do místa střetu s autem Filipa Turka za 6 sekund. To znamená průměrnou rychlost 54 km/h, protože tento úsek je dlouhý zhruba 90 m. Jen pro zajímavost, auto Filipa Turka ujelo vzdálenost zachycenou na videu, která činí zhruba 24 m, za 2 vteřiny, tedy průměrnou rychlostí 43 km/h. To jen pro představu, jak moc video zkresluje rychlost obou vozidel. Není tedy pravdou, že k převrácení auta na střechu je třeba závratných rychlostí – stačí auto vychýlit nárazem do vhodného bodu a fyzika odvede zbylou práci. Na záběru z videa není kvůli chodcům stojícím na ostrůvku přechodu vidět okamžik nárazu, ani jedno z aut však prudce nebrzdí. Zdá se, že ani jeden z řidičů si vozidla v kolizním kurzu do posledního okamžiku nevšiml.
Jízda v odbočovacím pruhu
Kritici Filipa Turka obvinili také z toho, že porušil ZPKom tím, že jel v odbočovacím pruhu určeném pro odbočení vlevo, což řidič Škody „nemohl předpokládat“. Záběry z kamery umístěné v ulici Sokolská směrem k náměstí I. P. Pavlova ale hovoří o něčem zcela jiném. Na záběru jsou vidět čtyři jízdní pruhy, z toho jeden, vedoucí rovně, je částečně uzavřen. Auto Filipa Turka na záběru projíždí levým pruhem, přičemž je vidět vodorovné dopravní značení na vozovce, upravující stanovený směr jízdy: levý pruh má vyznačenou žlutou směrovou šipkou ukazující vlevo (jde o přechodné dopravní značení) a současně bílou směrovou šipku ukazující rovně a vlevo (jde o stálé dopravní značení). Zbylé pruhy mají vyznačenu pouze bílou směrovou šipku rovně. To ale není všechno. Na záběru je vidět také svislé dopravní značení, mimo jiné je na něm dopravní značka IP 19 „Řadicí pruhy“. Z této dopravní značky vyplývá, že levý jízdní pruh je určen pro jízdu vlevo a rovně, zbylé jízdní pruhy jsou určeny pouze pro jízdu rovně. Toto dopravní značení je v souladu s normální situací, jak je patrné třeba z leteckých záběrů serveru mapy.cz. To znamená, že za normální situace mohl Filip Turek projet křižovatkou ulic Sokolská a Ječná rovně zcela v souladu s právními předpisy. Problémem je, že toto nebyla normální situace.
Proč? Podle § 76 odst. 2 ZPKom platí, že svislé stálé dopravní značky jsou nadřazeny vodorovným dopravním značkám. Samotná přechodná vodorovná dopravní značka V 9a „Směrové šipky“, vyznačující způsob řazení do jízdních pruhů před křižovatkou nebo místem odbočení a stanovený směr jízdy, je tak irelevantní. Stálá svislá dopravní značka IP 19 „Řadicí pruhy“ by byla neplatná pouze tehdy, pokud by byla řádně přeškrtnuta červenooranžovou páskou. Na záběru průjezdu auta Filipa Turka je (byť špatně) vidět, že značka přeškrtnutá je (toto přeškrtnutí je vidět i na o den později pořízených záběrech reportérů iDnes.cz). V takovém případě by platilo vodorovné dopravní značení, přičemž podle § 76 odst. 3 ZPKom jsou vodorovné dopravní značky nadřazeny stálým vodorovným dopravním značkám.
Podstatné je navíc to, co na záběru současně není a co je vidět až ze záběrů reportérů iDnes.cz, kteří projeli trasu auta Filipa Turka. Pod stálou svislou dopravní značkou IP 4b „Jednosměrný provoz“ a B 28 „Zákaz zastavení“ totiž v době průjezdu auta Filipa Turka chybí přechodné svislé dopravní značení IP 18b „Snížení počtu jízdních pruhů“. Tato značka je vidět na místě až den poté, kdy si trasu projeli reportéři iDnes.cz. Zmíněná značka vyznačuje počet a uspořádání jízdních pruhů. Značka zároveň vyznačuje, který pruh je průběžný. A je na ní patrné, že zcela levý jízdní pruh je na ní vyznačen jako odbočovací pruh vlevo. Na základě tohoto přenosného svislého dopravního značení by bylo možné tvrdit, že Filip Turek jel rovně v jízdním pruhu určeném pro jízdu vlevo, protože podle § 76 odst. 4 ZPKom platí, že přenosné svislé dopravní značky jsou nadřazeny všem dopravním značkám.
Tato přenosná značka tam byla buď umístěna dodatečně po nehodě, anebo byla otočená tak, že na záběru vůbec není vidět, patrně proto, aby nepřekážela chodcům na chodníku. Z původního záběru auta Filipa Turka je totiž vidět, že tam nějaká přenosná dopravní značka je, avšak otočená vodorovně ve směru jízdy, tudíž pro řidiče zcela nečitelná. V době nehody tak bylo jediné viditelné, pro řidiče použitelné dopravní značení provedeno výše zmíněnými přechodnými vodorovnými dopravními značkami – směrovými šipkami ukazujícími vlevo. Kdyby Filip Turek toto dopravní značení respektoval, pak by se musel zařadit do zbylých dvou pruhů vedoucích rovně, ve kterých již stála auta, musel by také zastavit, a k nehodě by vůbec nemuselo dojít. To ovšem současně neznamená, že viníkem dopravní nehody je Filip Turek (nebo pouze Filip Turek), protože toto není (jediná) příčina dopravní nehody.
Předčasné závěry
Tři výše uvedené aspekty pondělní dopravní nehody Filipa Turka a řidiče Škody Fabia nemohou vést k definitivnímu závěru o tom, kdo je viníkem této nehody, případně o míře zavinění jednotlivých účastníků, pokud budeme vycházet z předpokladu, že jde o nehodu spoluzaviněnou. Roli budou hrát také další okolnosti: rozhledové poměry, tedy co mohl reálně vidět Filip Turek a co řidič Škody Fabia; jakou rychlostí měla obě vozidla jet, pokud měla vyhovět požadavku § 18 odst. 1 ZPKom; zda některé z aut před nárazem vůbec začalo brzdit; zda se nárazu bylo možné vyhnout; nakolik se řidiči obou aut věnovali řízení atd.
Nepodložené závěry o tom, že auto Škoda Fabia rozhodně jelo se zapnutým majákem, nebo že samotné video dokazuje vinu Filipa Turka, který by proto měl podle premiéra Andreje Babiše odstoupit z pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal, je třeba odmítnout. Konečně, i pro Filipa Turka platí princip, který se stále častěji ignoruje, na kterém však stojí naše společnost – je to princip presumpce neviny. Jednání v rozporu s ním nás vrací před rok 1989 a je dalším dokladem eroze právního státu. To by si měl uvědomit každý, kdo už Filipa Turka odsoudil, poslanci chodícími pozpátku počínaje a Štítem demokracie konče.
Čtěte také:
Turek potěšil odpůrce větrných elektráren. Vyhráno však ještě nemají
Prezident Pavel hraje ve sporu o Filipa Turka s cinklými kartami
Co vypovídají „kauzy“ Filipa Turka o českém mediálním prostoru?
