Právě to jsou podle něj podniky, které se věnují výhradně produkci ovoce. Všechny jsou to také rodinné farmy. Ludvík doplnil, že v Česku je aktuálně 700 až 800 profesionálních pěstitelů ovoce, jejich počet v čase však mírně klesá.
S ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) Ovocnářská unie podle Ludvíka jedná také o dalších možnostech pomoci. Patří k nim podpora provozních úvěrů pro malé pěstitele a udržení zaměstnanosti v podnicích, které se zaměřují na skladování, třídění a balení ovoce do obchodních řetězců.
Výborný ve čtvrtek uvedl, že jeho resort spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce. „Nám jde hlavně o to, aby program dokázal pěstitelům kompenzovat zejména ty náklady, které v tom sadě musí vynaložit, aniž by měli tržbu. Není možné ten sad zavřít a otevřít ho až zase na jaře,“ řekl dnes Ludvík. Program podle něj dokáže pěstitelům kompenzovat až 80 procent škod.
Neexistují efektivní nástroje, jak zničení úrody zcela zabránit
Další možností podpory je podle Ludvíka to, že by se těm malým pěstitelům, kteří si zažádají o provozní úvěr, část z něj odpustila. Jednat o tom Výborný bude s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, uvedl. Problémem je ale také udržení zaměstnanců v podnicích, které dodávají ovoce do řetězců. Vzhledem k tomu, že byla velká část úrody poničena, pro ně podle Ludvíka nebude práce. „Hrozí to, že podniky na ně nebudou mít peníze, utečou jim a za rok je neposhání,“ doplnil s tím, že o podpoře zaměstnanosti bude Výborný hovořit s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).
V opravdu silných mrazech, jako jsou ty letošní, podle Ludvíka neexistují efektivní nástroje, jak zničení úrody zcela zabránit. „Neexistuje žádná odolná odrůda, která by po odkvětu vydržela pět až šest stupňů pod nulou,“ doplnil. K záchraně úrody se podle něj hodí například protimrazové závlahy, je ale na ně potřeba velké množství vody. K dalším využívaným metodám podle Ludvíka patří pálení svící či biomasy. „Pevně věřím, že takové mrazy jsou jednou za sto let a že znovu nepřijdou za rok až za dva,“ řekl.
Průměrný ovocnář hospodaří podle Ludvíka na 15 až 20 hektarech půdy. Ti velcí, kterých je však z celkového počtu menšina, mohou pěstovat na 300 až 400 hektarech půdy. „Obecně ovocnářských farem ubývá, ale ten pokles není tak dramatický. Daleko více nám ubývá ovocných sadů,“ řekl Ludvík. Za posledních deset let se podle něj výměra ovocných sadů snížila ze 17 000 hektarů na zhruba 10 500 hektarů.
Čtěte také:
Už žádní hodní a zlí. Poslední vrh hnoje zemědělce sjednotil
Polské protesty a export potravin
Výborný odmítá další ústupky zemědělcům
Jsem v klidu. Ministr Výborný a Fialenko to zachrání.
Přijde s tzv. řešením, jakože si zemědělci mohou požádat o dotaci na příští rok na investice. Do té doby se mohou pást. A dotaci dostanou jen ti, kteří neprotestovali proti straně a vládě. Protestující nedostanou dotaci, ale přijde kontrola.
Máme skvělou vládu pracující pro Ukrajince a Brusel, takže čekám v Penny ještě víc dovezených nezralých mňamek z Polska, Ukrajiny a Jižní Ameriky, plné pesticidů.
Program za 70-100 mil. dokáže kompenzovat škody za více než miliardu?
Ten Výborný asi spadl z jahody na znak do medu.
„Pevně věřím, že takové mrazy jsou jednou za sto let a že znovu nepřijdou za rok až za dva“ řekl Ludvík.
No, já nevím, ale meruňky mi zmrzly 4x za posledních pět let, ořechy 3x, o broskvích ani nemluvím.
Naštěstí to není moje obživa. Všech pěstitelů je mi upřímně líto.
Nadace Člověk v tísni Ukrajincům poskytla od začátku války téměř 4,7 miliardy korun, SOS ADRA vybrala 120 mil., ČK 178 mil., na munici pro Ukrajinu 12 mil., Dárek pro Putina 670 mil., Post Bellum 400 mil. atd.
Co kdybychom taky jednou pomohli našim lidem?
ČTK – Podle vinařů škody na vinohradech v ČR přesáhly dvě miliardy korun.
Vzhledem k tomu, jak tato vláda do současné doby jednala vlastizrádně, si umím jejich pomoc ovocnářům docela dobře představit. Bude poskytnuta nevratná půjčka nadnárodním obchodním řetězcům, aby mohli pro zahraniční vlastníky skoupit sady krachujících ovocnářů, výměnou za dodání ovoce a zeleniny ze zámoří, napěchované chemikáliemi, kvůli trvanlivosti. A ty chemikálie si samozřejmě budeme muset tvrdě zaplatit. Tomu se říká globalizace. Ovládnutí trhu pár magnáty, kteří budou hromadit majetky na úkor obyvatel planety, kteří si to nechají líbit.
Božínku! V dubnu mrzlo! To tu ještě nebylo!!!! Pamatuji se, jak se jistého času domáhali státní podpory vlekaři, protože náhodou málo sněžilo. Jak to asi řešili naši předkové před sto nebo dvěma sty lety? Také prosili vrchnost o dotace? V takových chvílích se člověk vážně zabývá otázkou, zda se snažíme o kapitalismus nebo o upevnění socialismu….
Umírali hlady, to nevíte? Vážně chcete srovnávat vlekaře a zemědělce? Doporučoval bych vám dát si k večeři peníze. Schválně jak vám budou chutnat.
Nikoli, pane. Já pouze poukazuji na fakt, že pokud je něčí podnikání závislé na počasí, měl by s tím počítat. A také na to, že jakékoli dotace jsou zlo.
Pokud se jedná o priority nutné k přežití tak ne. Kromě toho se nejedná o dotace, ale o pomoc v nouzi. Stejně, jako pomáháme lidem při záplavách, tornádech a podobně. Pokud zemědělci zkrachují, co budeme jíst? Jsou další faktory – soběstačnost, nezávislost na dovozu, životní prostředí. Můžete argumentovat třeba pojištěním, ale to pak by ceny vypadaly jinak. Kde na to vezmou chudší? Jsou prostě oblasti, kde tvrdý kapitalismus uplatnit nejde. To pak není kapitalismus, ale hyenismus.
A přesně kvůli takovým názorům je naše ekonommika tam, kde je.