První jarní den a Milion chvilek na Letné v Praze. Demonstrace za co? Prý za obranu demokracie. Vzhledem k projevům by bylo spíš vhodné mluvit o tom, proti čemu či komu se demonstrovalo. Zatímco se lidé z celé republiky minulou sobotu sjížděli do Prahy, já jela na východ, do Želiva, na setkání s kolegyněmi z Linky pomoci Hnutí pro život ČR. Dopoledne seminář v klášteře, poté prohlídka kláštera, kostela Narození Panny Marie a také Trčkova hradu s bývalou psychiatrickou léčebnou.
Historie ve zdech
Klášter, který v 50. letech sloužil jako internační tábor, kam komunistický režim po Akci K svezl přes 460 českých kněží, založil Soběslav I. roku 1139. Měl pohnutou minulost, mj. několikrát vyhořel. Velkou obnovu zažil v 18. století a pak po roce 1990. Utrpení internovaných duchovních, mezi nimiž byl např. i pozdější kardinál František Tomášek či biskup Karel Otčenášek, je cítit dodnes.
Stejně tak bolesti duše klientů je možné vnímat v bývalé psychiatrické léčebně, která byla na Trčkově hradě zřízena v roce 1955. Malé pokoje pro 15 až 20 pacientů, kteří většinou zůstali po válce bez rodiny. Naštěstí se s nimi pod vedením MUDr. Zbyňka Součka zacházelo lidsky, což v tehdejší době nebylo pravidlem.
Občanské iniciativy
Na Trčkově hradě končí prohlídka dvěma expozicemi (historické motorky a včelařství). Expozice vznikly z iniciativy želivského občana, včelaře a sběratele. Požádal o místnost, dostal dvě menší v prvním patře hradu, kde instaloval své exponáty. Opravdu zajímavé ukázky, doprovázené i krátkým edukačním filmem. Prostě obyčejná občanská iniciativa. Něco mi říká, že tento iniciátor výstavy na Letné nebyl. Myslím totiž, že není nespokojený.
Na Letné se sešli nespokojení lidé. Jsem ráda, že žijeme v době, kdy se scházet mohou. Nevím jen, co je za jejich nespokojeností. Z projevů usuzuji, že je to nespokojenost s kroky současné vlády. To hlavní, co jsem vnímala, je silná averze ke změně financování veřejnoprávních médií. Bez poplatků prý skončí jejich nezávislost. Diskuze o anachronismu koncesionářských poplatků – původně to byl poplatek za možnost přijímat rozhlasové vysílání – je dlouhodobá. Uvidíme, jak se vyvine v letošním roce. Jen je zvláštní, že půl roku po poslaneckých volbách už mají nespokojení jasno. Občanská společnost „chvilkařů“ už ví, že vláda je špatná. Bez ohledu na to, že volby vyhrála a že má před sebou tři a půl roku mandátu. Ale vše je možné…
Zásah shůry
Po návratu do Prahy jsem v kostele sv. Ignáce po dlouhé době potkala dávnou známou. Žije v místě, ze kterého pochází jezuita otec Adolf Kajpr, který byl mimo jiné jedním z internovaných v želivském klášteře, vězněný nacisty i komunisty, zemřel v Leopoldově. Právě probíhá proces jeho blahoslavení. V obci, kde žije moje známá, mu byl v roce 2024 odhalen pomník. A já se dozvěděla, že jedním z donátorů pomníku byl i jeden z „chvilkařů“. Inu, cesty Páně jsou leckdy opravdu nevyzpytatelné.
Čtěte také:
Vše je možné aneb K čemu je dobré, když vám uletí letadlo?
Tahle Praha není pro český
Soudy, odpuštění a smíření
