Sněmovna po 9hodinovém jednacím maratonu 103 koaličními hlasy definitivně schválila rozpočet pro letošní rok. Jakmile ho podepíše prezident, který avizoval že ho vetovat nebude, skončí v Česku rozpočtové provizorium. To omezuje výdaje státu a svazuje vládě ruce v plnění programu. Ministryně financí Alena Schillerová obhajovala deficit 310 miliard korun tím, že po čtyřech letech Fialovy vlády je konečně státní rozpočet pravdivý. Schodek navrhovaný exministrem Stanjurou (286 miliard) byl dle ní nižší jen na oko, protože některé rozpočtové výdaje byly zamlčené a příjmy nereálné. Ve skutečnosti byl jeho rozpočet deficitní o 350 miliard. Dolní parlamentní komora přidala 800 milionů Národní sportovní agentuře, 120 milionů na program MEDEVAC, 50 milionů institucím pracujícím s mládeží a 100 milionů na protidrogovou politiku. Proti rozpočtů hlasujících 88 poslanců opozice kritizovalo vedle deficitu především nízké investice do obrany.
Americký velvyslanec apeloval vzhledem ke stále vyostřenější geopolitické situaci na zvýšení českých výdajů na obranu. Nicholas Merrick na bezpečnostní konferenci v Praze připomněl, že třicítka států NATO se loni zavázala do roku 2035 investovat do svých armád 3,5 % HDP plus 1,5 % do souvisejících nevojenských aktivit. „Česku hrozí, že se ocitne na výdajovém chvostu aliance,“ varoval. Ministerstvo obrany má letos dostat 155 miliard korun (1,8 % HDP). Celkové obranné výdaje státu by měly ale být ještě o 30 miliard vyšší. „Svůj kolektivní díl odpovědnosti nenaplňujme ani z 50 %,“ podpořil ambasadora USA prezident Petr Pavel. “2,1 % HDP na obranu je maximum možného,“ reagoval premiér Andrej Babiš.
Rusko útočí na ropnou infrastrukturu Ukrajiny ve snaze omezit dodávky neruské ropy do Evropy. Válka americko-izraelské aliance s Íránem blokující dodávky blízkovýchodní ropy zvyšuje atraktivitu sankcionované ruské ropy nabízené stínovou flotilou Ruska. To je proto dle některých analytiků aktuálním vítězem konfliktu v Perském zálivu. Američany zvažované uvolnění některých protiruských sankcí odmítli na své schůzce lídři G7. Proti je i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Nástupcem nejvyššího íránského duchovního Alí Chameneího (†86) zabitého prvními americko-izraelskými nálety (28. února) byl zvolen Shromážděním znalců jeho 56letý syn Modžtaba. Na veřejnosti se během války dosud neukázal. „Další brutální tyran,“ okomentovalo nejmocnějšího muže islámské republiky izraelské ministerstvo zahraničí.
Důchodový věk zastropuje vláda na 65 let později než v původně avizovaném lednu 2027. V první vlně penzijní reformy chce řešit valorizace. Teprve v té následné přijdou na řadu důchody náročných profesí a věkové stropy. Oznámil to ministr práce Aleš Juchelka. Téma proto bylo vyřazeno z posledního jednání tripartity. Harmonogram kroků nové penzijní reformy nyní ministři upřesňují. Předchozí kabinet zavedl postupné zvedání důchodového věku až na 67 let pro ročníky narozené po roce 1988. Reformu exministra Mariana Jurečky půl roku po prohře jeho koalice ve volbách stále vysvětluje a obhajuje coby „dobrou zprávu“ ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu.
Kabinet navrhl, aby ukončení penzijního spoření bylo pro seniory bez sankcí. Novela zákona putuje k projednání do dolní komory Parlamentu.
Opoziční ODS představila členy stínového kabinetu vedeného jejím předsedou Martinem Kupkou. Kromě „osvědčených“ tváří v něm zasedají i bezpečnostní poradce Tomáš Pojar a poražený uchazeč o post předsedy partaje Radim Ivan.
Ministr životního prostředí Igor Červený prezentoval aktuální podobu Nové zelené úsporám. Na energetické renovace domů půjde čerpat bezúročný úvěr. Přímou dotaci získají jen nízkopříjmové domácnosti v programu NZÚ Light. „Ty půjčky vyjdou stát až na 20 miliard ročně. Výhodné jsou hlavně pro banky,“ kritizuje bývalý šéf resortu Petr Hladík.
Senátoři odhlasovali odklad vyplácení superdávky na letošní srpen. Nahradí čtyři dosavadní sociální podpory. Žádá o ní přes 400 tisíc současných či nových příjemců subvencí. Normu, která počítá i s odsunutím zvýšení životního minima na říjen, už podepsal prezident.
Ani napotřetí nezvolili poslanci Víta Rakušana čtvrtým místopředsedou sněmovny. „Vládní koalice se bojí výrazného opozičního politika,“ prohlásil předseda hnutí STAN. O post v dolní komoře se hodlá bývalý ministr vnitra dál ucházet.
Vedení České televize odmítá dle ní účelová tvrzení Václava Moravce zpochybňující její nezávislost. Moderátor tím zdůvodnil svůj odchod z veřejnoprávního média. Katalyzátorem roztržky byla účast předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury (po mnoha letech nezvání) v jeho televizní debatě. Moravec je mj. i koordinátorem centra CEDMO financovaného EU a kritiky označovaného za nástroj cenzury.
Novým šéfem Digitální informační agentury se stává dosavadní ředitel jejího odboru IKT Bohdan Urban. Jmenoval ho kabinet namísto Petra Kuchaře.
Markéta Šichtařová se vzdala poslaneckého mandátu. Členka Svobodých (zvolena na kandidátce SPD) to zdůvodnila to tím, že Sněmovna pustila do dalšího čtení unijní zákon o digitální ekonomice. „U cenzury nebudu asistovat, popřela bych volební sliby“ vysvětlila. Ekonomku, blogerku, matku sedmi dětí a propagátorku investičního zlata vyzvali pár dní před její rezignací předseda SPD Tomio Okamura i místopředseda ANO Radek Vondráček k větší aktivitě v dolní komoře. Měla nejvíc absencí. Šichtařová kontrovala stejným apelem na poslance, z nichž většina dle ní nedělá vůbec nic. Rezignační dopis Šichtařové nebyl notářsky ověřen, takže její demise je zatím neoficiální.
Ministr životního prostředí Igor Červený odvolal po vzájemné dohodě ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische, rodáka z krkonošských Mladých Buků a poslance v letech 2003–2017. „Snížení dotací ze 145 na 111 milionů korun stabilitě této instituce nepomáhá,“ řekl k tomu předseda Svazku měst a obcí Krkonoše, senátor a starosta Vrchlabí Jan Sobotka. Böhnisch zůstává předsedou Asociace národních parků.
Zákaz mobilů na školách vláda odmítla. Ministr školství Robert Plaga považuje restrikci navrženou opozičními poslanci za tupou.
Mostecký opatrovnický soudce Martin Beneš se stane prvním veřejným ochráncem práv dětí. Poslanci mu dali v tajné volbě přednost před předsedkyní vládního výboru pro práva dítěte Evou Petrovou a někdejším ministrem pro legislativu Michalem Šalomounem. Dosud funkci dětského ombudsmana prozatímně vykonával zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm.
Čtěte také:
Politický týdeník: Politici kromě Okamury souhlasí s úderem na Írán
Politický týdeník: Macinka vyzval Lavrova
Politický týdeník: Červený místo Turka
