Ministryně obrany Jana Černochová sedí už od neděle v kanceláři, vypouští z kabelky tančík na baterky a spolu se svými poradci začíná přepisovat obrannou strategii České republiky.
Na Slovensku je odvoleno, demokratické volby s rekordní účastí 68,51 procent vyhrála nečekaně suverénně strana Směr–SD (22,94 %) trojnásobného premiéra Róberta Fica. Naopak propadl největší favorit exit pollů. Druhé hnutí, Progresivní Slovensko místopředsedy Evropského parlamentu Michala Šimečky, oslovilo 17,96 % procent voličů.
Až budou příští kronikáři psát o době, v níž žijeme, možná ji nakonec nazvou "Dobou rozhovorovou." A budou mít pravdu, poprvé v dějinách žijeme v úplné komunikační pavučině. Má to své přednosti. A taky zápory.
Co prohlásily významné osobnosti před slovenskými volbami - a po volbách.
Vážně nevidím důvod, proč euro zavádět. Když tu někdo křičí, že chce euro, tak má buď liché argumenty, anebo bere euro jako novou víru, o které se nepochybuje, píše ekonom Pikora na základě srovnání České republiky a Slovenska.
Všechny vlády, snad s výjimkou krátkodobého kabinetu Vladimíra Špidly (ČSSD) nás především v čase předvolebním krmily pohádkou o své vizi štíhlého státu. Místo diety ovšem přišel pokaždé čas dlouhodobého povolebního obžerství. Kabinet premiéra Fialy není výjimkou.
Jedním z kritérií, podle kterých by měla být posuzována každá vláda, je schopnost komunikace. Jak uznávají i média, která jsou k pětikoaličnímu kabinetu jinak velmi shovívavá, například iRozhlas, jedná se však o hlavní slabinu vlády Petra Fialy.
Češi toho snesou hodně a už mnohokrát to prokázali. Když je potřeba a vidí v tom smysl, dokážou se uskromnit, stmelit nebo pomoci lidem v nouzi, bez ohledu na jejich původ. Umíme se ale taky naštvat. Kromě univerzálně provokující nespravedlnosti Čechy vyškolené totalitou spolehlivě vytáčí arogance moci, evidentní lži, manipulace a pokrytectví ve veřejném prostoru nebo vnucované postoje. A přesně tuhle pachuť vystoupení současných představitelů státu a jejich přisluhovačů zanechává.






















