Je dobré, že minimálně dvakrát v roce se naše euroatlantická civilizace vztahuje ke svým židovsko-křesťanským kořenům. Jedno období právě prožíváme, jsou to Vánoce. Svátky, během nichž se vracíme k významu rodiny, narození Ježíše, k hodnotám lásky a vzájemnosti. Někdo dokonce jen jednou v roce navštíví i půlnoční mši.
V adventu jsem měla cestu do budovy Churchill na hranici Vinohrad a Žižkova. Šla jsem podél valu nad nádražím, kde jsem narazila na hadrové obydlí. Někdo bez domova. Ještě nebyly mrazy, přesto mi zamrazilo. Kolikrát si všichni stěžujeme na to či ono, většinou na blbosti. A ani nás nenapadne, že bychom měli děkovat. Že máme kde bydlet, co jíst, že máme rodinu, práci. A že to vůbec není samozřejmost.
Hodně lidí si myslí, že Vánoce končí na sv. Štěpána. Takže druhým svátkem vánočním může skončit i naše láskyplné naladění a zpátky do reality. Vánoce však pokračují. Jsou delší, snad abychom si citlivost srdce dostatečně uvědomili a zkusili si ji udržet po celý další rok.
Tak zpátky do jedinečného vánočního příběhu. Přes poslední prosincovou neděli Svátku Svaté rodiny až ke Třem králům a Slavnosti Zjevení Páně. Na vděčnost je čas stále.
Čtěte také:
Vše je možné aneb K čemu je dobré, když vám uletí letadlo?
Tahle Praha není pro český
Rána, bum, silvestrum
…euroatlantická civilizace vztahuje ke svým židovsko-křesťanským kořenům… naštěstí nám mistr jan hus ukázal a ukazuje, jak prohnilé tyto kořeny byly a jsou. taky na nás tyto „kořeny“ poslaly 3 křížové výpravy. naštěstí jsme to přežili a již jsou vybudovány kořeny úplně jiné. a bude jen na každém jednotlici zda je v sobě skutečně objeví. Mnoho inkarnací pracovalo na našem vývoji na lidskou bytost a přivedlo nás do naší současné fáze. Když se pohybujeme jako bdělé lidské bytosti. Jsme bdělí, ale ne osvícení. Slepý člověk je velmi bdělý, ale ten, kdo má zrak, vidí všechno, aniž by se tím zabýval. Slepý člověk dokáže vnímat malé, drobné věci. Zná malé detaily každého místa. Ten, kdo má zrak, se dívá pouze na ty věci, které stojí za to vidět a o kterých chce vědět. duchovní síla, která v nás sídlí, byla do nás vložena stvořitelem a byla stvořena Jeho touhou…náboženství v podání světových církví se již stala pro člověka a společnost nebezpečnými a brzdou duchovního růstu, protože ztratila sebeočistnou a rozlišovací schopnost. poselství skutečných moudrých byla jejich následovníky vždy zmonopolizována, překroucena, zideologizována, zobchodována, využita a zneužita. rakovinu dostávají jak levičáci, tak pravičáci, věřící i nevěřící. dnes musíme pochopit jednu věc – že je to velmi vážná doba, do které jsme se narodili, nesmírně vážná. A když se díváme na život, nechápeme, že když propásneme tuto šanci našeho vývoje, nejenže ji propásneme pro sebe, nejenže ji propásneme pro naši nebo jen pro jednu zemi, ale propásneme ji pro celé stvoření. Potíž je v tom, že ve jménu Boha, ve jménu evoluce, ve jménu vyššího života se vynořilo tolik falešných lidí, že už není možné nikoho přesvědčit, že v tom zůstalo něco jako Pravda. Za těchto okolností je třeba mluvit o Pravdě. Ale mluvení o Pravdě vám vůbec nedává zkušenost Pravdy. Diskuse o ní vám ji nedá, je to jiná sféra, do které je třeba vstoupit, je to nové vědomí, které musíte získat, abyste pochopili Pravdu.Nejsme lidské bytosti prožívající duchovní zkušenosti, jsme duchovní bytosti prožívající lidskou zkušenost…
Bůh všemohoucí má nad sebou něco, co nemůže ovládat: nemůže ovládat svou věčnou povahu. Je to Jeho přirozenost být věčný, nemůže to zastavit. Nemůže to změnit, svou věčnou povahu. Bude věčně. Věčnost je Jeho temperament, Jeho přirozenost, On to nemůže překonat. Například Bůh vám nemůže vzít vaši svobodu vybrat si Pravdu. Nemůže. Jakmile ji jednou udělil, nebude to brát pryč. Musíte si ji vybrat v celé své svobodě. Nebude vás nutit, abyste to přijali. Mnoho lidí má takové naděje – bohužel se mýlí. Pouze v tomto jediném tkví problém úplného zničení nebo úplného vzkříšení. Je na lidských bytostech, aby rozhodly, zda chtějí přijmout Pravdu nebo zda chtějí následovat klam. Dostali jsme tedy úplnou svobodu volby…
Nedopusťte, aby vás poklesky církve vzdálily Bohu, řekl na Štědrý den při tradiční vánoční mši tisícům věřících v chrámu svatého Petra v Římě papež František. frenky, i lev, je podvraceč duchovního řádu, spojovat církev s bohem, to je výborný tah, jak zamotat ovečkám hlavu a zamaskovat svoje lži a lumpárny církví a znemožnit lidem cestu k poznání pravdy…Dveře musí být pro migranty otevřené, nikoliv zavřené, nařizuje papež František. a proto to zaplatí stát, jenom proboha ne církev. a ta svatá nikdy nebyla ani omylem… někomu slibují peklo, jinému ráj. stejně jako ti slimáci. je to stejná pakáž. odluka státu od církve je akutní a nezbytná. až sekulární demokracie naučila křesťany dodržovat křesťanské hodnoty…