Zákon o podpoře bydlení přihraje byty migrantům

Parlamentem prošel zákon o podpoře bydlení. Zákon zavede trvalý, celoplošný, automatický mechanismus podpory bydlení, do kterého budou mít přístup také migranti. Ale nejen oni. Problematický je z více hledisek. Ale v jednom ohledu je až nebezpečný, upozorňuje v textu pro pro Deník TO právník Robert Kotzian.

Zákon zavede trvalý, celoplošný, automatický mechanismus podpory bydlení, do kterého budou mít přístup také migranti. Ale nejen oni. Podporu bydlení se státními garancemi a příspěvky budou moci poskytovat také soukromé subjekty. Mimo jiné i promigrační politické neziskovky.

Zákon fakticky prolomí princip migračního práva, že bydlení se migrantům poskytuje za stejných podmínek jako ostatním cizincům, tj. ne jako občanům. Před tímto zákonem budou mít migranti stejné postavení jako občané.

Až na výjimky (např. soukromé ubytovny) mají kontrolu nad sociálním bydlením města a obce, jejichž zastupitelstva se zodpovídají svým voličům. Zákon o podpoře bydlení umožní privatizaci části sociálního bydlení, a to rovněž politickými neziskovkami. Ty však žádnou demokratickou odpovědnost nemají. A nepůjde jen o migranty.

Airbnb pro migranty

Zákon tak politickým neziskovkám umožní obcházet dosavadní nevůli měst a obcí zpřístupňovat bydlení migrantům. Bude to takové státem organizované „Airbnb“. Soukromí vlastníci budou do systému přihlašovat své byty. Politické neziskovky a jiné subjekty je budou se státní podporou obsazovat nájemníky. Tak se bude moci stát, že najednou zjistíte, že do sousedního bytu, který jeho majitel přihlásil do systému, politická neziskovka právě nastěhovala migranty.

Zákon zakazuje, aby se podporované byty příliš koncentrovaly v jednom domě nebo v jedné oblasti. Jinak řečeno, tyto de facto sociální byty budou postupně rozesety všude, kde se najde někdo, kdo má prázdný byt a nechá si ho obhospodařovat na státní náklady politickou neziskovkou nebo jiným subjektem.

Dopady zákona mohou být nedozírné. Obce, a jejich prostřednictvím veřejnost, ztratí kontrolu nad částí sociálního bydlení. 

Smutné je, že tento nebezpečný sociálně-inženýrský experiment nezmizel s odchodem Pirátů z vlády, ale byl spolu s nimi prosazen celou vládní koalicí. Jen v Senátu se našlo několik koaličních zákonodárců, kteří pro něj nehlasovali. Mezi nimi je třeba vyzdvihnout senátora Zdeňka Hrabu, který jako jediný nahlas pojmenoval uvedenou souvislost zákona s migrací.

Jak zákon vznikal

Bez zajímavosti není ani to, jak návrh zákona vznikal. Bylo to na odboru politiky bydlení Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v době, kdy MMR vedl Ivan Bartoš (Piráti). Ředitelem tohoto odboru MMR je od roku 2022 jistý Vít Lesák, bývalý šéf politické neziskovky Platforma pro sociální bydlení.

Kolem roku 2016 Vít Lesák, tehdy ještě ředitel politické neziskovky Platforma pro sociální bydlení, s tehdejším náměstkem primátora města Brna Matějem Hollanem (Žít Brno), veřejně podporoval a prosazoval tehdejší návrh zákona o sociálním bydlení. Předstupeň toho, co nyní, po 10 letech snažení těchto a podobných progresivistických aktivistů, prošlo parlamentem.

Právě Matěj Hollan ve stejné době v Brně, ve spolupráci se stejnou politickou neziskovkou, vedenou Vítem Lesákem, rozjel sociálně-inženýrský program Rapid Re-housing. Mimo pořadníky a bez ohledu na dluhy bylo v tomto programu obsazeno 50 městských bytů rodinami z ubytoven, většinou notorickými dlužníky. Ale obyčejní museli lidé museli celá léta trpělivě čekat v pořadnících a nesměli mít vůči městu žádné dluhy, aby se na ně dostalo.

Rapid Re-housing měl téměř okamžité dopady do kvality bydlení v domech, kterých se týkal. Rušení klidu a sousedské spory se staly pravidelným tématem. Je dost pravděpodobné, že podobné důsledky bude mít v řadě případů i zabydlování na základě zákona o podpoře bydlení.

S příchodem Pirátů na MMR se Vít Lesák stal ředitelem odboru politiky bydlení na MMR a začal pracovat na návrhu nového zákona o podpoře bydlení. Během toho poskytl Vít Lesák rozhovor Deníku Alarm, kde na otázku:

„Pokud tomu dobře rozumím, zákon má motivovat obce, aby buď samy provozovaly kontaktní centra a dělaly nájemníkům a pronajímatelům prostředníka, anebo to může pro obec zařizovat neziskovka.“

…odpověděl:

„Kontaktní centra budou vždy vykonávána obcemi v přenesené působnosti, volba pro obce a role pro neziskovky je v garancích. Prostředník může být zcela nezávislý na obci. Je možné, že některé obce nebudou mít zájem to dělat, ale na jejich území pořád mohou být aktivní jiní hráči, tedy neziskové organizace, které se do toho pustí.„

Jinak řečeno, sám Vít Lesák, ředitel odboru politiky bydlení MMR, se netají tím, že státem podporované bydlení podle tohoto zákona budou moci organizovat také politické neziskovky.

Zákon o podpoře bydlení je progresivistický, sociálně inženýrský experiment připravený sítí politických neziskovek pro, mimo jiné, politické neziskovky, aby mohly za peníze daňových poplatníků zhoršovat podmínky pro bydlení po celé republice. A to i tím, že budou volné byty obsazovat migranty.

Čtěte také:
Migrace přináší jen problémy, říká rebelující místostarostka Prahy 8 za ODS
Migrace: promarněná dekáda
Trojí selhání Francie v otázce migrace