V Maďarsku proběhly volby. Pod silným tlakem ukrajinské vlády, Bruselu, médií, ale i Ruské federace tam drtivě vyhrála doposud opoziční strana Tisza. Budoucí maďarský premiér Péter Magyar bude nejen velmi těžkým protějškem pro jakákoliv jednání, zároveň však ukázal, že ani on není v přístupu ke své budoucí opozici tak radikální, jako byla česká koalice, která vládla v letech 2022 až 2025.
Magyar má za sebou příběh, který nemá v evropských poměrech srovnání. Za podpory médií, která vypustila odposlechy hovorů maďarského ministra zahraničí s ruským protějskem, Bruselu, který Maďarsku stopnul miliardy eur a spustil cenzurní program Rapid Response System, jenž mohl pomáhat cenzurovat maďarský internet, i za nepřímé asistence Kyjeva, který patrně naschvál Maďarům vypnul ropovod Družba, vyhrál muž, před kterým i v Českém rozhlase varoval maďarský novinář, otevřeně kritizující údajný „fašismus“ Viktora Orbána.
„Magyar je extrémně konfliktní. Pro EU bude větším problémem než Orbán,“ řekl.
Odrodilec
Magyar je odrodilec Orbánova Fideszu a proslavil se skrze svoji bývalou manželku. Ta byla ministryní spravedlnosti a musela odstoupit poté, co se zjistilo, že kontrasignovala prezidentskou milost pro odsouzeného pedofila.
Magyar svoji tehdejší manželku dokonce nahrál, když v domácnosti hovořila o korupčních praktikách v Orbánově straně, a následně ji touto nahrávkou vydíral. Po rozvodu ji zveřejnil a ona ho zase obvinila z domácího násilí. Je tak jasné, že jednání s ním nebude hračka pro nikoho, tedy ani pro Putina, ani pro Zelenského, ale ani pro Ursulu von der Leyen.
Ale teď k tomu hlavnímu bodu. Magyar totiž začal slibovat radikální změny. Mezi nimi je například i hrozba zrušení veřejnoprávních médií, která si podle jeho názoru přivlastnil Viktor Orbán. Magyar nebyl do tamních veřejnoprávních médií pozván déle než rok a půl. V České republice máme podobný případ. Předseda dlouhodobě parlamentního hnutí SPD, Tomio Okamura, nebyl do pořadů moderovaných Václavem Moravcem pozván déle než deset let.
Petice za prezidenta
Stále to však není to hlavní. Hlavní obavy totiž plynuly přímo z budoucí opozice, protože Magyar začal tlačit prezidenta k odstoupení do konce května, jinak ho prý Magyarova vláda odvolá. Maďarského prezidenta volí parlament. Někteří politici Fideszu se za prezidenta postavili, a dokonce vznikla i petice na jeho podporu. „Postavme se za prezidenta Tamáse Sulyoka! Ukažme mu, že v tom není sám, že by měl odolat Tiszově tlaku a hrozbám a zůstat ve funkci, aby bránil naše společné hodnoty!“ napsala strana Fidesz na sociálních sítích.
Co ale Magyar naopak neudělal, a bývalá česká koalice ano, je odstavení opoziční strany z vedení parlamentu.
Magyar, podobně jako současná česká koalice, prohlásil, že poslanci strany Tisza nebudou hlasovat pro Szijjártóa, právě končícího ministra zahraničí, za místopředsedu parlamentu. Stejně jako současná česká koalice Magyar Fideszu vyřídil, ať si najdou jiného kandidáta, kterého nová parlamentní většina bez problémů zvolí. Česká koalice totéž provedla s Vítem Rakušanem a hnutím STAN.
Rozdíly
Naproti tomu bývalá česká koalice odstavila z vedení Sněmovny hnutí SPD jako celek. I přes dlouhodobé zvyklosti se tak SPD stala první sněmovní partají v naší samostatné historii, která neměla zastoupení ve vedení Sněmovny pouze na základě toho, že tato partaj byla obviněna z extremistických názorů. Místo zastoupení pro partaj s dvaceti poslanci předala Sněmovna pod vedením pětikoalice Petra Fialy místo ve vedení Sněmovny Pirátům, kteří měli pouhé čtyři poslance.
Z toho vyplývá poměrně nehezké zjištění. I přes mnohé osobnostní nevýhody a průšvihy, které si Péter Magyar nasekal ještě před maďarskými volbami, ani on není takový radikál, jako byla bývalá pětikoalice pod Petrem Fialou. Na tohle je potřeba myslet do budoucna.
Čtěte také:
Jedna jediná pravda: Největší iluze dnešních médií
Mobil jako droga školních lavic. Evropa už pochopila, že dětem ho musí vzít
Zeman odpálil sjezd v Brně: Bílý lev pro Posselta, sekyrárna a Lidice jako program sudetoněmeckého srazu
