Slovenským prezidentem bude údajný gay, liberálové a LGBT komunita mlčí

Hlavním strůjcem útoku na sexuální orientaci nového slovenského prezidenta byl bývalý premiér a ministr financí Igor Matovič. Zkušený plagiátor v předvolebním videu tvrdil, že Peter Pellegrini má poměr s jedním z vládních poslanců. V první řadě do toho Matovičovi nic není, ve druhé je to přes trapnost sdělení svým způsobem humorné. Byl to totiž právě Igor Matovič, jehož politika překračující hranu šílenství byla hlavní příčinou politického zmrtvýchvstání Roberta Fica, který se po vítězných parlamentních volbách dohodl na koaličním vládnutí s Pellegriniho novou stranou Hlas. Každopádně po zveřejnění videa jsem očekával negativní reakci ze strany liberálů, aktivistů, progresivistů, se kterou bych se v tomto případě zcela ztotožnil. Leč, nedočkal jsem se.    

Zapírání versus lhaní

Místo toho jsem se po volbách na Seznamu, tedy veskrze liberálním médiu dočetl, proč by mělo slovenské voliče zajímat, jestli je Peter Pellegrini gay? Protože zapírání kvůli politickým bodům je trapné. Zajímavé. Nikde jsem se totiž nedočetl, by Peter Pellegrini něco zapíral. Před volbami prohlásil, že s nikým nesdílí domácnost, a pokud se stane hlavou státu, nebude po jeho boku ani první dáma ani jiná osoba. Existuje snad důkaz o tom, že v té době s někým žil ve společné domácnosti a věděl, že pokud se stane hlavou státu, bude po jeho boku jiná osoba? Má právo svůj statut hned zítra změnit, nastěhovat k sobě muže či ženu a ukazovat po svém boku prvního pána, či dámu? Podle mého názoru určitě ano. A když už jsme u politických bodů, někdo údajně zapírá, jiný během předvolební kampaň nepokrytě lže. Například o tom, že nebude nikdy zvedat daně. Tak už to v předvolebních kampaních chodí.  

Gesto gentlemana?

Nevidím novému slovenskému prezidentovi do hlavy, ale možná nechtěl, z pozice zkušeného politika, jitřit v této chvíli docela napjaté česko-slovenské vztahy. V případě konstatování – výraz přiznal mi nesedí – že je gay, by totiž Peter Pellegrini mohl dostat do nekomfortní situace některé české politiky. Tito sice hlásají podporu LGBT komunity a účastní se veškerých duhových pochodů, vedle toho ale v praxi uplatňují názor, že pokud někdo nejde bezvýhradně s nimi, jde proti demokracii a hodnotám Západu. Petera Pellegriniho by proto nepodpořili, ani kdyby si na slovenské parlamentní půdě kvůli uzákonění sňatků stejno pohlavních párů oči vyplakal. LGBT komunitě jinak naklonění politici tak nemuseli řešit problém, jak se zavděčit všem.    

Český polibek smrti

Stejně dobře ovšem mohl Peter Pellegrini úspěšně predikovat, jak moc nakonec bude za podporu Ivana Korčoka ze strany politiků českých vládních stran rád, až vděčný. Jak totiž ukázaly poslední parlamentní volby, máloco irituje především nerozhodnuté slovenské voliče tak moc, jako rady někoho, kdo se staví do pozice staršího zkušeného a úspěšného bratra, přičemž v jeho vlasti mu bezmezně věří doslova pár procent občanů a politické špičky kralují žebříčku nedůvěry. Pokud tomu tak bylo, sázka na český polibek smrti se jednoznačně vyplatila. 

Víc ke slovenským volbám:

Nad táborem lepších lidí sa blýska, komentáře divo bijú

Slovenským prezidentem bude Peter Pellegrini. Korčok neunesl porážku