Prosinec je pro Raky měsícem, kdy se jejich přirozená pečovatelská povaha obrátí proti nim samotným. Bolí vás ucho. Což je nepříjemné, zneklidňující a okamžitě vyžaduje řešení. Raci totiž nesnesou tělesný diskomfort, zvlášť když přichází o svátcích. Místo aby si šli lehnout nebo zavolali lékaře, rozhodnou se jednat. Prakticky. Domácky. Po svém.
Řešení zní logicky. Česnek. Pomáhá přece na všechno. Na imunitu, na viry, na upíry. Není důvod, proč by neměl pomoci i na ucho. V dobré víře si ho tedy vložíte tam, kde cítíte bolest. Úleva nepřichází. Přichází jiný problém. Česnek se rozhodne zůstat. A Rakovo klepeto, jakkoli obratné při vaření a objímání, se ukáže jako naprosto nevhodný nástroj pro jemnou chirurgii.
Situace se rychle vyvine. Rak stojí před zrcadlem, hlava nakloněná, výraz plný starosti a česnek trčící z ucha jako symbol špatného rozhodnutí. Nastává fáze paniky, studu a rychlého oblékání. Prosinec vás tedy nezavede k rodinnému stolu, ale rovnou na pohotovost.
Na pohotovosti vás přivítá sestřička. Zkušená. Klidná. A velmi pobavená. Už viděla ledacos, ale česnek v uchu má pořád své kouzlo. Vy se snažíte vysvětlit situaci, ona se snaží zachovat profesionální výraz. Nedaří se to ani jednomu. Smích visí ve vzduchu, zatímco česnek čeká na vyproštění.
Samotné vytažení proběhne rychle. S lehkým tahem, drobným povzdechem a pocitem hlubokého ponížení, který Rakům není cizí. Bolest ustoupí, stud zůstává. Ale jen chvíli. Protože sestřička má pochopení. Za statečnost při zákroku dostanete razítko. Skutečné. Pěkné. Kulaté. Možná s razítkovacím polštářkem.
Konec roku vám přináší důležité ponaučení: ne všechno, co pomáhá v kuchyni, patří do ucha. A když už se něco pokazí, je lepší to řešit s nadhledem. Prosinec vás sice ztrapní, ale zároveň se ujistíte, že i trapné příběhy mají šťastný konec. A že někdy stačí jedno razítko, abyste si připadali zase v pořádku.
