Není to tak dávno, co českou kotlinou prosvištěl trapný justiční příběh učitelky Martiny Bednářové z Prahy 6, která v době, kdy v Kyjevě nebyla válka, říkala žákům, že v Kyjevě není válka. Bednářová za to byla souzena a po zásluze vyhozena z místa. Některé věci se holt říkat nesmějí, i když jsou průkazné. Tehdy se naše soudní, vládní i mediální místa zasloužila o toto naše nové poznání. Teď máme na stole něco podobného.
Učitelka Lucie Švrčková ze ZŠ Karolíny Světlé v Havířově nedávno suplovala v deváté třídě občanskou výchovu. Během hodiny, kdy probírala mezinárodní situaci, pustila žákům video Jakuba Zieby, plzeňského zastupitele, který už pět let bydlí v Rusku. Informovaly o tom Novinky. Napsaly, že se proti prezentaci videa velmi silně ohradil ředitel školy Petr Ptáček. Prohlásil prý: „Je to ostudné a absolutně nepřijatelné. Použití takového materiálu bylo v rozporu s koncepcí a vzdělávací strategií školy. Žáky vedeme ke kritickému myšlení, ověřování informací i kultivované diskuzi, což bychom měli dělat v první řadě my učitelé.“ Pan ředitel se dále distancoval od postupu své podřízené a potrestal ji. „Dostala vytýkací dopis, příští rok už nebude občanskou výchovu učit a na její další pedagogickou činnost dohlédneme formou hospitací,“ pravil.
Hlavní „viník“ této historky, učitelka ruštiny a občanské výchovy Švrčková, odvysílání videa zdůvodnila tak, že v hodině chtěla probírat téma cestování v cizích zemích a Ziebovo video ji v tom smyslu zaujalo. Tak jsem se na to video – zjevně na rozdíl od Novinek a jimi citovaných „odborníků“ typu Romana Máci, kteří měli okamžitě v pohotovosti odsudečnou reakci – prostě podíval. Netrvalo to dlouho, pouhých 27 minut. Ale stály za to. Paní učitelka z nich mimochodem pustila jen osm, nevím kterých, ale je to vlastně jedno.
Osou videa je rozhovor se studentem politologie Robinem, prý Ziebovým kamarádem, který se odehrál ve Volgogradě. Robin se představil jako člověk, který rád cestuje po cizokrajných regionech, třeba po Balkánu, obzvlášť v lásce má údajně Srbsko. V úvodní pasáži nám Robin sděluje, že není snadné se kvůli sankcím uvaleným na Rusko do země dostat, ale není to nemožné, jen se musí letět přes třetí zemi, v Robinově případě přes Arménii.
Co je vlastně v rozporu se strategií kritického myšlení?
Sledoval jsem to video se zvlášť zapnutým čidlem vnímání, zaostřeným na manipulace a propagandu. Ano, Zieba někdy podkládá otázky typu: „A kdybys srovnal to či ono (služby, platy, dopravu atd.) s Českem, jak bys to viděl?“ Což by někdo možná mohl považovat za náznak fandění Rusku či návodu k odpovědi. Ale Robin se nedal. Vyváženě hodnotil vše, co ho v kladném i záporném smyslu překvapilo a na co nebyl – naopak díky propagandě protiruské – připraven. Co se týče kritických momentů, těmi věru nešetřil: neuspokojivý stav ruských silnic, nečistota v ulicích, malý smysl pro pořádek a dochvilnost, velké množství policistů a sledovací techniky a tím pádem nižšího pocitu absolutní svobody, kterou prý zažil právě v Srbsku, atd.
Ať jsem se snažil sebevíc, nikde v tom videu (a musím říct, že se mi nelíbilo, jeho autor, pan Zieba, nepůsobí obzvlášť sympaticky a video je štrykované horku jehlou, asi na telefon, působí dost amatérsky) nenašel nic, co pan ředitel Ptáček vyhodnotil jako něco, co je v rozporu se strategií kritického myšlení a kultivované diskuze. Nejsem právník, ale tohle je na kázeňské tresty pro učitelku Švrčkovou opravdu malé sousto. Na co to chce pan ředitel navléct? Na ten slavný paragraf 318a) o službě pro cizí zájmy? To by bylo hodně laciné. A naše soudy, pokud to nezametou pod stůl, se nejspíš zachovají podobně „slouhovsky“ jako ten Ústavní ve věci předběžného opatření pro generál-prezidenta Petra Pavla.
Suma sumárum: jediné poučení z této nové pseudokauzy je v tom, že se už zase mnozí preventivně bojí. A aby zachránili sebe, kádrovácky obětují někoho jiného. A ostatní mlčí. Jak dlouho?
Čtěte a sledujte také:
Hrozivé otazníky nad případem učitelky Martiny Bednářové
Prokurátor Mříž cítí krev. Učitelce Bednářové ještě zatopí
Jak TO je? Martina Bednářová a Jindřich Rajchl
