Letošní Nobelovu cenu za chemii získali francouzský chemik Henri B. Kagan a japonský vědec Kenso Soai. Královská švédská akademie věd je ocenila za výzkum, který pomohl vysvětlit, proč mohou některé molekuly existovat ve dvou zrcadlově obrácených podobách a jak může v chemické reakci postupně převládnout pouze jedna z nich.
Takové molekuly si lze představit jako levou a pravou ruku. Vypadají podobně, ale nejdou přesně položit jedna na druhou. V chemii může být tento rozdíl zásadní, například při výrobě léčiv, protože dvě zrcadlové varianty stejné látky mohou na lidský organismus působit odlišně.
Henri Kagan ukázal, že i velmi malá počáteční převaha jedné z těchto forem se může během chemické reakce výrazně zesílit. Kenso Soai později objevil reakci, při níž vznikající látka pomáhá urychlovat svůj vlastní další vznik. Výsledkem může být téměř úplná převaha jedné zrcadlové formy molekuly. Jejich práce pomáhá chemikům lépe řídit výrobu přesně požadovaných látek a má význam mimo jiné pro farmaceutický průmysl.
Výzkum obou vědců zároveň přispívá k řešení více než sto let staré otázky: proč živé organismy využívají u řady důležitých molekul právě jednu prostorovou podobu a její zrcadlový protějšek téměř vůbec. Podle Nobelova výboru byly objevy Kagana a Soaie důležité také pro navrhování chemických reakcí používaných při výrobě léků.
S Nobelovou cenou je letos spojena také finanční odměna 12 milionů švédských korun, tedy přibližně 1,2 milionu dolarů. O tuto částku se oba laureáti podělí. Peněžní odměna je součástí každé Nobelovy ceny a vedle ní laureáti dostávají také tradiční Nobelovu medaili a osobní diplom.
Samotné vyhlášení laureátů je přitom jen první částí nobelovských oslav. Kagan a Soai převezmou ocenění při slavnostním ceremoniálu ve Stockholmu 10. prosince, v den výročí úmrtí zakladatele cen Alfreda Nobela. Nobelova cena za chemii patří k oceněním udělovaným už od roku 1901 a její laureáty vybírá Královská švédská akademie věd.
