Listopad je v plném proudu, ale některé rostliny se chovají, jako by právě začínalo jaro. Na stromech se objevují nové listy, raší čerstvé výhonky a některé dřeviny dokonce znovu rozkvétají. Neobvyklý jev, za kterým stojí letošní výkyvy počasí, však může mít nepříjemné následky.
Zatímco za běžných okolností se stromy a další rostliny na podzim připravují k zimnímu odpočinku, letos se část české přírody vydala opačným směrem. Podle odborníků z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, známého jako CzechGlobe, některé dřeviny znovu vstoupily do vývojových fází typických pro jaro. Kvetení vědci zaznamenali například u jírovců maďalů, kterým se lidově říká kaštany, ale také u jabloní. Na dalších rostlinách se objevily nové listy a výhony. Problém je v tom, že takto probuzená vegetace nemusí být dostatečně připravena na příchod zimy.
Za nezvyklým chováním rostlin stojí především letošní výkyvy počasí. Po horkém a suchém létě následoval relativně teplý a vlhký podzim, který některým rostlinám vytvořil podmínky připomínající jaro. Část stromů navíc během léta předčasně shodila listy. U jírovců k tomu kromě nepříznivého počasí přispěla také klíněnka jírovcová, škůdce poškozující jejich listy. Když se podmínky zlepšily, některé dřeviny znovu vyrašily. Podle vědců je letošní součet teplot nad pěti stupni Celsia oproti dlouhodobému průměru z let 1961 až 2020 vyšší o 14 až 19 procent. Hodnoty jsou však nižší než v roce 2024 a přibližně odpovídají roku 2023.
Neobvyklou aktivitu rostlin potvrzují také družicová pozorování. Množství chlorofylu, tedy zeleného barviva umožňujícího fotosyntézu, je ve většině Česka vyšší, než bývá na začátku listopadu obvyklé. V některých oblastech severní poloviny republiky dokonce převyšuje průměr z let 2000 až 2025 až o třetinu. Jenže právě nyní přichází nebezpečný zlom. Podle předpovědi mají od čtvrtka 5. do neděle 8. listopadu ranní teploty klesat pod bod mrazu téměř na celém území republiky. Čerstvé výhonky, mladé listy a květy jsou přitom na nízké teploty obzvlášť citlivé. Jejich poškození může některé dřeviny oslabit i během následující vegetační sezony.
Zpozornět by proto měli také zahrádkáři. Podle obecných zahradnických doporučení je vhodné citlivé rostliny v květináčích přenést na chráněné místo a nádoby, které musí zůstat venku, obalit izolačním materiálem. Choulostivé rostliny na záhonech může před slabšími mrazy ochránit netkaná textilie a kořenům prospěje vrstva mulče z listí, slámy či kůry. U stromů, které znovu vyrašily, je důležité neuspěchat řez a vyčkat, jak se s příchodem zimy vyrovnají. Předčasné kvetení totiž automaticky neznamená, že rostlina zahyne. Podle vědců však letošní situace ukazuje, jak výrazně mohou výkyvy počasí narušit přirozený rytmus přírody a zkomplikovat její přípravu na zimu.
