I nás čeká náročná operace

Dramatickým opakováním minulých let je znovu ohrožena celá naše vlast. Čechy, Morava, Slezsko, píše ve fejetonu Jiří Macků.

Tak jako ono léto čtyřiašedesátého v deštném pralesu jihoamerického Surinamu. Tam právě začali napouštět velké vodní dílo, Afobackou přehradu. Stoupající hladina na území 870 čtverečních mil však začala ohrožovat tisíce zvířat, která k záchraně vyhledávala vzniklé ostrovy a ostrůvky, z vody vyčnívající pahýly stromů, jakákoli vyvýšená místa.

Na dramatickou situaci zareagovala Massachusettská společnost pro potírání krutosti na zvířatech, která do oblasti vyslala záchrannou misi pod vedením svého inspektora Johna Walshe. Ten svůj velký úkol poté zpracoval do poutavého životopisného příběhu, který nazval

Času je málo a voda stoupá

A bylo to tehdy docela rychlé, nezadržitelné a dramatické, s vodou se hromadila nervozita a podrážděnost. Snad jenom vodní tvorové jako kajmani a obří vydry zůstali ve svém prostředí klidní. ´Suchozemci´ plně vnímali ohrožení, vyděšeni začínali zmatkovat, agresivně bojovali o místo k přežití. O dobré, o ještě lepší, nejraději co nejvýš nad hladinou.

Možná přitom byli bezohlední i k jedincům vlastního druhu, zatímco pár metrů stranou výjimečná situace způsobila, že se na malý ostrůvek souše uchýlil predátor spolu se svou stejně vystresovanou kořistí. Ocelot vedle tapíra, harpyje na jednom kmeni s lenochodem, opice vedle papouška. Žízeň po životě zahnala pocit hladu, i když asi ne nadlouho.

Operace několika desítek dobrovolníků v nehostinných podmínkách měla smysl, podařilo se zachránit přes deset tisíc živočichů.

Času je málo a preference stoupají

Podobná situace hrozí nyní i u nás. Šedesát let poté, 8 355 km od surinamského pralesa, devět a půl hodiny letu. I zde se ho nedostává, jelikož do voleb hrozící epickou zápletkou chybí jen několik týdnů.

Dramatickým opakováním minulých let je znovu ohrožena celá naše vlast. Čechy, Morava, Slezsko, suma sumárum 30 450 čtverečních mil, rovných pětatřicet surinamských pralesů. A tam nejvíc pár tisícovek na politické existenci ohrožených živočichů, nervózně prožívajících nepříznivý vývoj. Ohrožených nikoli vodou, ale stoupajícími preferencemi těch z protivného břehu nalevo.

S ubývajícím časem i nadějemi se i tentokrát hromadí nervozita a narůstá podrážděnost. Už jí podléhá i leckterý přehnaným sebevědomím oplývající Homo politicus. Vyděšen začíná zmatkovat, neúměrně se zvyšuje agresivita předvolebních půtek. Ale boj o místo k přežití, sice tvrdý, neuctivý až neurvalý, zatím naštěstí zůstává jenom ve verbální rovině. Zatím nežijeme v pralese.

Ti námi stále ještě dobře placení se už z výšin břehu správného pravého nezabývají starostmi obyčejného občana voliče, natož řadového dezolé z lidu, putinovského chcimíra či kdejakého odkecaného seniora. Teď jde prvořadě o jejich budoucnost. Úkolem dne je zajistit místo na přežití, a to nikoli pouze ze dne na den. Poté, až opadnou zvířené vody občanské nespokojenosti, na další čtyři pohodové roky politického výsluní. Třeba jen na obyčejné kluzké komunální větvi, ale raději na zajištěných sněmovním a senátních ostrůvcích či přímo na nějakém ministerském skalisku. Co nejvýš, v krajním případě alespoň nejnutnější kousek nad hladinou volitelnosti. V surinamském pralesu měla operace několika desítek dobrovolníků smysl, podařilo se zachránit přes 10 000 živočichů. I nás čeká podobná náročná: přijít a rozhodnout o smysluplné budoucnosti většiny z 10 000 000 česko-moravsko-slezských občanů.

Čtěte také:
Kodlosův předvolební rádce
Byl jednou jeden král
Do budoucnosti kupředu pravá!