Je globální oteplení katastrofa? Kdo to rozhodl a proč

Daniel Urban
Daniel Urban Komentátor

Země za posledních 500 milionů let strávila 80–90 % času v teplejším režimu: průměrná teplota 20–25 °C, koncentrace CO₂ často 1000 až 4000 ppm. Život přitom tehdy nebyl žádnou katastrofou – dinosauři, obří kapradiny, korály v místech, kde dnes leží poušť Sahara.

Dnešní průměr 15 °C a 424 ppm je naopak výjimka. Holocén – posledních 12 tisíc let – je stále jedno z nejchladnějších období za posledních 500 milionů let. Někteří vědci dokonce tvrdí, že kdyby lidská činnost nezvyšovala ve svém důsledku v posledních 200 letech globální teploty, klima by se opět posunulo k době ledové. IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change, česky Mezivládní panel pro změnu klimatu, pozn. red.) právě tento chlad bere za „normál“. Proč? Protože naše civilizace na něm stojí: pole, města, přístavy, vodní hospodářství – všechno je „nastavené“ na 14–15 °C.

Překročení o 1,5 nebo 2 °C proto označují jako „katastrofu“. Sucha, vlny veder, úbytek korálů, stoupající moře – to jsou reálné dopady, ale jen pro dnešní ekosystémy. Pro zemědělské systémy z křídy nebo jurského období by +2 °C byly spíš výhodou.

A co lidé? Migrace ano – ale 80 % pohybu populace dnes způsobují ekonomika, války, nedostatek vody. Změna teploty přidává jen 10–20 % (UNHCR 2025). V Bangladéši by +2 °C znamenalo změnu monzunů: víc deště, méně sucha, zatopení nížin, ale ne konec země – jen jiný Bangladéš, s větším vnitrozemím a novými zavlažovacími kanály.

Naopak: Sibiř, Kanada, Grónsko by získaly delší vegetační období, nová pole. Sahel už dnes zelená – za posledních 30 let +10 % zeleně. Afrika by s lepším zavlažováním mohla uživit o 20–30 % víc lidí.

„Katastrofa“ tedy není fyzikální hranice. Je to pohled:

  • pro Miami nebo Dháku = možná konec.
  • pro Rusko nebo Mongolsko = nová zemědělská půda.
  • pro nás = vyšší účty za klimatizaci, ale nižší za topení.

Globální oteplení je změna. Ne konec. Jen posun z chladu, na který jsme zvyklí, do tepla, které Země zná mnohem lépe. A naše představa „katastrofy“ pramení především z toho, že se nechceme vzdát světa, který jsme vybudovali pro dosavadní klimatické podmínky.

Upoutávka
Přečtete si v tištěném nebo v elektronickém vydání měsíčníku TO
Přečíst
Ukázat komentáře (10)
  1. I pro zeleno-rudé kurvy je globální oteplení dar z nebes. Čím by se „živili“, když ne bojem s klimatem, jsou líní jako vši, nic užitečného neumí, za dovoz slimáků a černoušků dostanou brzy všude po hubě a podomní prodej už je dobrý jen pro budoucí bezdomovce…

  2. Takže si to shrneme: na jedné straně máme stavěče větrných elektráren apod., co by nás měli spasit. Na druhé straně naprosté bagatelizování evidentně měnícího se klimatu. No, je z čeho vybírat. Je vidět, že pojem zlatá střední cesta už neexistuje. Užívejme si tedy to nááádherné čtyřicetistupňové teplíčko a suchoučko a betonujme dál.

    1. Jaké bagatelizování? Naopak, autor jasně deklaruje, že je praktičtější to vzít na vědomí a přizpůsobit se namísto totálního vyčerpání při boji s něčím, co nejde porazit.
      Jeden příklad za všechny: největší experiment s omezením produkce metanu prdícími býložravci proběhl za indiánských válek – vybilo se 50-100 milionů bizonů běhěm asi 20 let. A efekt na klima? Čistá nula! Proto tady u nás, kde se oteplujeme nejrychleji, likvidujem chovy, víme, že to klima neovlivní, ale z naší země to udělá definitivně rozvojovku na úrovni hladovějící afriky.

  3. Ne, na jedné straně máme velice výdělečné lobby, která si spolu s „odborníky“ odhlasovala klimatickou krizi a na druhé straně ty, kteří upozorňují, že klima je komplexní proces, o kterém toho až tak moc nevíme a že vzhledem k tomu, že klima se mění, měnilo a bude měnit, je nesmysl se upnout na velice, velice, velice problematický vliv CO2 a ruinovat ekonomiku (ale jen tu, co se nepřisála na klimatické dotace). Většina takzvaných odpůrců totiž nebagatelizuje změnu klimatu, ale to, že se z toho dělá krize. Dá se to přirovnat k tomu, že slapové jevy si někdo odhlasuje jako krizové a donutí část civilizace investovat do náboženství, které bude tvrdit, že například nějakou speciální vůní ovlivní gravitaci Měsíce.

  4. No, nevím, zdá se mi to jako zjednodušený pohled – abych něco napsal. příklad: zmiňovaná Sahara před pěti sty miliony let, vzhledem k pohybu kontinentů, nebyla vůbec tam, kde nyní. A to mi pro hodnocení článku docela stačí, ale taky nejsem mudrc.

    1. Nojo, vyberte si 500 milionů let a komentujte. Že byla Sahara úrodná ještě před 5-10 tisíci lety je Vám šumák, protože tam už se to nedá odkecat…

    2. Ano pane, sahara byla zcela jinde, A to mělo na klima té doby jaký vliv? I když se to zdá divné, sahara a pouště obecně globální teplotu na planetě snižují.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Líbí se vám článek?

Komentátor

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >