Klíčovými tématy pražské komunální politiky vždy byly a také stále jsou bydlení a doprava. Politické strany kandidující v hlavním městě si toho byly vždy velmi době vědomy a přizpůsobovaly tomu své volební kampaně. V následujícím textu si některé předvolební slogany a sliby z minulých dvou dekád připomeneme.
Politici samozřejmě vždy vycházejí z průzkumů veřejného mínění, které pravidelně potvrzují, že Pražany skutečně nejvíce trápí problémy spojené s bydlením a dopravou. Letos v lednu zveřejnila agentura STEM/MARK výsledky průzkumu, kterého se zúčastnilo 500 respondentů. Za hlavní prioritu považují obyvatelé hlavního města dostupnost bydlení, 70 % z oslovených označuje za alarmující zejména vysoké ceny nájmů a nemovitostí. V případě dopravy to jsou zácpy a nedostatek parkovacích míst. Za důležité lidé považují rovněž rekonstrukce a opravy komunikací. Zcela konkrétním požadavkem voličů napříč politickým spektrem je potom dokončení Pražského okruhu.
Výše uvedené potvrzuje také aktualizovaná studie Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Kvalita života očima Pražanů 2017–2024, která byla zveřejněna letos v dubnu. Z dotazování vyplynulo, že jsou tři čtvrtiny Pražanů spokojeny s velikostí svého bydlení, ale jen 38 % obyvatel hlavního města je srozuměno s měsíčními náklady na bydlení. Lidé ve velké míře vyjadřovali přání, aby Praha více podporovala výstavbu obecních bytů. Co se týká dopravy, 90 % oslovených ocenilo, že mají díky veřejné dopravě dobře dostupné bydliště. Naopak vyjadřovali nespokojenost s automobilovou dopravou kvůli zácpám, nedostatku parkovacích míst a špatnému technickému stavu silnic.
Prostě to zařídíme
Některé předvolební sliby se opakují každé volby. Občanská demokratická strana (ODS) tak již minimálně od roku 2006 slibovala, že dokončí výstavbu vnitřního i vnějšího okruhu. „Dokončíme privatizaci bytového fondu,“ tak zněl další slogan ODS před volbami v roce 2006, které pravicová strana ovládla s rekordním počtem hlasů. Na historickém úspěchu ODS nic nemění ani fakt, že později byla privatizace z důvodu změny postojů politické scény nakonec zastavena a vnitřní ani vnější okruh doposud dokončen nebyl. O čtyři roky později slibovala ODS startovací bydlení pro mladé rodiny, seniory a sociálně slabší skupiny obyvatel.
V roce 2010 vystřídala ODS na pomyslném trůnu pražské komunální politiky TOP 09. S lídrem Zdeňkem Tůmou si strana získala přízeň mimo jiné tím, že slibovala provést „okamžitý a nezávislý“ audit projektu Opencard a předražené dostavby tunelu Blanka. Dlužno dodat, že v tomto bodě TOP 09 své předvolební sliby skutečně naplnila a v obou případech se prokázala četná pochybení ze strany předchozího vedení města. Spravedlnosti však učiněno zadost stejně nebylo. V případě kauzy Opencard došlo k odsouzení několika úředníků, ale politici se trestům vyhnuli. Za předraženou dostavbu tunelu Blanka potom nebyl pohnán před soud vůbec nikdo.
Velmi dobře si TOP 09 vedla i v roce 2014, kdy obsadila druhou příčku za vítězným hnutím ANO 2011. Se svým sloganem „Prostě to zařídíme“ slíbilo dostavět tunel Blanka a také zabránit kolabování dopravy ve městě. Zatímco tunel Blanka se následující rok primátorce Krnáčové podařilo skutečně otevřít, ke kolapsům v dopravě docházelo i nadále. Trojkoalice mj. triumfovala předvolebním slibem snížit cenu ročního kuponu pražské MHD ze 4750 Kč na 3650 Kč. Přibližně osm měsíců po volbách byl tento slib naplněn.
MHD zdarma a centrum bez aut
Před osmi lety zase ČSSD slibovala vedle výstavby 2000 městských bytů ročně bezplatné MHD pro všechny cestující s trvalým pobytem v Praze. Kampaň zahajoval kandidát strany na primátora Jakub Landovský po boku tehdejšího předsedy Jana Hamáčka symbolicky na stanici metra Střížkov. Volby však dopadly pro socialisty katastrofálně a od té doby nedokázal do Zastupitelstva hl. města Prahy proklouznout žádný jejich kandidát. Podobně se vedlo také SPD, která voličům své vzkazy posílala v netradiční veršované formě. Všechny strany svorně slibovaly dokončení vnitřního i vnějšího okruhu a zrychlení stavebního řízení, piráti a zelení sázeli na rozvoj cyklodopravy.
V reakci na dopravní řešení progresivní levice se tak v rámci předvolební kampaně v roce 2022 hnutí ANO ostře vymezilo vůči „aktivismu“. Slogan ve znění „Praha potřebuje lídra, ne aktivistu!“ hovoří za vše. Oním lídrem byl za Babišovo hnutí poslanec Patrik Nacher, který se nakonec primátorem nestal, byť dovedl hnutí k solidnímu druhém místu. SPOLU pro Prahu zvolilo méně konfrontační tón kampaně a nabízelo mj. spolupráci s developery. Piráti lákali voliče na regulaci Airbnb a výstavbu městských bytů.
Jak šel čas
- Hlavní město naší země je tradiční baštou tuzemské pravice, největších úspěchů zde tak vždy dosahovala Občanská demokratická strana. Rekordní voličské podpory dosáhla ODS v roce 2006 s 54,43 %, kdy zasedlo v 70členném Zastupitelstvu hlavního města Prahy jejích 42 zástupců. V čele s primátorem Pavlem Bémem tak ODS Praze vládla poprvé a také naposledy sama, aniž by byla nucena uzavírat koalici s dalšími politickými partnery. O co větší triumf před dvaceti lety slavila, tím tvrdší pád zaznamenala v roce 2014. S volebním lídrem Bohuslavem Svobodou dosáhla ODS na necelých 11 % a propadla se až na páté místo.
- Z pohledu letos již dvaaosmdesátiletého matadora pražské komunální politiky však šlo o ojedinělý nezdar. V dalších třech případech coby lídr kandidátky naopak uspěl. Poprvé se tak stalo v roce 2010, kdy sice ODS skončila na druhém místě, ale podařilo se jí vyjednat koalici s TOP 09, pro kterou to byly první volby po jejím vzniku. Svoboda se tak stal poprvé primátorem Prahy, což se mu podařilo zopakovat ještě v roce 2022 a od té doby je opět primátorem hlavního města. A to v rámci široké koalice složené z ODS, TOP 09, KDU-ČSL (SPOLU), dále Pirátské strany a STAN.
- Zmiňovaný rok 2014 byl rekordním nejen z pohledu propadu ODS, ale také co se týká počtu politických klubů, které se dostaly do zastupitelstva (7). Na vítězství tehdy hnutí ANO v čele s kandidátkou na primátorku Adrianou Krnáčovou stačilo pouhých 22,1 %. Po celé čtyři roky byla tato koalice ve složení ANO, ČSSD, Strana zelených, KDU-ČSL a STAN velmi nestabilní, z čehož později rodačka z Bratislavy obviňovala zejména Stranu zelených.
- Jedním z charakteristických rysů pražské komunální politiky posledních dvou dekád je pozitivní přístup voličů k novým politickým subjektům. Vše začalo již v roce 2010, kdy se výrazně prosadila TOP 09. Vítězstvím v podzimních komunálních volbách s více než 30 % tak úspěšně navázala na téměř 17 %, která získala o pár měsíců dříve v parlamentních volbách. O čtyři roky později se stejně zadařilo hnutí ANO, které rovněž zopakovalo premiérový úspěch z parlamentních voleb z roku 2013 (2. místo) a na podzim 2014 komunální volby v Praze dokonce vyhrálo. To samé se povedlo rovněž Pirátské straně, která se poprvé do PS dostala v roce 2017 a v roce 2018 výrazně uspěla také v pražském komunálu.
- Zatímco středové až pravicové strany se v Praze u moci pravidelně střídají, ryze levicové strany jako ČSSD a KSČM (vyjma Strany zelených a pirátů) se za sledované období, tedy od roku 2006, ze Zastupitelstva hl. města Prahy postupně vytrácely. Jejich kandidáti uspěli naposledy v roce 2014, kdy získala ČSSD osm mandátů a komunisté měli čtyři zástupce. V minulých i předminulých volbách obě strany klesly hluboko pod pět procent a nic nenasvědčuje tomu, že by se měl letos tento sestupný trend obrátit. Před čtyřmi lety s částečně levicovým programem uspěla SPD, když v koalici s Trikolórou, hnutím PES a nezávislými kandidáty těsně překročila hranici pěti procent a získala tři zastupitele (dva členové SPD a jeden nezávislý).
- Patrně nejtěsnější výsledky přinesly pražské komunální volby v roce 2014, kdy TOP 09 prohrála s vítězným ANO 2011 o pouhé jedno procento, a získala tak o jeden mandát méně. Vzácně vyrovnané však byly volební zisky také na třetím až pátém místě. „Bronzovou medaili“ sice získala Trojkoalice (Strana zelených, KDU-ČSL, STAN), ale čtvrtá ODS zaostala jen o desetiny procenta a ČSSD na pátém místě o pouhého půl procentního bodu. Všechny tyto tři strany získaly po osmi mandátech. Pomyslný „černý Petr“ zbyl z tohoto trojlístku na ODS, která zůstala v opozici.
- Ani volební vítězství v roce 2018 nepomohlo ODS k návratu do vedení města. Přispěly k tomu velmi těsné výsledky, kdy činil rozdíl mezi prvním a pátým místem pouhá 2,5 %. Vládní koalici s pohodlnou většinou sestavila druhá Pirátská strana, třetí Praha sobě a čtvrté Spojené síly pro Prahu. Nejdelší povolební vyjednávání po roce 1989 potom přinesly pražské komunální volby v roce 2022, kdy byla sestavena vládnoucí koalice až po pěti měsících od vyhlášení výsledků. Tato časová prodleva byla způsobena patovou situací tří silných bloků SPOLU, ANO a Pirátské strany.
Celý článek čtěte v měsíčníku TO 7/2026.
