Roku 2016 se odehrály hned tři důležité události, které se staly stavebními kameny pozdějších velkých společenských změn odehrávajících se dnes na celém Západě. Donald Trump vyhrál poprvé americké prezidentské volby, Britové se rozhodli vystoupit z Evropské unie a tehdy relativně neznámý kanadský akademik Jordan Peterson vystoupil za svobodu slova proti stále agresivnějšímu progresivismu.
Peterson se postavil proti kanadskému zákonu známému pod názvem C-16, který zakotvil právo na genderovou identitu do kanadské ústavy. Tento zákon dle Petersona omezuje svobodu projevu tím, že kriminalizuje osoby, které odmítnou oslovovat transgender osoby jejich zvoleným zájmenem a trvají na užívání zájmen, která odpovídají biologickému pohlaví transgender jedinců. Podle Jordana Petersona se tímto zákonem Kanada přibližuje totalitním režimům. Kritika C-16 vynesla Petersonovi světovou popularitu.
Netolerance progresivistů
Netrvalo tedy dlouho a jeho nepřátelé usilovali o jeho odvolání ze všech funkcí, které v akademické sféře zastává, a studenti proti němu pořádali protesty. Není se čemu divit, vždyť v anglosaských univerzitách již po desetiletí panuje prostředí plné cenzury a netolerance k oponentním názorům.
Peterson se ovšem nezalekl. Na svém youtubovém kanále, kde získal miliony sledujících, pokračoval v kritice negativních jevů, které s sebou přinesla institucionální dominance progresivismu. Spolu s účtem na platformě Patreon si zajistil takový dosah i finanční nezávislost, že obvyklé snahy progresivní levice o deplatforming a jiné projevy cancelculture, snažící se o profesní likvidaci kritiků progresivismu, se míjely účinkem. Z Petersona se stala světová intelektuální superstar.
A tak tam, kde nezabral aktivismus, nastoupila mainstreamová média. Ukázkové je interview na Channel 4 z roku 2018, kam si Petersona pozvala známá britská novinářka Cathy Newmanová. Tématem byla genderová nerovnost a svoboda slova. Moderátorka se od samého začátku agresivně snažila Petersona vykreslit jako bigotního šovinistu. Narazila ovšem na jeho klidnou, racionální a precizní argumentaci, kdy Peterson s přehledem odrážel všechny její útoky.
Naopak při debatě o svobodě slova nakonec Peterson Newmanovou dovede do takových úzkých, že moderátorka doslova ztratí řeč a Peterson po chvíli jen lakonicky prohlásí: „Got ya.“ Načež kompletně vykolejená Newmanová opakuje pouze: „You have got me.“ Video se stalo legendárním a momentálně má 49 milionů zhlédnutí. Peterson v něm rozkryl řadu progresivistických lží i odrazil pokus o agresivní mediální manipulaci.
12 pravidel
Vrcholem Petersonova působení bylo sepsání knihy 12 pravidel pro život, která se zabývá osobnostním rozvojem, ale rozhodně není další tuctovou příručkou, jak být úspěšný/šťastný. Peterson v ní spojuje psychologické poznatky s ponaučeními z bible a mytických příběhů. Klade důraz na osobní odpovědnost, disciplínu, zdravé sebevědomí, řád, pořádek a potřebu hranic, sebezdokonalování, odvahu, pravdu, slušnost a schopnost zdravě riskovat.
V mnoha ohledech jde v podstatě o „staré dobré“ morální, výchovné a společenské zásady západní civilizace, které se po staletí předávaly z generace na generaci v rodinách i školách. Dnes jsou však popírány, potírány a relativizovány jako zastaralé a neinkluzivní. Celý Petersonův přístup je antitezí progresivistického přístupu k životu a světu, produkujícího kulturu obětí, nesamostatnosti, relativismu, neustálého boření hranic, výsměchu tradicím a stabilitě, pěstování chaosu a neuspořádanosti, neustálého stěžování na společnost a snahu eliminovat veškerá rizika.
Celý text naleznete v květnovém vydání měsíčníku TO.
https://messerinzidenz.de/