Čtěte online Deník TO bez reklam >>

Kdo není s náma, je s Rusama. Eurolevice má strach, tak straší a lže

Europirát Marcel Kolaja. Zdroj: Profimedia
Jaromír Piskoř
Jaromír Piskoř Spolupracovník redakce

Pokřik „Kdo není s náma, je s Rusama“ jsme používali jako děti při pouličním hokeji s tenisákem. Spojitost to mělo tehdy pochopitelně se sledováním hokeje a emocemi, které prožívali téměř všichni Čechoslováci při občasných výhrách nad SSSR v hokeji. Teď je to tu zpátky, ale z úplně jiného důvodu.

Dnes se podobné (spisovnější) rčení objevuje v předvolebním rejstříku rádoby liberálů doplněné o termíny jako nacionalisté, populisté či dezoláti. To vše jsou označení, která mají naznačovat, jako by demokracie končila u „nás co mají správný názor“, a ti, kteří například nesouhlasí s navrhovaným řešením migrace Afričanů či Arabů do Čech „jsou s Rusama“.

Nesdílení zelené ideologie, nesouhlas se zaváděním nových evropských daní či odmítání postupného ztrácení suverenity ve prospěch evropské byrokracie, za to také přichází pejorativní nálepka „jste s Rusama“. Zemědělec, kterému přijde evropské nařízení, aby nechal část své půdy ležet ladem, si uleví, třeba sprostě a adresně pošle někoho kamsi, ale je pak onou skupinou prazvláštně uvažujících dobrodruhů dobra považován za stejného nepřítele, jako „bembelín“, který veřejně pálí státní vlajku. Protestující zemědělci „jsou také s Rusama“, ale Evropská komise vzala zpátečku, protože traktorů v Berlíně už bylo moc.

Tusk jako Putinův agent

Polský premiér Donald Tusk se také rozhodl nálepkovat a skoro všechny své dnešní oponenty označil za ruskou frontu. Polská opoziční média ale vytáhla jeho fotografie s Putinem a citovala jeho slova o úzké spolupráci s Ruskem za dob jeho předešlých vlád. Ostatně to bylo první, co likvidátor likvidoval v likvidované Polské veřejnoprávní televizi. Archivy s „nenávistnou propagandou PiS“ vůči nynějšímu polskému premiérovi. Proruská politika Angely Merkelové, kterou Donald Tusk poslouchal na slovo, zkolabovala po jejím odchodu a válka na Ukrajině ji celou pohřbila. V Polsku proto není jednoduché ukazovat na ty „kdo mají být s Rusama“, když se ti, co ukazují ještě před pár lety s Rusy objímali.

Vykolejený Kolaja

Místopředseda Pirátů europoslanec Marcel Kolaja tvrdí, že jsou v Polsku zóny, do kterých nesmějí homosexuálové chodit a že za to mohou konzervativci, proto je nebezpečné volit konzervativce, protože něco podobného pak může nastat v celé Evropě. V Polsku už půl roku vládne totálně proevropský liberál Donald Tusk a jeho koalice. A mimochodem – lídr Pirátů hlásá bludy. Několik desítek katolických obcí v Polsku samy sebe před několika léty deklarovaly jako „osvobozené od LGBT ideologie“. Nikdo nikomu nezakazoval někam chodit. „LGBT – FREE ZONE“ stálo na ceduli vyrobené polským aktivistou Bartem Staszewskim, který objel s tímto po domácku vyrobeným kusem umělé hmoty oněch asi dvacet obcí, vyfotil se s ním pokaždé u oficiální cedule s názvem obce a své vlastní snímky pustil do světa LGBT k následné propagandistické akci. Korunoval ji europoslanec Guy Verhofstadt, který vyzval Evropskou komisi, aby zahájila kárné řízení s polskou vládou. Komise zjistila, že těm polským obcím, které měly místní vyhlášku proti šíření ideologie LGBT, ji příslušný vojvodský úřad zrušil. Bývalý polský premiér Józef Oleksy svého času prohlásil: „Češi nám poslali povodně“. Také měl z jistého velmi kosého úhlu pohledu kus pravdy.

Panika na Západě

Evropské volební kyvadlo se nachyluje víc napravo a zeleno-socialistická většina v Evropském parlamentu se cítí být ohrožena. Mohou si za to ale sami. Tolik ideologických konin, které vypadly v poslední době z bruselských hlav, nemělo za dobu trvání Unie obdoby. Kdyby se to týkalo jen nás, Slováků, Poláků či Maďarů, asi by to spravilo nějaké to dotační euro či teplé křeslo. Mnohem nebezpečnější je pro ně ale voličská podpora nacionalistů, populistů, „dezolátů“ či „těch co jsou s Rusama“ v zemích starého Západu, jako je Francie, Itálie či Německo. Nejde totiž jen o samotnou většinu v Evropském parlamentu, ale i o nové členy Evropské komise. Vzpomeňme na volbu Ursuly von der Leyenové, o jejíž úspěšné volbě rozhodlo nakonec 27 europoslanců polské PiS. To, že pak měli hlavy omlácené od bouchání do zdi je věc jiná. Tyto a doufejme ani další hlasy nových europoslanců již nedostane.

Líbí se vám článek?

Spolupracovník redakce

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >