Abych nebyl osočen z fobie proti uprchlíkům před válkou na Ukrajině, vzal jsem titulek z Novinek a jen ho lehce upravil. Osobně mě to zrovna od nich překvapilo. Dám také do kontextu chystaná opatření vlády Andreje Babiše k tématu ochrany uprchlíků a systému dávek pro ně.
Zneužívání dávek ukrajinskými uprchlíky není jednotlivý exces. Samotný mainstream už několikrát informoval o tomto fenoménu. A když jenom zveřejněné sumy posčítáte, nejde vůbec o malé peníze, jak by se mohlo zdát. O těch neodhalených případech vůbec nevíme, a proto si myslím, že množství zveřejněných případů je jen pověstným vrcholkem ledovce.
Namátkou odhalené případy zneužívání:
- 30. června 2025, iDnes: Ukrajinci podváděli s dávkami pro krajany. Tento podvod dvojice podle spisu provedla během jedenácti měsíců v 830 případech, škoda byla vyčíslena na 11 milionů korun.
- 20. září 2025, PČR Kraj Vysočina: V Kraji Vysočina se zvyšuje počet případů zneužívání humanitárních dávek. Cizinci, se kterými aktuálně vedeme trestní řízení, … tímto podvodným jednáním získali od března loňského roku do současné doby majetkový prospěch v celkové výši přesahující částku minimálně 2 563 000 korun.
- 18. února 2026, Kladenské listy: Ukrajinci okrádali náš stát na dávkách, škoda je vyšší než 57 000 korun.
- 26. března 2026, Novinky: Tři Ukrajinky si z Česka udělaly bezedný bankomat, na dávkách si přišly na víc než milion.
Pokud vezmu jen tyto čtyři případy, tito Ukrajinci zneužili nás, občany České republiky, a naši ochotu jim pomáhat a připravili nás o více než 14 600 000 korun. A to jde na vrub benevolentnímu nastavení a absenci pořádné kontroly minulé vlády spolčení SPOLU-PirSTAN.
A to nemluvím o tom, že západ Ukrajiny byl v podstatě po celou dobu konfliktu mimo akutní ohrožení, proto se pozastavuji nad tím, jak je možné, že i takovým lidem byl přiznán statut „dočasné ochrany“.
Podobné případy se samozřejmě vyskytovaly i v dalších zemích Evropské unie, kam uprchlíci utíkali. Není divu, že jednotlivé země následně začaly zpřísňovat podmínky pro dočasnou ochranu a také revidovaly nároky pro poskytování dávek.
Změny v zahraničí ohledně zpřísnění ochrany a dávek
Evropské země postupně přecházejí od plošné podpory uprchlíků z Ukrajiny k adresnější pomoci, která klade větší důraz na ekonomickou soběstačnost a integraci. Dočasná ochrana v EU byla sice prodloužena až do března 2027, ale podmínky pro její držitele se zpřísňují.
Zde jsou hlavní trendy a příklady zpřísňování podmínek:
- Příspěvky na bydlení a životní potřeby – země omezují volné ubytování a snižují finanční dávky. Humanitární dávka se zohledňuje podle příjmů a úspor žadatele, přičemž cílem je motivovat k práci.
- Důraz na zaměstnanost – uprchlíci jsou více tlačeni do pracovního procesu.
- Pravidla pro zranitelné osoby – podpora se postupně zaměřuje hlavně na zranitelné skupiny (děti, zdravotně postižení, senioři). Pro ostatní se podmínky stávají standardnějšími, podobnými pravidlům pro běžné cizince.
- Digitalizace a evidence – zavedení nového systému ETIAS pro přísnější monitoring pobytu.
- Omezení konzulární ochrany – Ukrajina sama zpřísnila pravidla pro své občany v zahraničí, například omezením služeb pro muže v odvodovém věku, což v kombinaci s evropskými pravidly vede k nutnosti řešit pobyt přes ambasády.
- Podpora návratu – některé státy začínají diskutovat o možnostech, jak motivovat k návratu na Ukrajinu, zejména po oznámení EU o budoucím přechodu z dočasné ochrany.
Zpravidla platí, že se EU snaží sladit podmínky napříč členskými státy, aby se zabránilo „turistice za dávkami“ a podpořila se udržitelnost pomoci.
Jakým způsobem země zpřísnily či upravily podmínky?
Polsko
Přijalo zásadní změny (phasing-out act) platné od března 2026, které sjednocují systém dočasné ochrany.
Konec automatické podpory – zrušena možnost bezplatného ubytování a stravování v hromadných zařízeních bez spoluúčasti.
Vázanost dávek na školní docházku – vyplácení přídavků na děti (např. 800+) je podmíněno povinnou školní docházkou dětí v polském vzdělávacím systému.
Příprava na „exit strategy“ – Polsko aktivně debatuje o strategii návratu a přechodu na běžná pobytová oprávnění.
Německo
Hostí nejvíce uprchlíků (přes 1,2 milionu), proto se zaměřuje na ulehčení sociálním systémům.
Motivace k práci (Job-Turbo) – vláda zavedla iniciativy k rychlejšímu začlenění uprchlíků do práce, i za cenu méně kvalifikovaných pozic.
Změna forem podpory – debatuje se o převodu finančních dávek na věcné (např. platební karty), aby se omezilo posílání peněz do zahraničí.
Irsko
Zkrácení ubytování – Irsko radikálně zkrátilo dobu, po kterou mají nově příchozí nárok na ubytování hrazené státem, a to z 90 na pouhých 30 dnů.
Snížení dávek – snížily se finanční příspěvky pro ty, kteří bydlí ve státem poskytovaném ubytování.
Existující, nebo chystané změny v České republice:
- Omezení nouzového ubytování – stát zkrátil dobu bezplatného nouzového ubytování a přísněji kontroluje podmínky pro zranitelné osoby. Od roku 2024 ubytování spravuje přímo stát (SUZ), nikoliv kraje.
- Finanční podpora – dávky jsou nastaveny tak, aby motivovaly k rychlému vstupu na trh práce, ubylo plošných příspěvků.
- Zpřísnění posuzování – připravují se nové mechanismy posuzování soběstačnosti pro nárok na ochranu.
- Návrhy se zaměří i na přísnější potírání kriminality způsobené cizinci.
- Připravuje se tzv. Lex Ukrajina 7, který má umožnit ekonomicky soběstačným uprchlíkům přejít z dočasné ochrany na zvláštní dlouhodobý pobyt.
- Proces prodloužení dočasné ochrany vyžaduje aktivní kroky, tj. v ČR bylo nutné se online registrovat do poloviny března 2026 a následně navštívit pracoviště ministerstva vnitra k vylepení nového vízového štítku, jinak ochrana zaniká.
Etické a morální hledisko
Samozřejmě je jasné, že se nedá na 100 % vymýtit jakékoliv zneužívání dávek a podmínek pobytu. Na druhou stranu nelze zavírat oči před tím, že jako host bych si měl vážit pohostinnosti, nikoliv svého hostitele okrádat, neřkuli páchat závažnou trestnou činnost, a to včetně násilných trestných činů jako znásilnění, vraždy nebo pokusy vražd či pouliční bitky, krádeže a loupeže.
A také je nutné bez okolků říct, že tajením nebo zkreslováním informací ze strany státních nebo policejních orgánů či „ohleduplnějším“ posuzováním soudci nepovede k nápravě. Ba spíše naopak.
Čtěte také:
Kladivo ministra Kupky dopadne na české řidiče, Ukrajinci mohou být v klidu
Berou nám Ukrajinci práci?
Ukrajinci jsou slušnější než Češi, prohlásil Rakušan. Statistika prokazuje opak
