Metanová strategie Evropské unie je přímou cestou k chudobě

Unie přišla na další způsob, jak obrat lidi o peníze. Ve jménu boje se skleníkovými plyny. Jako obvykle. Kosa tentokrát dopadne na zemní plyn.

Ve jménu klimatu omezujeme oxid uhličitý ze spalování uhlí a ropných produktů a kvůli tomu vypouštíme víc metanu ze zemního plynu. Metan je přitom až 84krát silnější skleníkový plyn, než oxid uhličitý zde. Mimochodem, již od roku 2015 má Evropská komise k dispozici studii, která vypočítává, že při započítání úniků metanu při těžbě a přepravě jsou celkové skleníkové emise ze zemního plynu stejné jako z uhlí. Podle některých i větší.

Když už se po devíti letech začali v Bruselu metanem zabývat, neuvědomili si, že je potřeba šlápnout na brzdu dekarbonizace, protože nahradit uhlí a zemní plyn současně nedokážeme. Naopak se rozhodli k tomu, že je potřeba šlápnout na brzdu vypouštění metanu. A světlo světa spatřila metanová strategie EU (zde a zde).

Devastační systém naplno dopadne na plyn

Unie se rozhodla použít „osvědčený“ recept, který žene do ztráty a k uzavření uhelné elektrárny v členských státech. Emisní povolenku. Tento výmysl se již dávno vymkl EU z rukou, protože s ním nechává obchodovat i firmy, jež jsou úplně mimo energetiku a průmysl. Teď tento devastační systém naplno dopadne na plyn. Proč naplno?

Spalování zemního plynu je už povolenkou zatíženo. Jenže dosud se povolenky vztahovaly pouze na emise oxidu uhličitého takříkajíc nad komínem. Nikoli na ty, jež vzniknou při těžbě a přepravě, jakož i při zkapalnění a opětovném zplynění, což se týká LNG. Toho LNG, bez kterého by státy v EU musely nakupovat plyn z Ruska. Jakmile se však začnou započítávat emise CO₂ z popsaných dalších procesů, emisní výhoda zemního plynu zmizí. A dále to zvýší cenu elektřiny a tepla, získaných jeho spalováním. Elektřina z plynu je přitom tou nejdražší již nyní.

Zavádění nějakého nového „obchodního“ systému na metan nebude potřeba. Stačí uniklý metan přepočítat na ekvivalent oxidu uhličitého. Plynařům ale přibydou náklady na monitorování úniků metanu a podávání příslušných hlášení na nějaký plynový komisariát v Bruselu. Což se také promítne do cen.

Trh už je zmrzačený

Co bude dál? Zelení fanatici, jako je europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti), budou tvrdit, že je to správná cesta a vše ostatní vyřeší trh. Jenže trh s energiemi už je kvůli těmto politikům zmrzačený natolik, že si už neporadí. A my spláčeme nad výdělkem.

Protože podle normálních tržních principů teď už vůbec nikdo nebude ochoten postavit nový paroplynový zdroj. Jenže právě ty měly nahradit uhelné zdroje. Aby se to mohlo stát, budou je muset státy nějakou formou dotovat. Ale tato podpora podléhá schválení v Bruselu.

Uhlíková strategie EU je nepochybně cestou k opožděnému vyrovnání podmínek mezi uhlím a zemním plynem. Nepochybně je však také cestou k ještě dražším energiím. Což pro státy sdružené v EU znamená cestu do pekla. A navzdory tomu světové emise oxidu uhličitého dál nerušeně rostou…

Čtěte také:
Energetika v EU: Popření fyzikálních zákonů a technologických i finančních možností
Zelená ideologie jako pátá kolona Číny
Elektřinu prý budeme dovážet. Ale odkud?