Overton Foltýn v akci

Tak si náš hlavní vládní komunikátor Otakar Foltýn zase zakomunikoval. Na akci, která by snesla název PŠM (Politické školení mužstva) a již mnozí z nás zažili v totalitní armádě, pod kuratelou europoslance Ondřeje Koláře proslulého svými nevybíravými výroky, o nichž jsme tu nejednou psali, se Foltýn vyslovil takto: „Lidé by měli prokázat větší sebedisciplínu a nešířit ruskou propagandu.“ 

Podle zprávy ČTK Foltýn tvrdil, že „se Rusko snaží rozštěpit společnosti v Evropské unii a nabourat se do jejich demokratické debaty. Politici by pak měli prokázat pud sebezáchovy a nešířit propagandu namířenou proti zájmům České republiky.“ Rusko to prý dělá tak, že povzbuzuje „permanentní kritiku vlády a toho, co dělají politici“. Cílem tohoto narušování podle něj je „znemožnit možnost se dohodnout a štěpit společnost. Člověk by tudíž měl mít dost sebedisciplíny, aby odolal potřebě multiplikovat ruskou propagandu,“ Tak pravil Otakar Foltýn.

To nikoli náhodou připomíná slavná Overtonova okna možností. Princip, s nímž přišel před lety americký právník a filosof Joseph P. Overton, názorně ukazuje, jak pronikají veřejností myšlenky a zájmy a jak jsou zdatnými manipulátory prosazovány směrem k obecnému přijetí. Ta osa má jasný průběh: Nemyslitelné – Radikální – Přijatelné – Rozumné – Populární – Zažité (obvyklé). Overtonovo okno je způsobem, jak rozpoznat přijatelnost možných vládních politik případně jiných zájmů. Zastánci politik mimo okno se snaží přesvědčit nebo vzdělávat veřejnost, aby se okno posunulo nebo rozšířilo jejich směrem. Zastánci současné politiky nebo jiných politik uvnitř okna se snaží přesvědčit lidi, že nápady mimo okno by měly být považovány za nepřijatelné.

To je obecně rozšířená manipulační technika. Pro absolutní názornost to bývá popisováno na příkladu kanibalismu. V prvním okně je absolutně odmítaný a společností odsuzovaný (nemyslitelné). V druhé fázi se začínají zjevovat názory, že vlastně kanibalismus nemusí být úplně zavrženíhodný, ale zatím to je v poloze spíše ojedinělých hlasů (radikální). Pak se na věc nabalí zástupy propagátorů v médiích a učiní věc přijatelnou. V dalším okně se tématu přidá odborná hodnota, pořádají se vědecké konference, na nichž se – jaký div – dospěje k tezi, že kanibalismus je žádoucí (rozumné). Přidá se pop kultura, s tématem přicházejí hvězdy šoubyznysu, a učiní z něj módu (populární). Výsledkem je jediné: věc je společností přijata a dále vzata bez odporu na vědomí jako norma (zažité, obvyklé).

Přesně podle tohoto vzorce „komunikuje“ Foltýn. Nejprve nazve své názorové oponenty sviněmi, šmejdy a pedofily (radikální). Pak svou propagandu podloží několika primitivními frázemi, obvykle obsahujícími tvrzení, že jsme ohroženi Ruskem (přijatelné). Poté zaútočí znovu na občany a politiky s tím, že mají „prokázat větší disciplínu a odolat pokušení šířit ruskou propagandu“ („rozumné“). Do toho se vloží skvadra neúnavných petentů pod velením pátera Halíka, Zdeňka Svěráka a podobných a dají průchod fázi „populární“. Výsledkem dle Overtona Foltýna má být stav, kdy lidé přijmou bez dalšího přednesené teze a zařídí se zcela podle nich (zažité, obvyklé).

Debata neprobíhá

Zůstává zde však při bližším ohledání několik nejasností. Předně teze o tom, že se Rusko snaží „nabourat do naší demokratické debaty“. Prosím pěkně, nevíte někdo, kde ta debata je? V mainstreamových médiích, mluvících unisono z vládních not, ji nenajdete. Když se někdo pokouší o demokratickou (tedy argumentačně opozitní) debatu, je označen za dezoláta a nepřítele.

Další teze: Foltýn řekl, že by lidé neměli „mít potřebu multiplikovat ruskou propagandu“. Říká to však tak důvěryhodně, že i ti, kdo mají s Ruskem opravdu vážný problém, začínají přemýšlet, zda ta ruská propaganda není přece jen aspoň k zamyšlení. Nicméně, že by někdo bezmyšlenkovitě „multiplikoval ruskou propagandu“, to lze kategorizovat toliko jako paranoidní konspirační teorii, a to prosím od šéfa antikonspirátorů, plk. Foltýna.

Třetí a asi nejstrašnější poznámka: Foltýn říká, že by „politici měli prokázat pud sebezáchovy a nešířit propagandu namířenou proti zájmům České republiky.“ Zejména pasáž o pudu sebezáchovy poněkud zarazí a zamrazí. Co to znamená? Že když bude někdo říkat či psát něco jiného, než co Foltýnovi jde pod fousy, riskuje tím osobní problém? To je vážná věc. Vybízí totiž k autocenzuře. Před mnoha lety tomu Vladimír Mečiar říkal samoregulácia a my jsme se mu smáli. Dnes už to ale není k smíchu. Spíš k strachu. Obávám se, že Overton Foltýn je totiž teprve na startu.

Čtěte také:
Pukovník Foltýn tuší, že má na kahánku
Posvítili jsme si na Foltýnův tým pro vládní propagandu. Kdo, co a za kolik má dělat?
Foltýnovu osvobozující operaci českých hlav podpořili antichartisté. Oni vědí, co je pro nás dobré