Motoristé navrhli nového kandidáta na ministra životního prostředí: svého poslance, vysokoškolského pedagoga a specialistu na digitalizaci Igora Červeného. Premiér Andrej Babiš jeho nominaci předal ke schválení prezidentu Petru Pavlovi. Hlava státu odmítla na post jmenovat čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka. Ten se následně stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. „Bude dělat, co mi na očích uvidí,“ prohlásil Turek na adresu Červeného.
Ministr zahraniční Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci názorově střetl s americkou exministryní Hillary Clintonovou. Vyjádřil totiž pochopení pro politiku prezidenta USA Donalda Trumpa. Manželka bývalého šéfa Bílého domu Billa Clintona potvrdila, že lídra republikánů ráda nemá. „I za to, co dělá Evropě!“ zdůraznila. Šéf Motoristů ji vytočil také připomínkou, že existují jen dvě pohlaví. Za své vystoupení, ve kterém se rovněž vymezil vůči polskému protějšku Radoslawu Sikorskému ohledně postojů k EU, sklidil kritiku české opozice. Dočkal se ale pochvaly od představitelů vládní koalice i ze strany některých amerických konzervativců a hnutí MAGA (Make America Great Again). Nicméně, americký ministr zahraničí Marco Rubio si to z bavorské metropole zamířil přes Slovensko do Maďarska. A Praze se vyhnul.
Nejvyšší důvěře mezi Čechy (62 %) se těší prezident Petr Pavel. Naopak nejnižší kredit má dle průzkumu CVVM Filip Turek (nedůvěra 70 %). Otázkou je, proč agentura poslance do šetření týkající se pouze vrcholných politiků vůbec zařadila. Byl by jím, kdyby ho prezident ustanovil ministrem. To se nestalo.
Sněmovní mandátový a imunitní výbor nedoporučil vydat k trestnímu stíhání jak premiéra Andreje Babiše, tak ani předsedu dolní parlamentní komory Tomia Okamuru. Prvního v souvislosti s Čapím hnízdem, druhého kvůli kauze předvolebních plakátů. Rekomendace není pro poslance závazná, o vydání lídrů vládních stran ANO a SPD by měli hlasovat v březnu.
Vláda schválila novou hospodářskou strategii Česka. S podtitulem Země pro budoucnost 2.0 má reagovat především na rostoucí nákladovost firem, energetickou situaci a ztrátu konkurenceschopnosti evropského průmyslu.
Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení některých ustanovení tzv. Lex Ukrajina VII, který zavedl nový trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“. Delikt s horní sazbou 5 let vězení (v případě války až 15 let) prosadil bývalý kabinet.
Ukrajinští uprchlíci mohou i letos žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Nařízení odsouhlasili ministři. Podmínkou je mimo jiné roční příjem nad 440 tisíc korun. Loni z 80 tisíc žadatelů získalo povolení 16 tisíc Ukrajinců.
České humanitární organizace oznámily, že loni pomohly 880 tisícům Ukrajinců. Během čtyř let ruské agrese vybraly v tuzemsku pro napadenou zemi více než 3,4 miliardy korun.
Koaliční i opoziční poslanci společně odhlasovali odklad výplaty nové superdávky z května na srpen. Změnu zákona reagující na náročnost výpočtu posoudí senátoři. Zabývat se budou i posunem zvýšení životního minima z května na červenec.
Řízení Úřadu práce se ujal Roman Chlopčík. V minulosti rovněž vedl pobočku instituce v Olomouci.
Češi ze zahraničních politiků nejvíce věří francouzskému prezidentu Emmanueli Macronovi. Na opačný pól umístila agentura CVVV šéfa Kremlu Vladimira Putina. Mezi státníky s nejnižším kreditem se řadí i americký vůdce Donald Trump. Druhé nejvyšší procento důvěry získal Volodymyr Zelensky (44 %). Ovšem ještě více Čechů (47 %) ukrajinské hlavě státu nedůvěřuje.
Andrej Babiš je pro upřednostňování evropských výrobců u tendrů v EU. Nápad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podpořil český ministerský předseda při vzájemném setkání v Paříži.
Česko se brzy dočká dalších ombudsmanů. Jeden bude mít na starosti děti, druhý potraviny. O jménech dotyčných ochránců práv se jedná.
Nástupcem zesnulé předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové byl kabinetem jmenován Štěpán Kochánek. Dosud řídil sekci jaderné bezpečnosti SÚJB.
První tuzemský rozsudek reagující na hromadnou žalobu je pravomocný. Výrobce nábytku z Churdimska propásl možnost odvolání. Měl by tak zákazníkům vrátit peníze za nedodaný nábytek.
Vládním zmocněncem pro výstavbu nové státní nemocnice v Praze se stal Pavel Scholz. Od letošního února působí na Ministerstvu zdravotnictví. Jeho nejbližším úkolem je posouzení vhodnosti zvažovaných lokalit.
Europoslanci nesmějí být členy aktivních záloh české armády. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud, když zamítl kasační stížnost člena Evropského parlamentu Tomáše Zdechovského. Omezení se týká i ústavních činitelů České republiky. Jeho smyslem je zachovat funkčnost státu a mezinárodních institucí v krizi.
Čtěte také:
Politický týdeník: Vláda bez NERVu; Rozhádaní Petrové míří do Mnichova
Ostuda v Mnichově, jakou svět neviděl!
Zelené slzy a Macinkův trik, jak z ministerstva klimatické tísně vzniklo zase MŽP
