Zanedlouho, na konci května, se má v Brně konat sraz Sudetoněmeckého krajanského sdružení, krátce nazývaného Landsmanšaft. Tento tradiční sraz se koná poprvé mimo území Německa. Oficiálně sudetské Němce pozvalo sdružení Meeting Brno. O něm je dobré něco vědět.
Spolek vznikl v roce 2016 a na výpisu v obchodním rejstříku deklaruje mimo jiné to, že účelem jeho existence je „zastupování zájmů žadatelů a příjemců dotací, podpora komplexní informovanosti žadatelů a příjemců dotací, stimulace věcného dialogu mezi partnery v dotačním financování, šíření dobré praxe v oblasti dotačního financování a veřejných zakázek“. Krátce řečeno, jde o partu, která vyrábí zisk dojením dotační chobotnice. Samozřejmě se deklaruje jako nezisková organizace. Což není bez zajímavosti. Plyne z toho totiž, že je financována z veřejných zdrojů, například z brněnského magistrátu. To se však do detailu nedozvíte, protože například výroční zprávy spolku ve veřejných zdrojích nenajdete, ač to ukládá zákon. Jediné, co se dovíme z účetních závěrek na obchodním rejstříku, je, že spolek vynakládá na mzdy skoro milion korun. Odkud však pocházejí, nevíme.
Proč vůbec tahle firma před deseti lety vznikla? Protože se stala otvíračem pověstných Overtonových oken. V tomto případě s tématem sudetoněmeckého tématu v našem prostředí. Spolek se zrodil v návaznosti na vyjádření lítosti města Brna nad poválečným vyhnáním německojazyčného obyvatelstva. Od té doby každoročně pořádá politické aktivity s čitelným pozadím: překreslit dějiny a na piedestal vynést sudetské Němce. Však to také celé začalo za primátora Petra Vokřála. Ano, to byl jeden z prvních, vedle Daniela Hermana, Pavla Bělobrádka či Michaely Marksové, kdo navštívil sraz Landsmanšaftu v Bavorsku, za což pak byl dekorován řadou německých metálů, dokonce i od vlády Spolkové republiky Německo.
Je také zajímavé podívat se, kdo všechno na akcích tohoto spolku vystoupil. Třeba Karel Schwarzenberg, Anna Šabatová, Petr Fiala, Petr Kolář, Zuzana Čaputová, Petr Pavel či Milan Uhde. Ten je také spoluautorem deklarace letošního sudetoněmeckého srazu v Brně. Deklarace nemůže nepřipomenout slovutný dopis 99 „Pragováků“, který do naší země zval nezvané hosty z východu. Dnes ovšem čteme: „Němečtí obyvatelé žili na české půdě po dlouhá staletí. Společná historie vypráví o plodném spolužití i o vážných konfliktech. Válečné utrpení a vyhánění změnilo složité vztahy v nenávist, která nabyla mezistátního dosahu… Věříme, že nastal čas podat si ruce s někdejšími krajany a jejich potomky. Zveme Sudetoněmecké krajanské sdružení, aby setkání v roce 2026 uspořádalo v Brně.“
Doba se změnila…
Na jednu stranu by stačilo povzdechnutí: Hle, do jak smutných konců nás vedou naše intelektuální a politické elity. Mnohem důležitější je ale zamyšlení, proč se to děje, proč právě dnes a proč právě v Brně. Je zřejmé, že jde o tzv. Benešovy prezidentské dekrety. Ty jsou Landsmanšaftu solí v očích desítky let, v podstatě od jejich vyhlášení. Dekrety nebyly zpochybněny ani česko-německou deklarací z roku 1997, ani později, v rámci našeho vstupu do EU. A nyní je to téma znovu na stole. Proč? Protože se změnila doba. Neklid v Evropě kulminuje tím rychleji, čím víc se blížíme od „idylických“ časů podnapilého Borise Jelcina v čele někdejší geopolitické supervelmoci, a jsme stále pevněji součástí světa, v němž rostou ambice a síly velmocí nových či staronových. Zejména Ruska, Číny, a světe div se, také Ameriky.
Dnešní prezident Donald Trump dává stále častěji najevo, že ho vlastně vůbec nezajímá dění v Evropě, myslí jen na zájmy své země, a pro ty je stará Evropa spíše koulí u nohy. Nedivil bych se, kdyby Trump časem odpískal i členství USA v NATO. Jak říkává vojenský odborník Jaroslav Štefec, Amerika NATO už vlastně k ničemu nepotřebuje. Někdejší smysl aliance, totiž semknutí euroatlantického prostoru proti společnému nepříteli, Sovětskému svazu, je dávno tentam. Dnes už je NATO a jeho členové vlastně jen odbytištěm pro americkou zbrojní výrobu, ale to taky nemusí trvat věčně. Ne nadarmo se čím dál víc v EU mluví o „evropské armádě“. Prostě i zde máme dost firem, které potřebují vydělávat na válkách, stávajících či budoucích.
Proč to otevírám v souvislosti s brněnským srazem sudeťáků? Protože překreslení dějin a podmanění středoevropského prostoru se může nepochybně hodit architektům budoucího uspořádání našeho regionu. Ekonomickou závislost zejména na Německu už jsme si stihli způsobit. Tak co dál? Smutné je, že služtičkami těchto zájmů jsou naši nejvyšší politikové, bývalý premiér a současný prezident. Dokážeme si už jednou spočítat jedna a jedna?
Čtěte také:
Ticho kolem sněmu landsmanšaftu v Brně
Rizikový sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu: Brno bylo vybráno záměrně
Landsmanšaft v Brně? Všichni jim prý jen škodili…
