Přepínal jsem tuhle televizní programy, když tu mě na kanálu ČT24 zaujal rozhovor českotelevizní redaktorky s hercem Tomášem Hanákem, předním protagonistou divadla Sklep. Je léto, koná se karlovarský filmový festival, a tak je obrazovka, stejně jako každý rok touto dobou, plná postav a postaviček ze světa filmové branže.
Dokud si aktéři povídali o filmu, byly to klasické historky z natáčení, nic proti tomu, byť tu jeho afektovanou dikci vůbec nemusím. Pak však zabrousili na politiku. A v tom okamžiku mě znovu udeřilo, v jak podivné době žijeme. Hanák totiž začal ventilovat svůj strach o demokracii. Úplně stejně jako to dělají i další stolovníci z tzv. pražské kavárny, tohoto podivného pseudoliberálního souručenství hochů a děvčat, co spolu mluví a zároveň si o sobě myslí, že jsou něco víc než my ostatní, pročež si je prostý lid velmi přiléhavě překřtil na „lepšolidi“.
Zobecním to. Tihle týpci mají o demokracii obavu proto, že v demokratických volbách zvítězily jiné politické strany, než jsou ty, které volí oni. Konkrétně Babišovo ANO, Okamurovo SPD a Macinkovi Motoristé. A demokracie je zřejmě ohrožena proto, že tyhle strany vytvořily vládu, která realizuje program, se kterým šly do voleb a na který od voličů dostaly mandát. Jeden příklad: vyhrály volby také proto, že voliči jim to naházeli i z toho důvodu, že slíbili, že zruší tzv. koncesionářské poplatky. Vzniká kouzelný paradox. Hanák, kavárníci a další s nimi spřažené struktury hájí demokracii bojem proti demokracii, proti vítězům demokratických voleb, respektive zpochybňováním výsledků standardních voleb, neb žijí v přesvědčení, že demokracie je pouze to, když vyhrají oni, respektive jejich političtí milci.
Během filmového festivalu se tyhle exempláře hezky koncentrují v Karlových Varech a u jejich hemžení aktivně asistují s nimi spřažení novináři stejně stiženého hlavního mediálního proudu v čele s Českou televizí. A ruku v ruce mimo jiné aktuálně sveřepě bojují za zachování zavedených veřejnoprávních penězovodů, na které jsou mnozí napojení, u čehož jim ale vůbec nevadí, že peníze do nich povinně pumpují i voliči těch, proti kterým oni tak okázale pozvedají hlas.
Ale kdyby jen to. Tahle „elita“ doslova hýká nadšením, když moderátor Eben žertuje na úkor ministra kultury, tedy šéfa právě toho resortu, který svérázným vyvolencům z „karlovarského“ společenského a názorového ghetta rok co rok posílá desítky milionů nejen na jejich filmové produkce, ale také na jejich zábavu, večírky, mejdany a chlastačky.
Když se to pokusím zkoncentrovat do jedné stručné věty, vychází mi, že „karlovarské“ elitářské ghetto prostému lidu vzkazuje tohle: „Hloupí voliči, demokracie jsme my, a proto držte ústa a plaťte!“
