Teroristé Hamásu zahájili útok na Izrael 7. října 2023 v 6:29 ráno izraelského času. Nejdříve masivní raketovou palbou z Gazy. Prakticky současně, v 6:30, se rozběhla pozemní infiltrace. Ozvaly se první sirény. Už v 6:32 teroristé na paraglidingových křídlech pronikli ke kibucu Kfar Aza v těsné blízkosti hranic s pásmem Gazy. V 6:33 byl zaznamenán jeden z prvních průlomů hraniční bariéry v oblasti Nirimu, kibucu v jižním Izraeli.
Hrdinky a hrdinové, jejichž příběhy přinášíme, očekávali normální, krásný den. Někdo byl už vzhůru a políbil své děti. Někdo snídal. Někdo ještě tančil s přáteli. Někdo se těšil domů z noční služby. Netušili, že za chvíli se jejich životy navždy změní. Mnozí z nich mohli utéct a zachránit se. Měli koho milovat a ke komu se vrátit. Ale oni se rozhodli chránit jiné, bez ohledu na nebezpečí a svůj život. Právě proto jsou hrdiny.
Někteří se večer vrátili ke svým rodinám. Jiní už nikdy. Následujících třiatřicet příběhů je věnováno jim. Židům, drúzům i beduínům. Vojákům i civilistům. Mladým i starým. Živým i mrtvým. Ať jejich jména a příběhy nikdy nejsou zapomenuty.
1. EDEN NIMRI (22 let)
Kapitánka Eden Nimri velela týmu jednotky Sky Riders na základně Nahal Oz. Když 7. října pronikli k základně teroristé, shromáždila vojákyně v chráněném prostoru, uklidňovala je, rozdělila palebné sektory a sama zaujala nejnebezpečnější místo u vstupu. Když teroristé vtrhli dovnitř, Eden se jim postavila se zbraní v ruce. Její tvrdý, statečný odpor poskytl ostatním čas k útěku. Zachránila život sedmnácti vojákyním. Sama v boji padla.
2. ANER SHAPIRA (22 let)
Aner Shapira byl mimo službu. Na festivalu Nova neměl zbraň. Když prchající mladí lidé našli úkryt v betonovém protiraketovém krytu u Re’imu, Aner se postavil přímo k jeho otevřenému vchodu. Teroristé začali dovnitř házet granáty. Aner jeden po druhém zvedal a vyhazoval je ven. Dokázal to sedmkrát. Osmý granát ho zabil. Jeho neuvěřitelný čin zachránil život několika lidem uvnitř. Zachytila ho kamera zaparkovaného automobilu. Aner byl voják, hudebník a básník.
3. AMIT MANN (22 let)
Záchranářka Amit Mann mohla z kibucu Be’eri odjet. Když ji ráno partner nabádal, aby uprchla do bezpečí, odmítla. Odpověděla, že musí zůstat právě proto, že je zdravotnicí. Šest hodin ošetřovala na místní klinice raněné. Nemocnice byla vystavena palbě. Když docházel zdravotnický materiál, improvizovala; když už nebylo čím léčit, raněné uklidňovala a držela je za ruce. V poslední zprávě rodině napsala, že teroristé pronikli do kliniky a že patrně nepřežije. Nepřežila.
4. ADAR BEN SIMON (20 let)
Poručice Adar Ben Simon velela čerstvým rekrutům na výcvikové základně Zikim. Když na základnu zaútočili teroristé, mladí velitelé ukryli více než stovku nezkušených nováčků a sami vyrazili bojovat. Poslední zpráva, kterou Adar poslala sestře, patří k nejotřesnějším dokumentům onoho rána: před ní bylo devět teroristů, její lidé byli zranění a jí zbýval jediný náboj. Následovalo „Šema Jisrael…“ („Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný“). Adar a její druhové bojovali déle než hodinu. Základna nebyla dobyta a více než stovka rekrutů přežila. Adar byla zavražděna.
5. ALINA PRAVOSUDOVA (23 let)
Poručice Alina Pravosudova, dcera rusko-ukrajinských přistěhovalců, měla službu na základně Urim. Když dovnitř pronikli teroristé, zapojila se do boje a kryla ostatní vojákyně vlastním tělem. Její odpor pomohl zachránit mnoho životů. Alina byla od mládí dobrovolnicí záchranné služby Magen David Adom, věnovala se baletu i aikidu a plánovala dlouhou kariéru v armádě. V boji 7. října padla.
6. INBAL RABIN-LIBERMAN (26 let)
Inbal Rabin-Liberman byla bezpečnostní koordinátorkou kibucu Nir Am. Když začala raketová palba, nečekala. Svolala dvanáctičlennou obrannou jednotku, vydala zbraně a rozmístila své lidi podél plotu ještě před příchodem útočníků. Jakmile se skupina ozbrojených teroristů pokusila proniknout dovnitř, obránci je zastavili. Bojovali tři a půl hodiny, než dorazila armáda. Inbal přežila. Do Nir Am se zejména její zásluhou žádný terorista nedostal a nikdo z obyvatel kibucu nebyl zabit ani zraněn.
7. SHIFRA BUCHRIS (45 let)
Shifra Buchris, velitelka průzkumné jednotky pohraniční policie a matka deseti dětí, po zahájení teroristického útoku Hamasu skočila se třemi kolegy do dvou neobrněných soukromých aut a vyrazila přímo k masakru na festivalu Nova. Pod palbou dvanáct hodin převáželi raněné z prostoru, kde stále operovali teroristé. Jejich skupina přitom zajistila jedenáct útočníků. Buchris později vysvětlovala, že se rozhodli nezaměřit výhradně jen na boj, ale zejména na záchranu raněných: chtěli vrátit domů co nejvíce dětí jejich rodičům.
8. TALI HADAD (48 let)
Učitelku z mateřské školy Tali Hadad zastihl útok doma v Ofakimu. Její syn Itamar, policejní důstojník, vyběhl bojovat. Tali, stále v pyžamu, vyrazila za ním. Když byl Itamar těžce postřelen, dostala ho k záchranářům a zachránila mu život. Potom mohla odjet do bezpečí, ale vrátila se zpátky do boje. Znovu a znovu vjížděla do nebezpečné oblasti a odvážela další raněné. Když jí říkali, aby už šla domů, odmítla. Přežila.
9. RACHEL EDRI (65 let)
Rachel Edri z Ofakimu neměla pušku ani vojenský výcvik. Měla však důvtip. Pět ozbrojených teroristů drželo ji a jejího manžela jako rukojmí v jejich vlastním domě přibližně patnáct hodin. Rachel pochopila, že musí získávat čas. Povídala si s nimi, nabízela jim kávu a sušenky, zpívala s nimi a přitom mobilem nenápadně předávala informace policistům v okolí. Její syn, sám policista, se nakonec podílel na operaci, při níž byli oba manželé osvobozeni živí. Rachel se stala jedním ze symbolů izraelského civilního odporu onoho dne.
10. OZ DAVIDIAN (52 let)
Farmář Oz Davidian mohl zůstat doma se svou rodinou. Místo toho během masakru na festivalu Nova dvacetkrát vjel autem do smrtící zóny, do prostoru ovládaného teroristy. Využíval polní cesty, měnil trasy a pod palbou hledal mladé lidi ukryté v polích. Jeho jízdy zachytila palubní kamera. Zachránil život nejméně 120 lidí. Domů se na několik okamžiků vrátil až kolem půlnoci – a potom znovu vyrazil hledat přeživší.
11. YOUSSEF ZIADNA (47 let)
Beduínský Arab Youssef Ziadna z Rahatu byl řidičem minibusu. Když mu ráno zavolali mladí lidé z festivalu Nova o pomoc, vyrazil pro ně přímo do palby. Do svého čtrnáctimístného vozu nakonec nacpal přes třicet lidí včetně raněných, díky znalosti místních polních cest je odvezl mimo silnice obsazené teroristy. Izrael Youssefa později vybral mezi hrdiny, kteří zapálili pochodeň při oslavách Dne nezávislosti.
12. RAMI DAVIDIAN (59 let)
Rami Davidian, otec čtyř dětí a distributor pohonných hmot z mošavu Patish, znal krajinu kolem festivalu Nova jako vlastní dlaň. Právě tuto znalost 7. října využil k záchraně neuvěřitelných 700 lidí. S příbuznými bleskově zorganizoval vyhledávání mladých lidí ukrytých v příkopech, křoví a polích a znovu a znovu se vracel do oblastí, kde se stále střílelo. Za svou neobyčejnou statečnost byl vybrán k zapálení pochodně na izraelský Den nezávislosti.
13. YAHAV WINNER (36 let)
Filmař a herec Yahav Winner žil s manželkou Shaylee a jejich měsíční dcerou Shayou v Kfar Aza. Když teroristé pronikli do jejich domu, Yahav se nesnažil utéct. Zatarasil okno ložnice, zablokoval dveře a útočníky zdržoval, aby jeho žena mohla s miminkem uniknout. Shaylee s dítětem přežila a po více než 24 hodinách byla zachráněna. Yahav byl zavražděn.
14. SHLOMO RON (85 let)
Shlomo Ron patřil k zakladatelům kibucu Nahal Oz. Když do jeho domu přišli teroristé, manželku, dvě dcery a vnuka ukryl v zamaskované bezpečnostní místnosti. Pětaosmdesátiletý Shlomo udělal něco neobyčejného: posadil se sám do křesla v obýváku. Útočníci ho zastřelili. Patrně nabyli dojmu, že v domě žil sám, a odešli. Jeho manželka, dcery a vnuk zůstali neobjeveni a přežili.
15. ELHANAN KALMANSON (41 let)
Elhanan Kalmanson nebyl 7. října povolán do služby. Když se však dozvěděl, co se děje, společně s bratrem Menahemem prostě nasedl do auta a vyrazil na jih. V Be’eri se později připojil i jejich synovec Itiel. Znovu a znovu vjížděli pod palbou mezi domy, vytahovali rodiny z bezpečnostních místností a odváželi je pryč, mimo smrtící oblast. Kalmansonův tým podle řady svědectví zachránil téměř stovku obyvatel Be’eri. Elhanan neúnavně pokračoval i následujícího dne. Při vstupu do posledního domu, který chtěl prohledat, ho teroristé zastřelili.
Celý článek čtěte v aktuálním vydání měsíčníku TO 9/2026.
