V Kyjevě se dnes scházejí představitelé evropských zemí podporujících Ukrajinu. Jednání koalice ochotných se koná v den, kdy si Ukrajina připomíná 35. výročí nezávislosti a zároveň čelí pokračujícím ruským útokům. Hlavním tématem jednání je další vojenská pomoc, především posílení protivzdušné obrany, které Kyjevu v posledních měsících citelně chybí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě upozorňuje, že ruské raketové a dronové útoky představují jednu z největších hrozeb pro ukrajinská města i kritickou infrastrukturu. Podle aktuálních informací Ukrajině chybějí zejména střely do systémů Patriot schopné likvidovat balistické rakety. Kyjev proto tlačí evropské spojence k rychlejším dodávkám a hledá také možnosti společné výroby protivzdušných systémů.
Jednání v Kyjevě se účastní mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a předseda Evropské rady António Costa. Britský premiér Andy Burnham přijíždí na svou první zahraniční cestu od nástupu do funkce a má oznámit další britskou podporu ukrajinské výrobě dálkových střel. Londýn chce umožnit ukrajinským výrobcům přístup k technickým informacím potřebným pro výrobu střel typu Storm Shadow/SCALP.
Vedle okamžité vojenské pomoci se proto stále více prosazuje myšlenka, že Ukrajina má být schopna vyrábět podstatnou část zbraní přímo na svém území. Evropské země tím chtějí snížit závislost Kyjeva na dodávkách hotových zbraní ze zahraničí a současně posílit evropský obranný průmysl. Podobný přístup se týká také protivzdušné obrany. Ukrajina a její spojenci již v červenci oznámili vznik koalice zaměřené na společný vývoj nové protibalistické obrany, která má být levnější alternativou k americkým systémům Patriot.
Významnou zprávou pro Kyjev je také nové rozhodnutí Evropské komise. Brusel dnes schválil dalších 6,1 miliardy eur na posílení ukrajinských obranných schopností. Peníze mají směřovat mimo jiné na protivzdušné systémy, rakety, munici a radary. Nový balík doplňuje dříve schválené evropské financování obranných dodávek pro Ukrajinu.
Pro evropské státy je podpora Ukrajiny stále nákladnější, zároveň však roste tlak na to, aby se evropská bezpečnostní politika opírala o vlastní obranné kapacity. Snižování americké vojenské pomoci zvyšuje význam evropských dodávek a nutí jednotlivé země hledat způsoby, jak rychle zvýšit výrobu munice, raket a dalších systémů.
Kyjev tak od dnešního setkání očekává nejen politické ujištění o pokračující podpoře, ale především konkrétní rozhodnutí o zbraních. Pro Ukrajinu je v současné situaci klíčové především doplnění protivzdušné obrany, která rozhoduje o schopnosti chránit civilní obyvatelstvo, energetiku a další strategickou infrastrukturu před ruskými útoky.
Zdroje: Ruters, Financial Times, Prezidentská kancelář Ukrajiny
