Triduum je vrcholem křesťanské liturgie. Tři zásadní dny Ježíšova života. Zelený čtvrtek – zrada, Velký pátek – soud a smrt na kříži a Bílá sobota – zmrtvýchvstání, které začíná s východem první hvězdy a pokračuje oslavou v neděli.
Velikonoce jsou největší křesťanské svátky. Příprava na ně je čtyřicetidenním půstem od Popeleční středy. Nejde jen o půst od masa, jde o půst od všeho, co člověka odvádí od jeho duše, od lásky k bližním. Právě pro lásku k člověku poslal Bůh na svět svého jediného syna.
Co to může dát naší společnosti?
Není tajemstvím, že sekularizovaná společnost vidí ve Velikonocích svátky jara, trhů a slavnostní tabule. Ostatně reklamy nás o tom ujišťují dlouho před Velikonocemi. Komunistický režim proto kladl důraz na Pondělí velikonoční s pomlázkou, která navazuje na předkřesťanské zvyky. Určitě mnozí, kteří komunisty nemuseli, zůstali hluboko v tomto vnímání svátků. Takzvaní bezvěrci toho moc o podstatě křesťanských svátků slyšet nechtějí. Kdo by chtěl mluvit o smrti, nadto velmi kruté, když je kolem tolik radostí těla, že? Chtělo by se říci, že se bojí smrti jako čert kříže. Jenže i tito lidé, ať chtějí či nikoliv, jednou stanou smrti tváří v tvář . Tomu se nikdo nevyhneme. A tady začne křížová cesta.
Naděje vítězství
Křesťanství, které je základem evropské civilizace, přineslo lidem zásadní naději. Nad smrtí je možné zvítězit. Tuto zprávu přinesl právě Kristus svým životem. „Nebojte se“, to je esence evangelií, tedy částí Nového zákona. Ježíš nepřišel soudit, trestat, přišel proto, aby nám ukázal, že cesta lásky k druhým, dokonce i k nepřátelům, má smysl a poráží smrt. Naděje plné Velikonoce všem přejme!
Čtěte také:
Květná neděle – vzestup a za pár dnů pád
Svatý Josef – snoubenec Panny Marie
Co s Popeleční středou v české sekularizované a rozhádané společnosti?
