Zelené šílenství: Je morální propagovat to, co nefunguje?

Šířit funkčnost a slávu opatření přijímaných v rámci Green Dealu není snadné. Řešení se však nabízí. Najmout si na to agentury, Brusel přeci dělá to samé. Ministerstva si jistě můžou – v ospravedlnitelných případech – najímat na propagaci konkrétních kroků agentury. Byť mají svůj aparát, nezvládnou jistě všechno. Ale musí to mít nějaké meze. Například tu, že najaté agentury nebudou propagovat nesmysly. Posuďte sami.

„Komunikovat přínosy a pozitivní dopady spravedlivé transformace na životní prostředí a život obyvatel České republiky v návaznosti na cíle Pařížské dohody (dále jen Green Deal) tak, aby se lidé zelené transformace nebáli,“ uvádí se v textu Strategie komunikace OPST (Operační program Spravedlivá transformace). Ten byl součástí zadání pro reklamní agenturu, kterou si vybralo ministerstvo životního prostředí vedené Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) za minulé vlády. Zadání bylo součástí projektu „Rozšíření komunikační strategie Zelené modernizace na podporu výstavby OZE“.

Jenže jak nepropagovat nesmysl a současně propagovat onu zelenou modernizaci? Nikdo z EU ani nikdo z tuzemských vládních politiků nikdy věrohodně nevysvětlil, proč by se lidé neměli bát zelené transformace. Respektive, dokázali to vždy vysvětlit těm, kteří jí fandí a nepochybují o ní. Nikdy to však nedokázali vysvětlit energetikům mimo ČEZ. A dokonce ani oni nebyli přesvědčeni vždy. Používané argumenty se totiž opakují stále dokola a zcela striktně se vyhýbají jakékoliv odborné polemice. Minulá vláda Petra Fialy dokonce raději nezveřejnila oponentní studii ČVUT, jež zcela rozmetala modely sdružení Seepia, na jejichž základě vláda přistupovala k energetice.

Výhrady k modelům Seepia, ale i všem ostatním prohlášením podporujícím co nejrychlejší přechod na obnovitelné zdroje (OZE, především fotovoltaika a vítr), jsou přitom stále stejné. Z čeho budeme mít elektřinu, když z energetiky vyřadíme uhlí a plyn a nebude celé dny foukat vítr a svítit slunce? Což je stav, který víceméně panuje v posledních dnech. A opakuje se v zimních měsících každý rok. Někdy je to 10 dnů nepřetržitě, jindy „jen“ týden… Nejde navíc jen o to, z jakých zdrojů pak budeme mít elektřinu, ale také o to, kdy je budeme mít a kolik za ně zaplatíme. Na nic z toho nedokázali politici žádné (!) vlády za posledních více než 10 let odpovědět.

Důvody k obavám jsou, ne že ne…

Současně není možné považovat prohlášení ČEPS o tom, že poté, co Sev.en odstaví dvě své elektrárny, to Česko rok zvládne, ani za vysvětlení, ani za záruku toho, že za dva roky nebude v zimě elektřina na příděl (rozumějte regulační stupně odběru).

Je v takové situaci ospravedlnitelné, aby ministerstvo plánovalo kampaň, která bude lidi přesvědčovat, že se nemají u zelené transformace čeho bát? Protože oni přece budou mít na střeše fotovoltaiku a ve sklepě baterie? Nebo že si jejich obec postaví (či spíš nechá postavit) za humny 100 či 200metrový stožár větrné elektrárny? Jenže když nefouká vítr a nesvítí slunce, nedodají nic ani OZE koupené s pomocí dotací (bez dotací se OZE nestaví, neb se to nevyplácí). A baterie, které si k tomu pořídí, jim zcela jistě nepokryjí zimní spotřebu energie v takovém období. Nezbyde jim pak nic jiného než odebírat elektřinu z celostátní sítě. Jenže – jak už jsme si řekli – tam jí, právě kvůli té zelené transformaci, nemusí být dostatek. Takže důvody k obavám jsou, ne že ne, jak nám chtělo tvrdit ministerstvo vedené Petrem Hladíkem.

Podle dostupných informací projekt propagační kampaně s celkovými náklady 22 milionů korun (hrazených z prostředků EU) nové vedení ministerstva zastavilo. Což neznamená, že další takové kontrakty na propagaci nesmyslů nejsou podepsané a nejsou v běhu…

Čtěte také:
Pochopte princip energetiky. Pochopíte, jak politici lžou
Potvrzeno: Obnovitelné zdroje v zimě elektřinu nezajistí. Jejich zastánci to ignorují…
Když nesvítí a nefouká: Zelená politika už Německo dohání