Jak skončíte na policii, aniž byste cokoliv provedli

To, co budu popisovat, nečerpám odnikud jinud, než z vlastní nedávné zkušenosti. Ač jsem v životě nespáchal žádný trestný čin ani přestupek, byl jsem jen za tento rok u policie už asi počtvrté, a přitom zcela zbytečně. Věc byla nakonec stejně odložena, jak se ostatně dalo očekávat, ale o to zde podavateli zjevně nešlo. Z celé anabáze zůstává pouze administrativní zátěž pro orgány činné v trestním řízení a cílovou osobu, která má takto o starost navíc, aniž by cokoli provedla, a jediný, kdo si mne ruce, je anonymní škůdce na druhé straně řetězce.

A jak se to dělá? Úplně jednoduše. Stačí si založit anonymní e-mail a s jeho pomocí pak účet na vybrané sociální síti. Ideálně X, dřívějším Twitteru, což vám zabere asi tak minutu až dvě času, i když jste úplný počítačový analfabet. Z tohoto účtu pak napíšete něco peprného cílové oběti, což může být oponent v diskuzi, známý politik nebo kdokoliv jiný. To, co napíšete, může být třeba výhrůžka napadením, podřezáním či oběšením, ať už oběti samotné nebo její rodiny. Proč? Protože pak stačí z daného mailu upozornit skrz sběrnou adresu epodatelna.policie@pcr.cz policii a mechanismus už se dá následně do pohybu.

A nenechte se mýlit. Co je dovoleno řeporyjskému starostovi Pavlovi Novotnému, není dovoleno komukoliv. Podnět nebude v tomto případě odložen, ale vyšetřován. A protože váš anonymní e-mail nemá kdo a jak kde dohledat, bude k získání informací oslovena právě cílová osoba. A už má opletačky s policií, zatímco škůdce oznamovatel si může v klidu e-mail i s účtem zase zrušit, protože má hotovo.

Děda by se divil

Je to šikana zneužíváním orgánů činných v trestním řízení? Bezesporu. A proč se děje? Protože oznamovatel sám nic neriskuje, trvá mu to všehovšudy dvě minuty, a tenhle klacek na oponenta mu ve finále zaplatí daňový poplatník.

Na stránkách e-podatelny sice najdeme pravidla, podle kterých má být podání v určitých případech opatřené elektronickým podpisem, ale to je pro většinu uživatelů víc než španělskou vesnicí. Prostě jen napíší pár vět do mailu a hotovo. A může to být i v dobrém úmyslu, leč důsledky budou v podstatě stejné.

V mém případě tomu tak ale nebylo. Na tuto začínající anabázi mne upozornil falešný účet, vystupující pod mým jménem na síti Twitter. S mým jménem, příjmením a fotografií tak činil neúnavně od září 2022. Ve svém umanutě škodolibém pachtění dokázal vyplodil více než osm tisíc příspěvků, každý jeden s cílem mne poškodit. Kromě šíření soukromých adres, osobních informací a vykonstruovaných pomluv si vypomáhal i nahlížením do svazků StB, kde bylo o mém dědovi a naší rodině několik záznamů. Děda se za svůj život dostal do hledáčku StB celkem třikrát, a to by se dnes, chudák, asi divil, že mu udavači nedají pokoj ani pětatřicet let od revoluce a čtvrt století po smrti. Ale je to, dědo, zpátky. Zvykejme si.

Tato nová totalita bude sice digitální, ale jinak v mnohém podobná…