Čtěte online Deník TO bez reklam >>

Němci tlačí na urychlení migračního paktu

Zdroj: Shutterstock
Jaromír Piskoř
Jaromír Piskoř Spolupracovník redakce

V Německu o pár hlasů neschválili nový zákon o migraci, který v předvolební době navrhla CDU/CSU. Končící vládní socialisté a zelení byli urputně proti. Návrh zákona byl reakcí na útok v bavorském městě Aschaffenburgu, kde 28letý neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu napadl děti ze školky. Zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc.

Migrace je hlavní téma volební kampaně v Německu. Unikají informace, například od stávající německé ministryně vnitra, které jsou pro Českou republiku či Polsko stěžejní.

Minulý týden ve čtvrtek se ve Varšavě sešla německá ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) s ministry vnitra EU, kde mimo jiné uvedla: „Naší hlavní prioritou je co nejrychlejší zavedení společného evropského azylového systému.“ Mluvčí německého ministerstva vnitra pak o den na to dodal: „Všechny členské státy EU jsou vázány evropským právem. To bylo stanoveno jak v Radě EU, tak v Evropském parlamentu. Proto musí všech 27 členských států EU zavést společný evropský azylový systém. Naším cílem je pokračovat ve společných opatřeních a neohrožovat je jednostrannými kroky na národní úrovni.

Postoj Víta Rakušana

Pro Německo jsou důležité kontroly na hranicích EU a s tím spojená registrační povinnost pro všechny žadatele o azyl. Navíc pro předvolební kampaň v Německu je letní termín roku 2026, kdy mají nové azylové podmínky začít platit, najednou pozdě s tím, že podle mluvčího německého ministerstva vnitra má urychlení účinnosti podporu mnoha zemí i Evropské komise. Má urychlení i českou podporu? Německou ministryni poslouchal ve Varšavě i Vít Rakušan, který stále trvá na tom, že výjimka z pravidel pro státy, které jsou pod velkým migračním tlakem, se Česka bude týkat vzhledem k přítomným statisícům uprchlíků z Ukrajiny. Státy si podle něj mohou každý rok zažádat o vyjmutí z nastaveného principu solidarity. O urychlení se Vít Rakušan nezmínil.

Donald Tusk, polský premiér byl loni ještě odvážnější než kterýkoli český politik. Podle něj přijatý migrační pakt: „ … dává Polsku možnost vyhnout se jakýmkoli negativním důsledkům. Polsko kvůli němu nebude přijímat žádné migranty. Protože Polsko přijalo statisíce migrantů kvůli rusko-ukrajinské válce. Máme také desítky tisíc migrantů z Běloruska.“ a pokračoval: „Polsko bude mít z migračního paktu prospěch. Nebudeme za nic platit, nebudeme muset přijímat žádné migranty z jiných směrů, Evropská unie nám nebude vnucovat žádné migrační kvóty.“

Šetření o migraci

Počty migrantů se podle Paktu deklarují každý rok k říjnu. „Jedním z faktorů určujících, zda je členský stát pod migračním tlakem nebo čelí obtížné migrační situaci, je počet osob požívajících dočasné ochrany v daném členském státě. To umožňuje úplné nebo částečné snížení solidárních příspěvků. V říjnu 2025 Komise posoudí, které členské státy budou pod migračním tlakem, ohroženy migračním tlakem nebo budou čelit významné migrační situaci. Toto posouzení bude zohledněno v prvním ročním cyklu řízení migrace, který bude zahájen v polovině roku 2026.“ tvrdí zatím komisař Magnus Brunner, který se vydal napříč Evropou a v každé zemi řeší hlavně provozní podmínky Paktu. Všude také tvrdí, že už žádná země EU nemá možnost z Migračního paktu vystoupit. Jak to bude s německým uspíšením zatím není jasné. Komise holt ještě letos zasedne a bude rozhodovat, zda státům jako je Polsko či Česká republika povinnou solidaritu odpustí a v jaké míře. To vše na základě žádosti a údajů z jednotlivých zemí.

Čtěte také:
Rok Tuskovy vlády: Energetická chudoba a rušení dotací na čistý vzduch
Boj o prezidentský úřad mezi Tuskem a PiS po zvolení Trumpa
Polská škola a výuka náboženství
Tuskovi se po eurovolbách drolí vládní koalice

Líbí se vám článek?

Spolupracovník redakce
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >