Především moudrost a trpělivost. Tak si pamatuji prof. Höschla, píše ve vzpomínce na zesnulého českého psychiatra Cyrila Höschla publicista Petr Žantovský.
Když jsem se dověděl o úmrtí Cyrila Höschla (na Velikonoční pondělí), naskočila mi vzpomínka na krásný, starý a dojemný film Sbohem, pane profesore (v originále Goodbye, Mr. Chips, 1969) s nezapomenutelným Peterem O´Toolem v titulní roli. Ne proto, že stárnoucí profesor se zamiloval do krásné, ale potrhlé zpěvačky. Na prof. Chippingovi (Chipsovi) totiž bylo ukázáno několik vlastností, které chybí lidstvu snad po všechny časy. Především moudrost a trpělivost. Tak si pamatuji prof. Höschla i já. A kdo jej někdy poznal trochu blíž, a navíc viděl zmíněný film, už se téhle zdánlivě vzdálené metafoře nediví.
Cyril Höschl, jak se dovíte ve všech životopisech, byl celoživotní psychiatr. Jednou o svém poslání pravil s lehkým nadhledem, že chce dokázat, že „psychiatričtí pacienti nekoušou“. Možná to bylo dáno i tím, že ani on sám „nekousal“, ale bylo dobré mu naslouchat, protože neříkal hlouposti. Výčet jeho profesních a akademických funkcí si pro jednou odpusťme, najdete jej v každém novinovém nekrologu. Spíše bych zmínil méně nápadnou, ale myslím, že věcně příslušnou Cenu Arnošta Lustiga, která byla panu profesorovi udělena za rok 2022 (mimochodem o rok později tutéž cenu dostala vynikající česká diplomatka Eva Filipi). Cenu kdysi založil známý advokát Pavel Smutný a Česko-izraelská smíšená obchodní komora a je každoročně udělovaná osobnostem, které naplňují vlastnosti, jakými jsou „odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost,“ tedy charakteristiky odkazující na spisovatele Arnošta Lustiga, jehož jméno cena nese.
Potkával jsem ho porůznu při lecjakých příležitostech a měl jsem z něj vždy pocit klidu a rozvahy. Možná proto mám celoživotně v úctě dobré psychiatry. Protože dobře vím, s čím se musejí potýkat a že to vyžaduje možná až jistý druh nejen altruismu, ale možná i ždib mesianismu, ale hlavně zdravý rozum. A to platilo či platí i pro tak rozdílné psychiatry, jako byl (dnešní EUposlanec) Ivan David či (dnes už nežijící) Petr Rákos.
Když slova nepadají do prázdna
Cyrila Höschla jsem potkal i na jedné hodně zajímavé schůzce. Miloš Zeman si po nástupu do prvního mandátu nechal svolat neobyčejnou sešlost lidí rozmanitých názorů, zkušeností, věků či profesí. Vybavuji si, že jsem seděl vedle konzervativního publicisty Tomáše Haase, naproti přes stůl seděla levicová novinářka Irena Ryšánková, a kromě řady dalších taky prof. Höschl. Debata byla o lecčems a mnohém, trochu to připomínalo masarykovské „pátečníky“, a možná jsem nebyl jediný, koho v tu chvíli napadlo, že taková sezení by tehdy novému prezidentovi byly ku pomoci. Nevím, myslím, že se další už nekonalo. Ale názory, které tam padaly, splňovaly přesně ono známé hebrejské úsloví z knihy Zóhar „Slova nepadají do prázdna“. Mimo jiné i díky prof. Höschlovi. Mimochodem, není divu, že právě proti němu vytáhl do boje nechutný sekernický ódeesácký bulvár Forum 24.
Abyste si připomněli opravdový význam slov o moudrosti a toleranci, mám pro vás na závěr jeden citát, jímž Cyril Höschl reagoval na rostoucí migrační krizi v roce 2016 (vyšlo tehdy na Novinkách.cz): „Dřív, když se mezi sebou státy či religia vzájemně svářily, sešly se v neděli armády na poli. Vítězná zabrala území a ta, co prohrála, se stáhla. Od toho se odvíjel další vývoj událostí, takhle se přeskupovaly národy. Dneska? Nic z toho není zapotřebí. Žádnou armádu nemusíte postavit. Stačí, když se všichni seberou a půjdou za lepším. Celá Afrika se může zvednout a přestěhovat se do Evropy. Bez boje, bez jediného výstřelu. Tady nás máte a postarejte se o nás. To nemůže vést k ničemu jinému, než že Evropa bude za pár let vypadat jako Afrika. Když se někdo bojí právě tohohle, je hned označován za xenofoba, za rasistu, za nacistu. Ale to je krátkozraké, protože to neodpovídá skutečnosti. Lze být liberálem, mít respekt ke všem náboženstvím a ke všem rasám, ale zároveň nevzdat hodnoty, které se budovaly po staletí, jenom proto, že prostě někdo přijde a tady si sedne. Copak jedinec, ale není možné, aby se přesouvaly milióny lidí, celé země. Tam někde se rýsuje kvantitativní hranice, která nás nedělí na xenofoby a sluníčkáře, ale hranice, která nás dělí na zaslepené a prozíravé.“
Sbohem, pane profesore!
mnozí si myslí, že rozmotávání mysli lze dělat zase psychikou-myslí. což je velký omyl nejenom hledačů, ale tzv. ofiko léčitelů- psychologů a psychiatrů. nelze ale vytloukat klín klínem. je to nepochopení, jak vlastně pracuje mysl. proto stále přibývá nemocí, které pramení z nesprávného používání mysli. mysl pracuje ve dvou rozměrech, na základě minulosti vytváří budoucnost, což zase vytvoří nepravdivý obraz (světonázor), protože minulost a budoucnost není pravda. mysl je jen nástroj a převodová páka intelektu (a intelekt je převodová páka Ducha, kterého má každý v sobě). někdo ale pochopí mysl jako svoje já, myslím, tedy jsem. toto umělé já-ego nechápe, že mysl-duše, je jen nástroj Ducha, kterého v sobě každý má, ale protože je překryt egem, tak je duch upozaděn a z toho vznikají ty nemoci psychické a psychosomatické. i ezoterika je zacházení s psychickými silami, což je ve výsledku škodlivé, neboť cizí vnější entita se naboří (s vaším svolením, ale i bez něj) do vaší psychiky, díky vašemu nepochopení jak věci fungují, a může to začít zcela nevině, např. nespavostí, sny, až po různé neurozy, psychozy atd. ,“dobrým“ a nezvratným spouštěčem jsou i drogy. mnozí ezoteriku považují za cestu, ale ve skutečnosti je to zcestné. dokonce se v dnešní době ezo úspěšně nabouralo do oficiální medicíny, např. se začaly zkoumat psychedelika jako možný prostředek k léčení, což je od začátku velmi nebezpečné a špatné. nebo se při léčení používají techniky psychoterapie psychoanalýzy-psychodynamické psychoterapie, katatymně imaginativní psychoterapie, a pod. což jsou zakuklené ezo praktiky např. silvova metoda, nebo modrá alfa, hypnoza, autohypnoza, atd. trik spočívá v tom, že vaši mysl uvedou do hladiny alfa, ve které jste nejvíce náchylní k přijmutí vnější ideologie a cizí entity (z kolektivní mysli), tedy posednutí. má to mnoho forem a naivní se chytí. jinými slovy je to freudovská metoda psychoanalýzy (následovník David R. Hawkins, MD, Ph.D, Antonín Mareš- r. Štainer), ( David R. Hawkinse také propaguje i. Chaun, Dušek a další ezoterici, kteří sice mluví o obecných pravdách, samotná cesta je ale zcestná), která je kontraproduktivní a nebezpečná. také některé psychiatrické léky vážně poškozují autonomní systém, který kontroluje (mimo jiné), aby se člověk netřepal. dokonce někteří lékaři veřejně prohlašují (Höschl), že když se po lécích třepete, je to dobrý signál, že „léky“ zabírají tam kde mají. mohli jsme to vidět na případu babiše ml. kterému ještě na třes, který mu vyvolaly léky, dávali proti tomu třesu léky na epilepsii. dokonalé psycho. Pravda je ale pouze přítomnost, tedy vědomí bez myšlenek, klid mysli. jestli se tedy někdo domnívá, že bez správné techniky používání mysli se obejde, je na velikém osudovém omylu a ve velké iluzi. posednutí cizími entitami se dnes zcela běžně zaměňuje s duchovním vzestupem. opak je ale objektivní pravdou…mysl není dobrá, nebo špatná, je to jen nástroj (evoluční), který má i svůj třetí rozměr, klid mysli. mysl je napojena na sympatický systém, který energii vydává, vyčerpává, parasympatik je napojen přímo na našeho vnitřního Ducha, který energii doplňuje a naši bytost regeneruje, ozdravuje…a tato energie Ducha je již ale mimo mysl, tzv. čtvrtý stav vědomí, turiya…a je v nás. dokud nepoznáme svého ducha, nemůžeme poznat ani toho všepřesahujícího kolektivního, ani i kdybysme se třeba rozkrájeli…