V Německu přestává legrace. Soudy už trestají i za humorné fotokoláže

Neochota nebo neschopnost vládních politiků uvědomit si a přiznat vlastní chyby patří mezi největší ohrožení demokracie. Umanutá vůle za každou cenu prosadit „to jediné správné“, i kdyby se stokrát ukázalo, že je to špatné, totiž vede společnost spolehlivě blíž a blíž ke konfliktu. Protože tam, kde chybí diskuze a hledání skutečně funkčních řešení, je potřeba si poslušnost zajistit jinak. Když nestačí mediální dehonestace, přijdou ke slovu vyšetřovatelé a po nich soudy. Ty budou nejdřív dávat podmínečné tresty, a když to nepomůže, přijdou tresty „natvrdo“. Německo již pokročilo do fáze  podmínečných trestů.

Stíhání Bystroně z AfD

Ve středu 2. dubna přišel kvůli humorné koláži o poslaneckou imunitu europoslanec strany AfD (Alternativ für Deutschland) Petr Bystroň, kterého vyšetřuje německá policie. O události informuje například web Jungefreiheit.de (zde) a České noviny (zde). O týden později byl – opět kvůli obrázkové koláži – odsouzen na sedm měsíců s podmínečným odkladem šéfredaktor pravicového webu Deutschland-Kurier David Bendels. Informuje o tom německý právní portál Legal Tribune Online (zde). Podle zprávy iDnes je předmětný web spojován s AfD (zde). V obou případech se tak policejní kroky dotýkají strany AfD, jež by podle průzkumů aktuálně vyhrála německé volby.

Obě koláže pracují s fotografiemi současných německých politiků. V případě Bystroně jsou v hlavní roli zdvižené pravice či levice současných německých politiků. Jeho koláž má přitom vcelku jasnou vazbu na odchod ukrajinského velvyslance v Německu Melnyka poté, co obhajoval kontroverzní osobnost ukrajinských dějin Stepana Banderu. Podle titulku Bystroňovy koláže politici velvyslanci mávají („Němečtí politici mávají na rozloučenou,“), podle policie však vytváří dojem, že hajlují.

Bendels zase vyměnil nápis na ceduli, se kterou se při vzpomínce na oběti holocaustu vyfotografovala ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD). Původní nápis byl „Vzpomínáme“. Šéfredaktor Deutschland-Kurieru jej nahradil prohlášením „Nesnáším svobodu slova“. Jak koláže vypadají, můžete posoudit zde a zde. Bystroň je stíhán za použití „symbolů protiústavních organizací“, Bendels za „hanobení politiků“.

Dokonce i liberální deník Die Zeit přitom napsal, že žaloba, kterou podala Faeserová, by se dala čekat spíš v Turecku, než v Německu. Na tom, že jde o přepjatou reakci, a že čtenáři sami snadno poznají, že jde o satiru, se shodují i další velká německá média.

V případě Petra Bystroně však dokonce žaloby podávají občané, protože se domnívají, že na fotografiích politiků vidí nacistický pozdrav, začíná svůj text web Jungefreiheit. Jeden ze šestice politiků v koláži přitom zcela evidentně mává, druhý má zdviženou levou ruku. U dalších čtyř, včetně Angely Merkelové, je však také zřejmé, že o nacistický pozdrav nejde, neboť by tak zkrátka nezdravili.

Soudit lidi za koláže je ve stejné kategorii, jako zavírat lidi za politické vtipy. Tím je sice možné lidi přesvědčit k tomu, aby se báli, nikoli však k tomu, aby uvěřili, že vládní názory jsou správné.

Postup německých orgánů staví do ještě horšího světla snaha rozšířit možnost zbavit Němce možnosti být voleni do veřejných funkcí. Obsahuje ji koaliční smlouva mezi stranami CDU/CSU a SPD, které již záhy budou Německu vládnout. Ve svém komentáři pro Legal Tribune Online (zde) na to upozorňuje Thomas Fischer, v letech 2011 – 2017 předseda druhého trestního senátu Spolkového soudního dvora.

Bývalý soudce píše, že odebrání práva být volen již v zákonech je. Týká se případů, kdy je člověk odsouzen pro jakýkoli trestný čin k odnětí svobody nejméně jednoho roku. Pak je odebrání práva automatické. Je-li odsouzen na více než šest měsíců může odebrání soud nařídit, pokud to zákon v daném případě připouští. Podle nové vládní koalice by to bylo možné také za vícenásobné odsouzení za podněcování k nenávisti. Fischer upozorňuje, že není zatím zřejmé, kolik odsouzení se slovem „vícenásobné“ skrývá.

O tom, jak „gumový“ může být v současné atmosféře termín „podněcování k nenávisti“ se asi není potřeba rozepisovat.

Situaci v Německu pak dokresluje skutečnost, že v rámci koaličních jednání zástupce CDU/CSU navrhla omezení či zrušení zákona o přístupu k informacím. „Budeme chtít platný zákon o přístupu k informacím, v té formě, ve které se nachází, zrušit,“ píše se v dokumentu, který získala redakce webu Frag Den Staat (zde). V tuzemsku o návrhu informoval deník Epoch Times (zde). Návrh prosazuje poslanec bundestagu Philipp Amthor, který byl právě díky tomuto zákonu v roce 2018 usvědčen ze zneužití hlavičkového papíru bundestagu pro lobbing na ministerstvu hospodářství.

Čtěte také:
V některých ohledech už v Německu žijeme podobně jako ve druhé polovině třicátých let, říká Petr Bystroň
Petr Bystroň: Překročili jsme už hranici, kde začíná totalita
Anatomie Bystroňova skandálu: Podivné načasování, nejasnosti a více otázek než odpovědí