Snad již konečně nadobro odcházející Otakar Foltýn se sice projevuje rád útočně, demagogicky a sprostě, ale jedním dechem se i zbaběle lituje, když ochutná vlastní medicínku. Naposledy v jednom interview proto, že byl „dehumanizován“, protože ho měl známý hudebník přirovnávat na sociálních sítích k viru. Nejspíš dobrý armádní oddíl, uvážíme-li, kolika lidem sám s gustem nadal do zombíků, sviní, kreatur, agentů a chtěl je „vykopáním příkopů“ oddělit od zbytku společnosti.
Je to naneštěstí druh společenského viru. Jeho přírodní předobraz vědci definují coby „mikroskopickou, nebuněčnou částici, která slouží jako parazit uvnitř hostitelské buňky a není schopna samostatných životních funkcí… Viry se šíří a množí tím, že využívají metabolické mechanismy hostitelské buňky k tvorbě svých kopií.”
Kopií přičinlivého pana plukovníka Foltýna, jenž rád uhýbá ze zodpovědnosti tím, že se dle libovůle prohlašuje buď za vyššího státního úředníka (ve stejnokroji), anebo za soukromou osobu, bychom nalezli přehršel. Rovněž si neberou servítky, dehumanizují druhé bez zábran a pravděpodobně si budou těžko zvykat, přestanou-li jim tiše držet palce některé (pro)vládní struktury, jak se o tom už hezký čásek hovoří stran Oganesjanova gangu.
Příkladnou manifestaci inkriminovaného druhu myšlení, jemuž se nejspíš kdesi vskrytu stýská po tužších politických režimech, než máme dnes, jsem zrovna našel v internetových příspěvcích jistého ostouzeče opozičního Stačilo! a dalších jemu nepohodlných (i kdyby stokrát legitimních) jednotlivců a sil. Při „záslužné práci“ mu ani nebylo zatěžko si dopomoci nechvalně proslulým plakátem: „Zachvátí-li tě, zahyneš!” – pamětihodností z tvůrčí dílny České ligy proti bolševismu. Přísně kolaborantské organizace za takzvaného Protektorátu, přímo podléhající Moravcovu Ministerstvu školství a národní osvěty, jejímž úkolem bylo prezentovat německý nacismus jakožto jediného důvěryhodného ochránce Evropy před valícím se „rudým nebezpečím z asijských stepí“.
Obří nestvůrný pařát nad Pražským hradem
Takovéto „historické okénko“ však vážně bohužel nevzniká bez kontextu, ve vzduchoprázdnu. Něco už jsme si naznačili, ale neměli bychom opomíjet ani věci další. Ozvěny blábolů o nadcházejícím západním postupu „hunských hord“ proti západní civilizaci nalezly svým způsobem protektory též mezi některými zasloužilými demokraty EU…
Samotné grafické dílko znám od dětství, kdy mi o něm vyprávěli prarodiče, pamětníci oněch pohnutých časů, v nichž se český národ octl zdaleka nejblíže fyzickému zániku. Válečně řvavý plakát zpodobňoval obří nestvůrný pařát se srpem a kladivem nad Pražským hradem. Naši tehdejší předkové nicméně obvykle přesně věděli, co si o podobných dehumanizačních produktech fanatiků myslet, načež tužkou připisovali posměšné „My se nebojíme, my tam nebydlíme.“
Zdravý rozum nicméně dost možná absentuje u buněk moderních šiřitelů takovýchto pokladů ducha. V našem švejkovském podhoubí mohou tak třeba nechtěně ještě přiživit silně znevažující pohled na ideologicky kovanou minulost stávajícího pána Hradu. Ale klidně také položit základ české influencerské variace Darwinovy ceny – Ceny poručíka Duba.
Čtěte také:
Lež šířená v dobré víře je legitimní, vzkázal občanům Foltýn
Na Foltýnově přednáščce zbili diváka. Plukovník lynči nečinně přihlížel
Posvítili jsme si na Foltýnův tým pro vládní propagandu. Kdo, co a za kolik má dělat?
