Kauza údajného čínského „agenta“, který měl v České republice sbírat informace o tuzemských politicích a jejich vztazích k Tchaj-wanu, vyvolává řadu pochybností i podezření z účelového vykonstruování celého případu.
Veřejnost nezná konkrétní důkazy, které svědčí o tom, že čínský občan Jang I-min pracující v ČR pro velké čínské noviny prováděl na našem území neoprávněnou činnost pro cizí moc. Popisované jednání dané osoby se ale nápadně podobá běžné práci zahraničního novináře. Z dostupných informací vyplývá, že sledoval veřejné aktivity českých politiků, zajímal se o jejich postoje k Tchaj-wanu, sbíral informace z otevřených zdrojů a navazoval kontakty v politickém prostředí.
To jsou činnosti, které jsou pro zahraniční novináře naprosto normální. Zahraniční korespondenti po celém světě dělají totéž: mapují politické prostředí, sledují zahraniční politiku hostitelské země a analyzují postoje jednotlivých aktérů. Taková činnost je nejen legální, ale je podstatou novinářské profese.
Pokud by tedy měla být trestná, muselo by jít o něco víc než jen o sběr informací z otevřených zdrojů. A právě zde vstupuje do hry nový, široce formulovaný paragraf o „neoprávněné činnosti pro cizí moc“, který umožňuje kriminalizovat i jednání, jež by dříve nebylo postižitelné.
Gumový paragraf jako klíčový nástroj kauzy
Neoprávněná činnost pro cizí moc podle § 318a odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (přezdívaný gumový paragraf) je předmětem ostré politické debaty. Kritici jej označují za vágní, nejasný a potenciálně zneužitelný. Současná vláda ANO deklarovala, že jej chce zrušit. Naopak opozice a prezident Petr Pavel jej považují za nezbytný nástroj v boji proti nepřátelským vlivovým operacím.
Kauza čínského novináře přichází právě v době, kdy se vede spor o osud tohoto paragrafu. Pokud je případ prezentován jako úspěch BIS, může to posílit argumenty těch, kteří tvrdí, že paragraf je potřebný. Zároveň to oslabuje pozici vlády, která jeho zrušení prosazuje. Bez tohoto paragrafu by totiž popsané jednání nebylo možné kriminalizovat – a kauza by se omezila maximálně na tiché vyhoštění.
Politické krytí BIS a role Koudelky
Bezpečnostní informační služba (BIS) nemůže v praxi fungovat bez politického krytí. Ačkoliv je formálně nezávislá, její veřejné kroky – zejména ty, které mají dopad na zahraniční politiku – vyžadují podporu alespoň části politické reprezentace. V současné situaci tuto podporu BIS poskytuje především prezident a opoziční blok kolem bývalé Fialovy vlády.
Oba tyto subjekty dlouhodobě sdílejí bezpečnostní pohled BIS, podporují její důraz na hrozby spojené s Ruskem a Čínou a staví se za jejího ředitele Michala Koudelku. V tomto světle může být veřejná prezentace kauzy vnímána jako krok, který posiluje obraz BIS jako aktivní instituce a zároveň nepřímo podporuje Koudelku jako schopného a nepostradatelného bezpečnostního profesionála.
Dopad na vztahy s Čínou a pozice nové vlády
Současná vláda ANO dává najevo zájem na pragmatickém přístupu k Číně a na normalizaci vztahů s touto velmocí, které byly v minulých letech napjaté. V tomto kontextu je veřejná špionážní kauza s čínským občanem politicky citlivá. Zhoršuje atmosféru, komplikuje diplomatické kontakty a vytváří obraz Číny jako aktivního aktéra vlivových operací v Česku.
Zveřejnění kauzy tak může být vnímáno jako krok, který objektivně oslabuje snahu vlády o zlepšení vztahů s Pekingem až do té míry, že by mohlo dojít k oddálení plánové cesty premiéra Andreje Babiše do Číny.
Mediální rámování a role Deníku N
Deník N patří dlouhodobě mezi média, která mají dobré kontakty v bezpečnostních institucích, a často přebírají jejich pohled na svět. Způsob, jakým byla kauza prezentována v tomto médiu – včetně zmínek o Babišově cestě do Číny a o snaze vlády narovnat vztahy s Pekingem – působí jako rámování, které posiluje narativ BIS a oslabuje pozici Babišovy vlády.
Takové rámování není neobvyklé. Média často interpretují události v souladu se svým hodnotovým ukotvením. V tomto případě však načasování i obsah článků mohou vyvolávat dojem, že zveřejnění kauzy slouží nejen k informování veřejnosti, ale i politickému účelu.
Pravděpodobný konec kauzy: vyhoštění bez důkazů
Je také důležité zdůraznit, že kauza s největší pravděpodobností skončí prostým vyhoštěním dotyčné osoby. K tomu není potřeba prokazovat trestní vinu, předkládat důkazy veřejnosti ani vést zdlouhavé soudní řízení. Vyhoštění je administrativní akt, který může stát provést kdykoliv, pokud usoudí, že přítomnost cizince není v jeho zájmu.
To znamená, že i kdyby trestní rovina případu postupně vyšuměla, politický efekt kauzy už byl dosažen: vznikl mediální obraz „čínského agenta“, který posiluje narativ BIS a oslabuje pozici vlády v debatě o vztazích s Čínou i o budoucnosti gumového paragrafu.
Dobře čitelný záměr
Když se všechny prvky případu spojí – povaha popsané činnosti, která odpovídá běžné novinářské práci, použití gumového paragrafu, politické krytí BIS ze strany opozice a Hradu, spor o paragraf, snaha vlády o normalizaci vztahů s Čínou, mediální rámování kauzy, její načasování a pravděpodobný konec v podobě vyhoštění – vzniká obraz, který budí podezření, že kauza není jen bezpečnostní, ale má zejména politický účel.
Zveřejnění kauzy a způsob prezentace mohou být využity k posílení určitého politického narativu, že Čína představuje aktivní hrozbu, že nový paragraf je nezbytný a že BIS pod vedením Koudelky je efektivní a potřebná instituce.
Čtěte také:
Koudelka a BIS jako hrozba pro pluralitní demokracii v ČR
BIS prahne po moci
Nacher: Tohle jsme tu od listopadu ještě neměli
https://www.youtube.com/watch?v=jZou1y2sV8E