Osamělost je fenomén dnešní doby – shodli se na tom účastníci červnového kulatého stolu, který na toto téma v Senátu uspořádal ústavně-právní výbor. Senátorka Daniela Kovářová jednání uvedla otázkou: Jak mají společnost, právo a politici reagovat a na jaké důsledky se mají připravit?
Zřejmě cítíme, že mezi samotou a osamělostí je rozdíl. Samota může být svobodnou volbou. Být sám může často člověka posílit. Osamělost je pocit z nedobrovolné samoty. Právě tímto pocitem podle účastnice kulatého stolu socioložky Lucie Vidovičové trpí u nás 30 procent seniorů: „Na stáří jste nakonec vždy sami.“
Nejsou to však jen senioři, kdo pociťují osamění. Výrazně se to týká i adolescentů. Jak uvedla další účastnice senátního rokování, dětská psycholožka Lenka Šulová, výraznou skupinou, která je v ČR ponechána trochu na pospas sama sobě, jsou dospívající ve věku 15–25 let.
Samozřejmě při pocitech osamělosti sehrály svou roli opatření v době covidu, ale i technické možnosti (mobil, sociální sítě). A také rozvolnění rodiny, snížení úlohy prarodičů, zaměstnanost rodičů, výrazný nárůst počtu singles.
Kdo nahradí rodinu?
Ne že by se nikdy i ve velké rodině nemohlo stát, aby její člen pociťoval osamělost. Přesto je rodina místem nejpřirozenějšího společenství, ve kterém realizujeme své vztahy. Pokud však rodina není (rozvod, úmrtí, bezdětnost), pak by mělo nastoupit společenství jiné. O tom mluvil jezuitský kněz Miroslav Herold, který zmínil farní společenství, v němž by neměl být nikdo sám.
Vzhledem ke zvyšujícímu se věku a zároveň odchodu od modelu třígeneračních rodin končí řada seniorů v domovech seniorů. I tady mohou vznikat společenství, která jedince uchrání od osamělosti. Může tomu být ale i naopak, že se senior cítí více osamělý než ve svém domově. Každopádně domov seniorů pro řadu lidí může přinést sociální kontakty, které by jinak neměl.
Řešení?
V Senátu se diskutující bavili i o možnosti, jak osamělost řešit. Jistě může leccos udělat stát, ale zřejmě nejúčinnější je přístup každého člověka. Jaký? Vnímat situaci členů své rodiny, svých známých, sousedů, zkrátka lidí, kteří jsou kolem nás. Tím hlavním lékem na osamělost je totiž zájem. A zájem znamená věnovat svůj čas tam, kde je pozornosti třeba.
