Diverzifikace inteligence ve složkách EU mezi více osob přináší první ovoce. Ursula von der Leyenová přiznala, že ústup od jádra byla chyba. Na podobnou pitomost, tedy odstřihnutí Evropy od přímých dodávek fosilních paliv z Ruska, zatím ještě nedošlo. Přiznání musí předcházet poznání. Ale nevadí, my to zaplatíme.
Česká paralympijská výprava se rozhodla bojkotovat slavnostní zahajovací ceremoniál paralympijských her v Miláně, na Rusy se pískalo a česká reprezentantka odmítla pózovat s ruskou vítězkou závodu v běhu na lyžích. Čtyři roky intenzivně trénujete na vrchol sportovní kariéry, těšíte se na soutěžní klání pod olympijským ohněm, symbolem nadšení, síly a jednoty sportovců z celého světa, a národ si bude z vašeho zápolení pamatovat jen to, že jste odmítla pózovat s ruskou vítězkou. Možná přeháním, to se teď ale může. Výsledkové zpravodajství z Milána nakonec fungovalo, takže si pozorný fanoušek sportu i přes ideopalcové titulky o zlých a hodných lyžařích stejně přišel na své.
Nevinil bych sportovce. Jsou jen pasažéry současné doby. Kdyby se k ruským kolegům zachovali naopak servilně, například podáním ruky, nebo dokonce s úsměvem, museli by domů pěšky a měsíc nečíst noviny. Historická až fanatická nenávist vůči Rusku umně převlečená za neutuchající solidaritu a lásku k Ukrajině nebere konce a je už všude. A když je něco všude, tak se před tím neschováte. Každá obrana je marná, nepomohou ani zvýšené výdaje.
Sraz Sudeťáků na konci května v Brně bude naopak příjemná změna a jsem za ni rád. Po návratu z Mnichova vždy rád ocením trochu toho němnóžko jadrného západoevropského dialektu ve své domovině. Navíc, pokud chce Česko úspěšně pokračovat ve své politice otevřených dveří dokořán, mělo by to být se vším všudy. Obilí, lidé i ideologie.
Hovoří se v této souvislosti o toleranci a sblížení. A tak jsme my Češi ke všem tolerantní a s každým se sbližujeme. Sbližujeme se s pragmatickými Američany, kteří momentálně brání světový mír bombardováním Íránu, což zvedlo cenu nafty. Prodali nám stíhačky plné koksu (jinak si tu cenu neumím vysvětlit) a chtějí po nás pět procent z rozpočtu na nákup zbraní, aby se vyhnuli recesi. Nevadí, my to zaplatíme.
Sbližujeme se také s Němci. Ti si během prozatím neúspěšné cesty zpět na vrchol potravního řetězce zrušili jaderné elektrárny, sociálními pobídkami zahájili obrovskou migrační vlnu a také se zhlédli v zelené politice na úkor člověka. Nevadí, my to zaplatíme. A pak jsou tu Ukrajinci. Tady však nehovoříme o sbližování nebo toleranci, ale jak jsem již naznačil výše, o servilitu kvůli nenávisti. Blbý, kdo dává, blbější, kdo nebere. Nic složitého. Na to ani nepotřebujete chodit v Kyjevě do školy. Ale nevadí, my to zaplatíme.
A nyní jen útržkovitě z domova i ze světa: Nejdříve oprava. Minule jsem chybně uvedl, že Václav Moravec opouští veřejnoprávní televizi. Neopouští veřejnoprávní televizi.
Fiala po úspěšné reinkarnaci (myslím, že se teď jmenuje Kupka) představil stínovou vládu. V programu má pravidelné happeningy na Letné, digitalizaci stavebního řízení a tunel v Pražském dopravním podniku.
Kvůli neprůchodnosti Hormuzského průlivu rostou nejen ceny ropy a plynu, ale hrozí i nedostatek hnojiv. Nevadí, my to zaplatíme.
Obehraná písnička Ukrajina se stala největším dovozcem zbraní na světě. Hovoříme o dovozu, nikoliv o nákupu. Nevadí, my to zaplatíme.
Váš Kodlos
Čtěte také:
Rudé právo, Írán a ti další
Devadesátky: Počátek šílenství, hlouposti a fanatismu
Není důležité vyhrát, ale být vidět
