Italská premiérka Giorgia Meloniová poskytla před několika dny rozhovor listu Milano Finanza, ve kterém se věnovala výsledkům své vlády v oblasti financí a zaměstnanosti. Kriticky se však také vyjádřila k migrační politice španělské vlády.
„Itálie silnější než kdy dříve,“ konstatovala Meloniová s tím, že hlavní ekonomické ukazatele podle jejího mínění naznačují pozitivní výhled do budoucnosti. Podle italské premiérky dokázala její vláda úspěšně čelit „nejtěžší hospodářské situaci za poslední desetiletí“. Zmínila zejména státní dluhopisy, které byly v momentu vzniku vlády na velmi rizikové úrovni a dnes je situace mnohem optimističtější. Údaje za první dvě čtvrtletí letošního roku ukazují růst o 1 % ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce.
Dalším pozitivním momentem je podle jejího názoru HDP v přepočtu na jednoho obyvatele. „Ve srovnání s rokem 2022 činí nárůst téměř 4 500 eur. Přitom v období mezi lety 2016 až 2019 byl zaznamenán nárůst přibližně jen o 1 850 eur,“ uvedla italská premiérka. Naopak za problematický ukazatel označuje Meloniová nízkou produktivitu práce. Dále zmínila také nedostatečné investice do inovací a výzkumu. „Aby se tento trend výrazně změnil k lepšímu, bude vyžadovat několik dalších let. Nepůjde to napravit ze dne na den.“
Meloniová se také „pochlubila“ rekordní úrovní zaměstnanosti a růstu po období pandemie covidu. „Poměr deficitu k HDP klesl od nástupu mé vlády z 8,1 % na současných 3,1 %.“ Pozitivní výsledek přičítá úsporným opatřením, která její vláda zavedla. V oblasti energetiky Meloniová slibuje v příštích dvou letech investovat až 14 miliard eur z evropských fondů. Tyto získané prostředky hodlá její vláda využít ke zmírnění dopadů energetické krize na domácnosti i podniky. Společně s tím Meloniová vyjádřila podporu jaderné energetice.
V rámci rozhovoru se dostalo také na ožehavé téma migrace. „Postoj italské vlády týkající se nezbytnosti chránit vnější hranice Evropské unie sdílí naprostá většina členských států. Prioritou by měl být boj proti nekontrolované migraci, prevence rizik spojených s bezpečností a terorismem. Zapomínat bychom však neměli ani na ochranu svobody pohybu v Schengenu.“ Zejména události v Ceutě podle Meloniové ukazují, že je zapotřebí neprodleně přijmout všechna nezbytná opatření, aby dokázala EU podobné migrační vlně úspěšně čelit.
Již na konci července se Meloniová ostře vyjádřila směrem ke španělské vládě a migrační krizi v Ceutě. „Itálie nehodlá tolerovat nezodpovědný přístup k ochraně vnějších hranic EU,“ konstatovala ve svém oficiálním prohlášení na síti X a odmítla také požadavky španělské vlády na zrušení hraničních kontrol s tím, že jde o nutné opatření k zastavení neřízeného přílivu migrantů. Itálie následně s okamžitou platností na jeden měsíc pozastavila Schengenskou dohodu se Španělskem a zavedla hraniční kontroly na letištích a v přístavech.
