Měl to být obyčejný rodinný víkend. Jevgenij a Dina Kapshetarovi odjeli s dětmi, osmiletou Alin a čtyřletým Eitanem, kempovat do národního parku u Aškelonu. Eitan měl navíc následující den páté narozeniny. Doma už na něj čekaly dárky.
Ráno 7. října 2023 je místo budíku probudily exploze a sirény. V kempu nebyl kryt. Dina se s dětmi schovala pod strom, muži doběhli pro auta a rodiny začaly horečně balit. Kapshetarovi chtěli jediné – dostat děti bezpečně domů do Beerševy.
Kolem sedmé hodiny ještě Jevgenij a Dina telefonovali rodičům, že jsou na cestě. Babička doma připravila chráněnou místnost a čekala na ně.
V 7:24 zachytila silniční kamera jejich automobil poblíž křižovatky Jad Mordechaj. Všichni čtyři byli ještě spolu. O několik minut později napsala Dina přátelům, že slyší střelbu. Jeden z nich jí poslal varování, že se v oblasti pohybují ozbrojení teroristé.
Odpověď už nepřišla.
Na silnici narazili na ozbrojené útočníky. Teroristé na automobil zahájili palbu. Jevgenij, Dina, Alin i malý Eitan byli zavražděni.
Pro jejich rodiny však začalo další utrpení: nevěděly, co se s nimi stalo. Oblast byla dějištěm bojů, nacházelo se tam obrovské množství obětí a mnohá těla byla po brutálních útocích obtížně identifikovatelná. Teroristé Hamásu se vyžívali ve střelbě i do mrtvých lidí. Izraelské úřady proto používaly DNA, otisky prstů, zubní dokumentaci a další identifikační metody. Auto Kapshetarových bylo nalezeno až 9. října. Příbuzní poskytli vzorky DNA a čekali.
Zprávy přicházely trýznivě pomalu. Až 12. října identifikovali Dinu. O den později Jevgenije. 15. října přišla zpráva o Eitanovi. Pátých narozenin, které měl oslavit 8. října, se nedožil. Alin stále chyběla. Teprve 18. října, jedenáct dní po útoku, dostala o ní rodina poslední zprávu.
Na Eitana doma stále čekaly narozeninové dárky. Prarodiče je nakonec odnesli tam, kde už na ně nemohl čekat veselý pětiletý chlapec. Položili je na hrob svých vnoučat.
Další příběhy obětí teroristického útoku palestinského Hamásu se dočtete v měsíčníku TO číslo 9/2026.
