Armáda utratila za virtuální náborové středisko přes 100 milionů. Investice se míjí účinkem

Podle dobře informovaného zdroje je například 4. brigáda rychlého nasazení se štábem v Žatci personálně obsazena z 55 procent, zatímco v případě 7. mechanizované brigády se štábem v Hranicích se jedná o 75 procent.

Kromě toho je otázkou, jaký velký je v případě zhruba 24 tisíc obsazených tabulkových míst poměr bojeschopných vojáků a úředníků či občanských zaměstnanců. Odtajnění této informace by minimálně zamezilo alarmujícím spekulacím, podle kterých má pozemní vojsko 3 až 4 tisíce vojáků. Za účelem podstatného vylepšení dosti napjaté personální situace proto ministerstvo obrany spustilo v září 2023 virtuální náborové středisko. Jak praví text na stránkách ministerstva, „do armády ČR už je možné vstoupit elektronicky,“ což může evokovat představu, že k přijetí do armády stačí umět pustit počítač a správně kliknout.

Přilákat, nikoliv odradit

Představa asi nebude až tak moc vzdálená realitě, neboť ve snaze naplnit početní stavy ustupuje kvalita kvantitě. Na začátku letošního roku totiž armáda snížila požadavky na fyzickou kondici, proto budoucí profesionální vojáci, kteří nás ochrání před imperiální rozpínavostí Ruska, nemusí dělat kliky, lehy-sedy, skákat z místa a šlapat na rotopedu. Stačí, pokud zájemce o službu v Armádě ČR ve věkové kategorii do 30 let zvládne 9 dřepů se zátěží 5 kg s dosednutím na lavičku a hodí medicinbalem o hmotnosti 4 kg v sedu s opřenými zády o stěnu alespoň 3 metry.

Pokud snad někdo limity zpochybňuje jako nedostatečné, měl by vědět, že podle ministryně Jany Černochové k tomu, abychom měli špičkové vojáky, „musíme mít nástroje odpovídající 21. století, které uchazeče spíše přilákají, ne aby je odrazovaly.“ Služeb virtuálního náborového střediska tak mohou nově využít zájemci o službu v nebojových profesích trpící například obezitou třetího stupně, cukrovkou, vysokým tlakem či dokonce HIV. Nevadí ani deset dioptrií.

Vraníci a nesmrtelní psi

Přitažlivost virtuálního náborového střediska (VNS) spočívá podle vedení resortu v tom, že proces přihlášení do armády lze absolvovat z pohodlí domova. Zájemci o službu vlasti totiž často nebyli schopni dodat všechny doklady a styděli se telefonovat s náborářem. Docela by mě proto zajímalo, jak budou takto intelektuálně vybavení jedinci fungovat v bitevní vřavě.

Zájemci o službu si mohou díky VNS rovněž zahrát originální videohry jako Cyber Force či Specter, kdy se hráč promění v operátora dronu a bude plnit mise odpovídající moderním konfliktům. Jak uvedla ministryně Černochová, cílem je zefektivnění náboru, do roku 2030 máme mít armádu o počtu 30 tisíc lidí plus 10 tisíc příslušníků aktivních záloh. Přestože byl projekt připravován 18 měsíců a pracoval na něm tým 20 lidí, týden po jeho spuštění se na sociálních sítích objevila informace o tom, že po absolvování základního výcviku je ve hře hodnost „vraníka“. A služební psi mohli podle virtuální asistentky Adély sloužit v armádě od 18 do 60 let…

Solidní cenové rozpětí

Projekt VNS mířící na generaci Z byl svěřen na základě rámcové dohody státnímu podniku LOM Praha a jeho dceřiné společnosti VR Group, která oslovila řadu subdodavatelů. Původně měl stát 20 milionů korun, před spuštěním se jednalo o 60 milionů, na konci roku 2023 bylo ve hře 90 milionů, aby byl v loňském únoru uzavřen dodatek na 115 milionů korun. Dnes se hovoří o částce až 150 milionů, jedná se tedy o solidní cenové rozpětí. V první fázi (tedy do konce roku 2023) projevilo prostřednictvím VNS zájem o službu v armádě 600 lidí.

Jak uvedla loni v září v rozhovoru pro Radiožurnál mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková, v prvních 12 měsících od spuštění se ve virtuálním náborovém středisku zaregistrovalo 14 tisíc zájemců. Vážný zájem projevilo přes 7 tisíc registrovaných, zhruba z poloviny se stali profesionální vojáci, aktivní záložníci nebo studenti vojenských škol. Bohužel se neorientuji v číslech, polovina ze 7 tisíc je totiž 3 a půl tisíce, leč podle veřejně dostupných zdrojů vloni přišlo do resortu obrany 1 800 nových příslušníků, z části se ale jedná o studenty Univerzity obrany.

Pochybná budoucnost

Po rozhovorech s bývalými i současnými vojáky jsem nabyl představy, že stěžejní motivací profesionálního vojáka není nabídka hry videoher a pohodlí domova, ale budoucnost. Proto chápu, proč se lidé zrovna nehrnou do služeb instituce, jejíž nejvyšší představitelka, ministryně obrany Jana Černochová, odmítá pravidlo, že emoce nejsou dobrým rádcem, a volá na základě demokratického hlasování OSN, které nedopadlo podle jejích představ, po vystoupení ze světové organizace.

Nebo píše na síť X o „prokázaném dopadu ruských raket na polské území,“ při kterém zemřeli dva lidé, a požaduje odezvu, aby se vzápětí ukázalo, že na polské území dopadla obranná střela Ukrajiny. Kromě toho, na rozdíl od řady svých podřízených, neumí pořádně anglicky a má napjaté vztahy s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, který je čestným předsedou „dronové“ skupiny D, jejíž aktivity spojené s dopravou čínských dronů Nemesis na ukrajinské území prošetřovala vojenská policie. A taky měl vyhrožovat poslanci za ANO Pavlu Růžičkovi (účastníkovi dvou misí v Iráku), že mu „rozbije držku a rozšlape ksicht,“ což ovšem popírá. Přesto byl Řehka ministryní Černochovou navržen k povýšení na armádního generála.

Kdo si hraje, nezlobí

Rád bych se mýlil, ale v této chvíli to vnímám tak, že investice do virtuálního náborového střediska v řádech minimálně desítek milionů korun z peněz daňových poplatníků se minula účinkem. Vzhledem k tomu, že z 290 tisíc unikátních uživatelů projevilo zájem o službu v armádě jen 7 tisíc, lze ovšem usoudit, že VNS oslovilo především fanoušky videoher. Na druhou stranu, kdo si hraje, nezlobí. A nutno přiznat, že ve srovnání s předraženými nákupy bez výběrového řízení (například letadel či kulometů) se vlastně jedná o drobné.

Čtěte také:
Vetchého dronovou inciativu vyšetřuje vojenská policie
Černochová na Den veteránů pokárala celé lidstvo
Nazdar bojovníci! Náčelník Řehka vysílá na síti X politická školení mužstva