BIS prahne po moci

Ředitel BIS Michal Koudelka je nejspíš nejčastěji povyšovaným ředitelem kontrarozvědky na světě. A na to, že šéfuje tajné službě, je dost vidět. Za co vlastně sbírá frčky?

Na svátek 8. května byl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka povýšen na Pražském hradě jako historicky první šéf české kontrarozvědky do hodnosti generálporučíka. Stalo se tak pouhé dva roky poté, co získal první generálskou hvězdu a hodnost brigádního generála, v mezidobí byl ještě povýšen na generálmajora. Ředitel BIS je tak nejspíše nejčastěji povyšovaným šéfem kontrarozvědky na světě. Při takovém tempu služebního postupu by to mohl těsně před volbami dotáhnout na armádního generála. Pravda, zatím se jedná o hodnost určenou pouze vojákům, ale v dnešní době daňový poplatník nikdy neví.

Je proto zcela legitimní otázkou, čím si šéf BIS doslova raketový generálský růst zasloužil. Na prvním povýšení do hodnosti brigádního generála měl poněkud paradoxně největší zásluhu Miloš Zeman, který Michala Koudelku odmítl povýšit sedmkrát po sobě. Vzájemné vztahy mezi bývalým prezidentem a vrchním kontrarozvědčíkem, který stanul v čele BIS v roce 2016, byly dlouhodobě napjaté, pod bod mrazu klesly v únoru 2021, kdy vláda premiéra Babiše poprvé v české historii neprodloužila řediteli BIS mandát. Prezident Zeman dal totiž s předstihem vědět, že další návrh na Koudelkovo jmenování bude tradičně vetovat, a Andrej Babiš si byl vědom toho, že po volbách bude potřebovat více Zemana než Koudelku, a nechtěl se proto pouštět do předem prohrané bitvy. Vládu ovšem sestavovala koalice SPOLU a PirStan, která se rozhodla napravit „staré křivdy“. Kabinet se dočkal patřičného vděku, letos v dubnu si v té době ještě generálmajor Michal Koudelka na idnes.cz pochvaloval, že se těší podpoře z nejvyšších politických míst, zatímco v minulosti tomu tak nebylo. Navíc prozradil, že právo a zákon ochránily BIS proti lžím a útokům bývalého prezidenta Miloše Zemana, a zdůraznil, že jím vedená služba pomohla zachránit životy desítek občanů.

Politická zadání

Bezpečnostní informační služba nespadá pod žádné ministerstvo, je samostatným státním úřadem, rozpočet služby je ale přímou součástí státního rozpočtu. Vzhledem k současné situaci považuji za velmi podstatné, že za činnost BIS odpovídá vláda, která koordinuje její činnost. Oprávnění ukládat úkoly službě v mezích její působnosti může i prezident. V roce 2023 činil roční rozpočet kontrarozvědky, která má asi 1000 pracovníků, 2,3 miliardy korun. Na konání BIS má dohlížet Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby, jejím předsedou je Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a členy poslanci Benda (ODS), Dubský (STAN), Králíček, Richter, Růžička (ANO), Koten (SPD) a Michálek (Piráti). Veškerá jednání komise probíhají pochopitelně v utajeném režimu.

„Základem je sběr informací, které někdo potřebuje. Tajná služba by neměla sbírat informace, obrazně řečeno, do šuplíku, musí tam být jasné zadání. Prostředky, kterými disponujete, jsou limitované a nemůžete jimi mrhat na zisk informací, které nikdo nepotřebuje. Cílem je informace, která může sloužit politikům v jejich konečném rozhodování,“ vysvětlil mi před lety bývalý šéf vojenské rozvědky, brigádní generál ve výslužbě Andor Šándor v souvislosti s válkou v Iráku, jejíž základy položila spolupráce vlády a tajné služby. Vzhledem k politické poptávce ve smyslu „najděte důkazy o iráckých zbraních hromadného ničení“ se museli zpravodajci činit a informaci pořídit. Nakonec americké zpravodajské služby dodaly politikům přesně to, o co si politici řekli, a mohly si odškrtnout splnění zadání. To, že se žádné zbraně hromadného ničení v Iráku přes veškerou snahu nenašly a válka skončila destabilizací regionu včetně vzniku Islámského státu a následné vlny teroristických útoků v Evropě, se nejevilo a nejeví jako podstatné.

Doposud nepřekonané Vrbětice

Vraťme se ale k otázce, čím si tedy Michal Koudelka v mírovém čase zasloužil rekordní tři povýšení během dvou let. Těžko říct, protože jednoznačně největším zářezem na pažbě BIS v éře ředitelování Michala Koudelky byla informace o účasti ruské GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích v říjnu a prosinci 2014, během kterého zemřeli dva lidé. S veškerým respektem k práci BIS se kontrarozvědce přes permanentní hodnostní růst jejich šéfa v éře vlády Petra Fialy nic tak gigantického nepovedlo. Kabinet proto musí snášet nezpochybnitelné argumenty hnutí ANO o tom, že ačkoli Andrej Babiš představuje podle vlády bezpečnostní riziko a na billboardech je vyobrazen vedle kremelského vládce Vladimira Putina, byla to Babišova vláda, která v roce 2021 vyhostila celkem 19 ruských agentůs diplomatickým krytím. Na druhou stranu není všem dnům konec, a co není, může být.

Voice of Europe na lopatkách

Jak totiž v té době brigádní generál Michal Koudelka informoval loni v březnu prezidenta Petra Pavla, z bezpečnostního hlediska je situace nejvážnější od konce druhé světové války. Česko, ale také Evropská unie a možná i celý svět jsou ovšem díky působení BIS bezpečnějšími místy k žití. Vždyť na konci března, tedy měsíc a půl před volbami do Evropského parlamentu a povýšením dohodnosti generálmajora, česká kontrarozvědka na základě dlouhodobé spolupráce několika evropských zemí odhalila aktivity proruského webu Voice of Europe. Fialův kabinet díky tomu přidal na tuzemský sankční seznam dvě fyzické a jednu právnickou osobu, které prováděly na našem území vlivové operace, jejichž cílem bylo ovlivnit právě volby do Evropského parlamentu. Cílem skupiny operující na území Evropské unie byla dále činnost proti územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny. Jak prozradil premiér Petr Fiala, všechno bylo popsáno v dokumentu čítajícím 300 stran, který bezpochyby pečlivě přečetl a podrobil patřičné politologické analýze. Po dalších dvou měsících ředitel BIS na tiskové konferenci uvedl, že jedním z cílů kolem mediální platformy Voice of Europe byla také špionáž uvnitř EU. Kromě toho BIS projevila rovněž podezření, že politikem, kterého měli Rusové na výplatní listině, byl německý europoslanec za AfD Petr Bystroň, který měl v Praze obdržet hotovost pro „protisystémové“ politiky Německa, zatímco další peníze měly směřovat na činnost webu VoiceofEurope.

Celý text naleznete v měsíčníku TO číslo 5.