Je zřejmé, že před českou armádou stojí mnohem větší výzvy, než vyřešit napjaté vztahy mezi ministryní obrany Janou Černochovou a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Jak totiž prozradil náčelník na konci listopadu, armáda čelí nedostatku profesionálních vojáků a příslušníků aktivních záloh.
Podle generálporučíka Karla Řehky se dokonce jedná o strategický problém. Podle kvalifikovaných odhadů totiž potřebujeme 37 500 profesionálních vojáků, zatímco aktuální stav je cca 24 000 mužů a žen ve zbrani. Na druhou stranu, především vojáků a poddůstojníků se sice české armádě nedostává, ale v počtu generálů představuje AČR absolutní světovou špičku.
Podle údajů Kanceláře prezidenta republiky může být v aktivní službě cca 200 generálů, přičemž v letech 1998–2023 bylo do generálských hodností v armádě povýšeno 309 vojáků. Počet generálů rekordně roste v éře prezidenta, armádního generála ve výslužbě Petra Pavla a ministryně obrany Jany Černochové (ODS). V roce 2022 došlo k povýšení 32 osob, loni přibylo 31 nových generálů, z toho v armádě 17.
Jedna rota, jeden generál
Vzhledem k početnímu stavu AČR tak platí, že na každých 120 profesionálních vojáků připadá jeden generál. Vzhledem k tomu, že se v jedné rotě se je 75 až 200 vojáků, lze s lehkou dávkou nadsázky konstatovat, že každá rota má svého generála.
Jako dosti tajemná se jeví „povyšovací“ kritéria. Například letos 28. října povýšil prezident do hodnosti brigádního generála zástupce ředitele sekce plánování schopností Ministerstva obrany Miroslava Havelku. Přitom sekci již řídí další brigádní generál Miroslav Feix.
Podle webu kverulant.org nese přitom brigádní generál Havelka značnou odpovědnost za plánování a realizaci armádních nákupů, které jsou v posledních letech terčem ostré kritiky. NKÚ ve zprávě z 30. září 2024 odhalil, že ministerstvo obrany nesplnilo čtyři z jedenácti sledovaných opatření a dvě pouze částečně. Zpráva poukazuje na neefektivní vynakládání prostředků, nedostatek výstroje a problémy s modernizací vojenských areálů.
Podlaha, nikoli strop
Podle platových tabulek platných od ledna letošního roku, je nejnižší základní plat brigádního generála 100 580 korun, generálmajor bere 114 990 korun a generálporučík 129 430 korun, zatímco armádní generál inkasuje měsíčně 143 850 korun. Jak dále uvádí web kverulant.org, náklady na mzdu jednoho generála, plus příspěvky a odvody, činí 400 000 měsíčně, což se rovná takřka částce 1,1 miliardy korun ročně. K tomu nutno přičíst generálské výsluhy.
A právě mzdové náklady by mohly do budoucna vyřešit problém se dvěma procenty HDP na obranu, které vláda Petra Fialy s podporou větší části opozice uzákonila. Mimochodem, příští rok mají dvě procenta HDP dosahovat hodnoty 160 miliard korun, zatímco rozpočet resortu je pouze 154 miliard. Jsem proto docela zvědav, jakým způsobem dojde k naplnění zákona.
A co je neméně důležité, NATO musí veškeré obranné náklady uznat. Na hraně uznání přitom podle dobře informovaných zdrojů balancují například Národní bezpečnostní úřad nebo Státní hmotné rezervy. V případě neuznání nesplníme závazek vůči NATO, byť ministryně Černochová nepovažuje dvě procenta HDP na obranu za strop, ale podlahu.
Co voják, to generál
Každopádně do zmiňovaných dvou procent HDP na obranu je možné zahrnout mzdové náklady. Platy vojáků a poddůstojníků bych neřešil, ale všechny síly navrhuji soustředit na kampaň: Co voják, to generál, spočívající v systematickém povyšování plukovníků na brigádní generály, majorů na plukovníky, kapitánů na majory, nadporučíků na kapitány…
Neznám přesné početní stavy, ale co si dát závazek tisícovky generálů do roku 2030? Obranné náklady díky platům strmě porostou a nebude nutné kupovat za stovky miliard korun například stíhačky, které dostaneme snad v roce 2035 a již dnes jsou předmětem kritiky, například za potíže s implementací modernizačního balíčku. Jenom bude nezbytné vymyslet, jak spojit proces systematického povyšování s vyplácením provizí, bez kterých si nelze fungování armády představit.
Čtěte také:
Česká armáda nakupuje jako cikánský baron
Kvalita dopravní infrastruktury má na obranyschopnost Česka větší vliv než stíhačky F-35
Hradní stráž je drahý špás. Každý třicátý voják v Česku hlídá prezidenta
Kam se hrabou komouší z jejich socialismem.
Nejspíš budeme národ generálů. Odpovídá to protože máme generála na hradě. Ale kdo na ně bude vydělávat a kdo za ně bude myslet si neumím představit.A jak jsou národů užiteční o tom svědčí naše dějiny.
Chybí nám ještě alespoň jeden admirální generál a generální admirál.
Bohužel máte špatné informace, těch generálů je desetina toho co jste napsal
Díky za zveřejnění překvapivých čísel. Jeden generál na jednu rotu, to je přeci šílené. A k tomu ještě miliardové výsluhy. Už by se někdo z vládních a nebo ústavních činitelů měl chopit iniciativy v této věci a přinejmenším zastavit roční přírůstek 30ti generálů za rok.
autor článku je opravdový odborník, který si informace ověří, dříve než napíše článek, jak jinak si lze vysvětlit sra*ku, co napsal … 200 aktivních generálů v AČR, a ani v resortu obrany opravdu není 🖕
„Předpokládejme, že náklady na každou jejich výplatu činí včetně všech příspěvků a odvodů 220 tisíc měsíčně. Generálové nás tak na platech stojí 536 milionů ročně. Předpokládejme dále, že druhá půlka generálů již odešla do civilu. V takovém případě berou a do smrti budou brát výsluhové příspěvky. Průměrná výše výsluhového příspěvku je u generálů asi 90 tisíc korun měsíčně čistého. Generálové nás tak na výsluhách stojí 220 milionů ročně,“ vypočítává ředitel Kverulant.org Vojtěch Razima, který takový počet lidí v generálské hodnosti považuje za nepřiměřený a za důkaz „rozežranosti státu“.