Erární vložky aneb vítejte v blázinci!

Skoro jsem nevěřil svým očím, když jsem tu zprávu četl. Ústecký magistrát se zcela vážně zabýval tím, že by měl podle návrhu jakési zastupitelky Žákovské financovat menstruační pomůcky pro tzv. sociálně slabší žačky či studentky. Ústečtí konšelé zachovali chladný rozum a celou věc smetli ze stolu. To však neznamená, že nestojí za to se u ní zastavit.

Paní Žákovská svůj záměr zdůvodnila originálně: „Může se to stát každé ženě a dívce, že potřebuje vložku a nemá ji k dispozici. Je potom vystavena pocitu studu a ohrožení své důstojnosti.“

Předně – žena, čili osoba, která menstruuje (jak to kdysi dobře definovala tvůrkyně Harryho Pottera Joanne K. Rowlingová a stihl ji za to krutý trest v podobně mediální šikany), přece ví (obvykle si to počítá či dokonce zapisuje, je-li gramotná), kdy „má své dny“. Pro ně by měla být zaopatřena příslušnými hygienickými prostředky. Protože – považte – nedělá to pro svět, ale pro sebe. Už ze zdravotních důvodů, ale i společenských.

Dámy, podobné té ústecké navrhovatelce, jinými slovy sdělují, že naše děti a mladiství jsou spolkem pitomečků, kteří se pomalu ještě ani nenaučili smrkat do kapesníku. Což takhle vybavit (z erárních prostředků) školy sadami kapesníků, aby „sociálně či jinak slabší“ jedinci nemusili kvůli té potřebě užívat rukáv? Nebo že bychom do všech škol nakoupili kojenecké odsávačky, proškolili patřičně inkludované pracovnice k výkonu odsávání nosních odpadů, aby se „sociálně slabší“ jedinci necítili být diskriminováni, visí-li jim od nosu nudle?

Pak by asi bylo na místě pohovořit i o hromadném nákupu nočníků. Ne každý jedinec (a nemusí být zrovna sociálně slabší) se už naučil používat běžnou toaletu. Je tedy třeba proškolit toaletní asistentky, které budou aktivně řešit prekérní situace v průběhu vyučování. Ucítí-li nějakou nepěknou vůni, decentně odvlečou pachatele do pro ten účel vybaveného kabinetu, sundají mu prádlo, nechají jej vykonat dílo, načež prádlo dají do pračky, aby do konce školního dne bylo zas jak nové.

Dílo politické korektnosti

Zdá se vám to absurdní? Ovšem, ale o nic absurdnější než ten námět paní Žákovské. Podle jejího receptu by se měly školy vybavit kdečím, co třeba děti ani dostatečně neznají ze svých „sociálně slabších“ komunit. Ústí nad Labem znám docela dobře a tuším, kde se takové komunity nacházejí. Ale nevidím jediný důvod, proč by se tamní děti a náctiletí měli obkládat takovými benefity. Celé to je totiž o jediném – o našem kolektivním pokrytectví. Když nějaký fašoun mlátí na prvního máje po hlavě anarchistu, je nazván ve veřejnoprávních médiích radikálem, nikoliv násilníkem, či dokonce zločincem. Když snědá osoba pohybující se v ulici Politických vězňů kolem muslimského centra napadne a na zdraví ohrozí osobu jiné barvy pleti, média zpravidla mluví o výtržníkovi, aby za pár dní přinesla nečekanou informaci (asi jako o masovém vrahovi z Magdeburgu), že má duševní chorobu a je nepříčetný, tedy beztrestný.

Je to celé dílo politické korektnosti. My prostě nesmíme říci, že mladé cikánky z ústecké periferie se buď nenaučily používat, nebo jsou neochotné si platit hygienické potřeby. Postavíme to tak hlavou dolů – za ten stav nemůže nevychovaná slečna odkojená nevychovanou komunitou, nýbrž společnost, která jí upírá nějaká práva.

Inspirovala ústeckou zastupitelkyni Džamila?

Nemohu v tuto chvíli nepřipomenout nesmrtelnou ministryni lidských práv, kazašskou prý psychiatryni Džamilu Stehlíkovou, která už do antidiskriminačního zákona v roce 2008 prosadila úžasný princip presumpce viny. Což znamená, že jdete-li se jako negramotný Demeter ucházet o práci ve firmě, která hledá IT specialistu, nedostanete ji, ale máte právo zažalovat firmu a soud bude na jejím majiteli vymáhat důvody, proč zrovna tohoto Demetera ukrátil v jeho právech a nedal mu fleka.

Džamila však šla ještě dál. V jednom z návrhů zákona prosazovala, že Romové by měli mít speciální privilej – brali by sociální dávky jako dosud, ale mohli by navíc bez omezení pracovat. Čili ty dávky by byly za rasu, nikoliv za účast na trhu práce. Tahle kravina tehdy Džamile neprošla, ale bylo k tomu dost blízko. Možná, že právě zde se inspirovala ústecká zastupitelka se svým návrhem na erární vložky.

Ještě někdo pochybujete, že žijeme v blázinci?

Čtěte také:
Za mediálním lynčem fotbalisty Švancary stojí české pokrytectví
České krávy jdou na halal porážku. Pokrytectví par excellence
Progresivistické pokrytectví proniklo i mezi katolíky