EU a Západ atrofovaly ve svou antitezi

Politická korektnost totálně rozleptala právo na svobodné vyjadřování. Mnoho směrnic, DSA, šmírovací směrnice na „odposlouchávání“ soukromé textové komunikace, nařizování cenzurních zásahů technologickým společnostem, to všechno se rozbujelo v zemích EU jako rakovina.

Evropská unie je „mírový projekt“

Podle čl. 3 Smlouvy o EU je cílem Evropské unie podporovat mír, své hodnoty (nikde neexistuje pregnantní definice; lze se domnívat a předpokládat, že se jedná o demokracii, kterou se tak ráda zaštiťuje, a respekt k jednotlivým národním státům) a blahobyt obyvatel. Unie zejména poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob. Dle smlouvy přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji planety, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv (mezi která patří svoboda projevu i po projevu) a k dodržování a rozvoji mezinárodního práva (tj. práva na vnitřní uspořádání národních států, nezasahování do jejich vnitřního uspořádání a politik).

Sice jde z hlediska budoucnosti občanů EU o jednu z nejzávažnějších otázek a problém, ovšem dnes a denně vidíme, jak je tato teze porušována během války na Ukrajině.

Za celou dobu trvání konfliktu (a dokonce ani před jeho začátkem) se nestalo, že by státy Evropské unie (či Unie sama) podnikly jakékoliv diplomatické snahy pro předejití a následné ukončení tohoto šíleného konfliktu.

Co se dá dohledat a doložit? Že státy EU, zejména Německo, Francie, ale i Británie (která sice není v EU) dělaly spíše pravý opak, než aby aktivně deeskalovaly hrozící konflikt či již rozběhnutý konflikt. Uvedu jen v bodech několik dohledatelných faktů:

Janukovyč jednal s EU v přístupových rozhovorech o vstupu, přičemž mu byly kladeny takové podmínky, které byly pro hospodářství Ukrajiny v podstatě zničující: úplné přerušení obchodu s Ruskem, ze kterého Ukrajina profitovala, neboť byl bezcelní, zavedení cel určených EU vůči veškerému dovozu na Ukrajinu, přičemž clo vybírá EU a UA by z toho měla skoro kulový; což s sebou samozřejmě a pochopitelně přineslo oznámení Ruské federace, že skončí bezcelní oboustranný obchod a RF zavede svá vlastní cla na zboží z EU, neboť nedovolí, aby zboží z EU zaplavilo RF na úkor její vlastní produkce, která by byla následně zatížena cly EU. S tím šlo ruku v ruce i vyhlášení, že UA od RF nebude dostávat plyn, ropu a další suroviny za zvýhodněné ceny, ale za ceny běžně účtované zemím EU.

Na základě toho Janukovyč vyhodnotil, že podmínky, které jsou mu ze strany EU kladeny, a následné zrušení výhod obchodu s RF jsou pro Ukrajinu nevýhodné a ukončil přístupové rozhovory. A do čtrnácti dnů se konal Majdan. Náhoda?

Victoria Nullandová řekla 13. prosince 2013 na setkání U.S.-Ukraine Foundation, převratové účelové (ne)ziskovky, že USA „investovaly“ do převratu na Ukrajině od roku 1991 přes pět miliard dolarů, a dokonce se v jednom z uniklých telefonátů z roku 2014 s americkým velvyslancem na UA Pyattem domlouvají na tom, kdo by měl být v budoucí vládě, až bude svržen Janukovyč. A tam také Nullandová určila místo pro EU ohledně dění na UA slovy: „…nasrat na Evropskou unii.“

V roce 2022 Angela Merkelová pro časopis Die Zeit prozradila, že Minské dohody nebyly pokusem o nastolení míru na válkou zmítané Ukrajině, ale měly za cíl poskytnout kyjevskému režimu více času na posílení armády a přípravu na rozsáhlou válku. V dubnu 2022 mohla být celá válka ukončena, neboť už byly hotové (a víceméně před podpisem) mírové dohody z Istanbulu, do kterých hodil vidle Boris Johnson za slušný balík liber. A současné bubnování na válečné bubínky „koalice (všeho)ochotných“ Německa, Francie a Velké Británie zcela určitě neukazuje na to, že je EU mírový projekt.

EU jako garant demokracie a respektu k národním státům

Přijetím Lisabonské smlouvy, resp. v mnoha zemích tolikrát prováděné referendum, aby to klaplo, se výrazně změnily poměry v EU ve prospěch eurofederalistů, resp. ve prospěch velkých starých členských států EU, jako jsou Německo, Francie, Itálie apod., protože mnoho oblastí, které byly do té doby v pravomoci každého jednotlivého národního státu (kupř. migrace, azylová politika, energetická politika a další) byly předány do pravomoci Bruselu – a dokonce do té doby nutný jednomyslný souhlas (právo veta) byl v mnoha oblastech nahrazen většinovým hlasováním; to samozřejmě připomíná ten vtip, kdy vlci hlasují uvnitř stáda ovcí, co si dají k obědu. Ikonické je kupř. následné peskování světového lídra Petra Fialy v Evropském parlamentu Guyem Verhofstadtem: „Já a celý parlament vás žádáme, abyste tuto žádost projednal hladce a rychle. Je to ohraničená žádost: ukončit jednomyslnost a národní veta v Evropské radě.“ Bývalý premiér tam koukal do země, nevydal ani hlásek a šoupal nohama jako malý školáček, kterého pohlavkuje sadistická úča.

Čili lži o tom, že většinové hlasování, které podporují EUslanci ze spolčení SPOLU-PirSTAN, podpoří evropskou demokracii, jsou jen snahou zakrýt, že jde o pravý opak. Demokratické (pokud lze vůbec o demokracii v EU mluvit) je jednomyslné hlasování, neboť tam malý stát jako třeba Česká republika, Slovensko nebo Maďarsko, které mají mnohem méně poslanců, mohou vetovat nějaké rozhodnutí, které by bylo proti jejich zájmům. Proto tolik Orbán a Fico eurofederalistům pijí krev a ti se zcela nedemokraticky snaží nacházet způsoby, jak obejít hlasování, kde je zatím stále nutnost jednomyslného souhlasu; viz financování zlatých hajzlíků na Ukrajině nebo zákaz nákupu levných energonosičů do EU, resp. Maďarska a Slovenska a apod.

Samozřejmě nelze opomenout peskování a trestání členských států (Maďarska, Slovenska, a v minulosti i Polska) nikým nevolenou Evropskou komisí za nedodržování „hodnot a právního státu“ ve chvíli, kdy demokraticky zvolené vlády národních států třeba dají do Ústavy, že manželství je svazek ženy a muže, nebo že přijímají zákony, ve kterých je zakázána indoktrinace dětí LQBT-trans progresivistickou ideologií.

Unie se zavazuje podporovat blahobyt obyvatel EU

Tak tohle je opravdu jedna z tragikomedií, které jsme svědky. Ve chvíli, kdy se EU „zavázala“ zachránit planetu zelenorudou ideologií Green Dealu, která má tyto následky: enormní zdražení elektrické energie likvidací uhelných a jaderných elektráren, její nedostatek způsobený OZE, totální deindustrializaci, likvidaci zemědělství, nárůst nezaměstnanosti, pak je toto přesně jeden z bodů, kvůli kterým by měli být pohnáni před soud a osobní zodpovědnost všichni ti, kteří tuto agendu vymysleli, prosadili, ale i ti, kdo pro ni v minulosti hlasovali (že, EUslanci SPOLU-Pirstan, ale i ANO). A ne jen korupčník a exmístopředseda Evropské komise Frans Timmermans, na kterého prasklo, že pokoutně platil desítky milionů eur ekoteroristickým (ne)ziskovkám za lobbing ohledně zelenorudé sebevražedné ideologie a za falešné „vědecké“ studie ohledně klimaalarmismu.

Samozřejmě o hysterii kolem dvaceti sankčních balíčků vůči RF, které zejména postihují obyvatele EU, se nemá cenu ani bavit.

A to si buďme jistí, že blahobyt původních obyvatel unie nezajistí EP/EK tím, že budou chrlit jak listy toaletního papíru jednotlivé absurdní směrnice kolem správného zahnutí banánu a další jiné absurdity a zhovadilosti.

Zajištění bezpečnosti občanů EU

V rámci separátní smlouvy s EU existuje Schengenská smlouva, která má garantovat volný pohyb osob, zboží a kapitálu v rámci zemí EU.

První porušení této smlouvy vůči nově přijatým zemím bylo uplatněno při našem vstupu, kdy si Rakousko, Německo a další země EU vyjednaly výjimky ohledně možnosti volného pohybu osob ze zemí bývalého východního bloku z obavy o pracovní místa, která by obsadili občané nově přijatých zemí.

Dále má Schengenská smlouva garantovat, že když se země EU vzdá ochrany svých hranic, bude se EU starat o ochranu vnější hranice s pomocí agentury Frontex. Jenže jsme se stali svědky toho, že během migrační krize bylo Frontexu zakázáno zasahovat proti migrujícím plaváčkům z Afriky a ze zemí Blízkého východu. Dokonce migrantské (ne)ziskovky získaly chráněný statut při dovážení migrantů do zemí EU.

Pak samozřejmě vidíme, jak pokrytecké je jednání samotné EU ve chvíli, kdy Maďarsko postaví na svých hranicích plot, kterým chrání nefungující ochranu vnějších hranic EU, a je proti němu zahájeno správní řízení pod vedením EK, ale když Poláci staví podobný plot na svých hranicích s Běloruskem, jsou Polsku poskytnuty dotace na výstavbu takového plotu a papaláši EU se tam chodí fotit.

A když je sem dovezeno i v rámci „spojování rodin“ na miliony kulturně a etnicky odlišných migrantů, získávají takoví nejen vyšší dávky a podporu oproti původním obyvatelům, ale i jakákoliv kritika tohoto je sankcionovaná.

A také vidíme, kam až to vede. Bodání noži, najíždění aut do davů a další a další kriminalita, přičemž vůbec není výjimkou, že za hrubé násilné činy a vraždy způsobené migranty útočník odchází od soudu s minimálním, až směšným trestem, oproti třeba tomu, kdo se na sociálních sítích vůči takovému postupu vymezuje nebo ho kritizuje.

Mnoho z vás jistě vidělo směšné pokusy policie, kdy útočníky nepacifikuje a nelikviduje, ale tančí kolem nich jako kolem křehkých vajec.

A i v době kovidového teroru jsme se na vlastní oči přesvědčili, že Schengenská smlouva platí jen do doby, než si větší země jako Německo apod. na hranicích znovu zavedou své pohraniční kontroly; ale je nikdo nepeskoval za porušení této smlouvy.

EU zajišťuje svobodu občanům unie…

…a chrání jejich práva zaručená Evropskou úmluvou o lidských právech, která obsahuje i právo na svobodné vyjadřování a názor (i po jeho vyslovení).

Politická korektnost totálně rozleptala právo na svobodné vyjadřování. Mnoho směrnic, DSA, šmírovací směrnice na „odposlouchávání“ soukromé textové komunikace, nařizování cenzurních zásahů technologickým společnostem, to všechno se rozbujelo v zemích EU jako rakovina.

První spouštěče této snahy bylo možné pozorovat ve chvíli, když bylo jasné, že politika „wirschaffendas“ nefunguje a lidé se začali ozývat a sdílet své zkušenosti a videa z „úspěšného“ soužití a integrace s nekompatibilní migrační kulturou. Tehdy se objevily první snahy o zasahování do svobody projevu, když byly Twitter a Facebook donuceny pod drakonickými pokutami mazat a cenzurovat příspěvky. Jedna z největších absurdit té doby nastala ve chvíli, kdy dokonce napsat jméno „Tommy Robinson“ znamenalo vyfasovat od Facebooku ban na třicet dní, nebo hrozilo dokonce vaporizování celého profilu.

Dnes můžete pozorovat, že ve chvíli, kdy se blíží nějaké důležité volby v zemích Evropské unie, jsou tato omezování svobody slova a dosahu vždy zesílená.

Celá tato totalitní praktika se završuje snahami, kdy je přijímána evropská legislativa závazná pro všechny země EU, ve které si každá země musí zvolit politickou (ne)ziskovku placenou z daní občanů, která plní roli cenzora a udavače a její hlášení mají přednost, co se týká odstraňování „závadného“ obsahu, kam už dokonce patří i samotná kritika EU a jejích institucí, včetně EK a jejích představitelů.

A co se týká dodržování politické korektnosti, jsou třeba v Německu ještě pozadu za Británií, kde si pět policajtů přišlo pro člověka, který emocionálně na internetu někoho rozrušil slovem „ťulpas“ a vzali ho rovnou do klepet.

Mimochodem, v poslední době jsme svědky naprosto šílené praktiky, kdy za legitimní, odzdrojované a díky erudici vyjádřené názory odlišné od „jediné pravdy“ jsou de facto bez soudu zbaveni občanských práv a dokonce odsouzeni k vyhnanství a bídě jednotliví lidé vyhlášením sankcí, kterými jsou jim a jejich rodinným příslušníkům zablokovány bankovní účty, je jim zakázáno vycestovat a jsou i jinak perzekuováni. Kupříkladu třeba Belgičan Frédéric Baldan, který se jednoho rána probudil a zjistil, že mu budou zablokovány všechny bankovní účty. Bylo to loni v říjnu, kdy se blížilo zahraniční vydání jeho knihy Ursula Gates, což je kniha popisující jeho „souboj“ s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leynovou, na kterou v dubnu 2023 podal trestní oznámení kvůli neprůhlednému vyjednávání s firmou Pfizer o dodávkách vakcín proti covidu-19, celkem za 35 miliard eur. A mj., soud dal panu Baldanovi za pravdu, když v rozsudku uvedl, že nákup byl proti pravidlům transparentnosti v EU uznávaným.

Nebo celkem nedávno Evropská unie sankcionovala dvanáct osob kvůli údajným „destabilizačním proruským aktivitám“. Mezi sankcionovanými osobami je i švýcarský vojenský analytik Jacques Baud, který dlouhodobě upozorňuje, že válka na Ukrajině byla vyprovokována státy NATO s cílem destabilizovat Rusko. EU/EK se prostě začaly řídit stalinským „není člověk, není problém“.

Dodržování práv, právního státu a mezinárodního práva

Ano, toto je velmi pikantní a nejvíce se na tom ukazuje pokrytectví EU/EK. Kromě častých potyček s Maďarskem, které je sankcionováno za nedodržování nikde pořádně definovaných „hodnot Evropské unie“ a „právního státu“, za které bylo káráno i Polsko (dokud se nezačalo s přivíráním očí, jakmile nastoupil Donald Tusk), tu máme daleko závažnější kauzy s přímým porušováním principu nevměšování se do demokratických principů a svrchovanosti členských států EU.

Co mám na mysli? Účelové zrušení prezidentských voleb v Rumunsku, kdy prvotní rozsudek rumunského Ústavního soudu zněl, že volby byly v pořádku. Následně svoje rozhodnutí zrušil poté, co Rumunsko navštívil Emmanuel Macron a došlo ke komunikaci mezi MI6 a rumunskými tajnými službami, které pak poskytly „důkaz“, že volby v Rumunsku „zřejmě“ ovlivnilo Rusko; což byla lež, ale volby byly zneplatněny a úspěšnému kandidátovi bylo dokonce zakázáno se v náhradním termínu voleb jako kandidát zúčastnit a dostal domácí vězení.

Následně pak jel Vít Rakušan do Rumunska sbírat rozumy, jak sám na sítích potvrdil, a získal prý inspiraci k udržení „integrity“ voleb v České republice.

Marine Le Pennová byla odsouzena za zneužití peněz EU z doby, kdy byla v Evropském parlamentu a platila si z nich asistenty, kteří byli z rodinných nebo rodině blízkých kruhů. Čili něco, co se v EU dělá běžně, třeba jako náš Tomáš Zdechovský, který nechal svoji manželku dělat asistentku komunistickému europoslanci. Marine Le Pennové pak bylo zakázáno kandidovat dalších pět let.

V loňském roce premiér Fico potvrdil, že britská MI6 financovala opoziční (ne)ziskovky a média s tím, aby byl na Slovensku zaručen „správný“ politický narativ, kterým má být podpora Progresívného Slovenska.

To AfD v Německu již delší dobu čelí nejen dehonestaci, nejen pokusům ji zakázat, ale i dokonce fyzickou likvidací některých jejích představitelů teroristy z Antifa. Naposledy v září 2025 před komunálními volbami se některá média pozastavovala nad takovou náhodou, že v tomto období velmi brzy po sobě zemřelo šest politiků AfD.

Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi

Nevím, jak vy, ale já jsem četl z mnoha zdrojů, které neměly doménu (tečka)ru, ale byly to články z francouzských, německých, amerických deníků, dokonce i našich mainstreamových deníků, že EU je fakticky podřízena zájmům nadnárodní lobby globalistů, která si diktuje následné předpisy a nařízení.

Ale také je nutné zmínit korupční skandály unijních a exunijních politiků. Nejen Leyenové Pfizergate, nebo Timmermansovo korupční jednání ohledně klimateroristické zelenorudé agendě Green Dealu.

Na jaře 2025 čelilo několik představitelů a úředníků EU vyšetřování ohledně přijímání úplatků a „službiček“, aby prosazovalo technologie Huawei skrze nastrčené firmy.

Na konci roku 2025 rezignovala na pozici rektorky College of Europe v Bruggách bývalá šéfka diplomatické služby Evropské unie Federica Mogheriniová po obvinění z podvodu při zadávání veřejných zakázek, z korupce a ze střetu zájmů. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) dříve uvedl, že vyšetřuje zakázku týkající se vzdělávání mladých diplomatů. Podle serveru Euractiv na své pozici skončí i vysoký diplomat EU Stefano Sannino, také obviněný v této kauze.

Za velkou louží se totalitní postupy EU/EK se změnou tamní administrativy přestávají líbit

Evropské Nařízení o digitálních službách (DSA) je podle amerického Kongresu cenzurním nástrojem na umlčování nepohodlných hlasů. Nařízení je podle kongresmanů v rozporu se svobodou projevu a americkou ústavou. Kongresmanům vadí například zřízení „nahlašovatelů obsahu“, jejichž podněty k odstraňování mají platformy řešit přednostně. Výbor také upozornil, že Evropská komise nedávno uspořádala workshop pro velké internetové společnosti, kde zaznívaly příklady „nenávistných projevů“, které mají sítě odstraňovat, a to přesto, že nemusí být nezákonné. V obsáhlé zprávě z ročního šetření to uvádí Výbor pro justici americké Sněmovny reprezentantů.

Mj. Elonu Muskovi leží EU/EK také pořádně v žaludku. A důvodem je hlavně porušování svobody slova, Green Deal, nelegální a masová migrace a značně nedemokratické zásahy do voleb v Rumunsku, Francii, ale i v Německu, kdy dokonce na sjezdu AfD vyslovil podporu této straně a vyzval voliče, ať si zvolí změnu kurzu směřování Německa. V prosinci 2025 dokonce vyzval k rozpuštění nikým nevolené Evropské komise.

A jak na toto zareagovala EK? Napálila Muskovu X-ku pokutu ve výši 120 milionů eur kvůli údajnému porušování pravidel o transparentnosti.

Jenže Elon není cukrová homole. V zápětí nechal zrušit reklamní účet EU, protože ten v rozporu s pravidly zadávání placené reklamy na X-ku prováděl inzerci tak, aby nemusel platit, nebo jen velmi málo.

Ale to není všechno. Současným Spojeným státům došla trpělivost s lidmi, kteří jsou přímo spojeni s cenzurními nařízeními obsahu na internetu v EU a porušují tak svobodu slova, takže uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli cenzuře amerických internetových platforem.

Podle AFP se má jednat ještě o Josephine Ballonovou a Annu-Lenu von Hodenbergovou z neziskové organizace HateAid, která bojuje proti nenávisti na webu, a dále o Imrana Ahmeda a Clare Melfordovou z podobně zaměřených organizací.

Samozřejmě ve světle těchto údajů a shrnutí v tomto článku je pikantní a naprosto směšná odpověď Ursuly von der Leyenové na tyto sankce, když následně na X-ku napsala: „Svoboda projevu je základem naší silné a pulzující evropské demokracie. Jsme na ni hrdí. Budeme ji chránit. Protože Evropská komise je strážkyní našich hodnot.“

No a mně nezbývá než dodat bonmot: „a já jsem letadlo“…

Čtěte také:
Nakoupí Evropská komise tentokrát zásoby alkoholu?
Evropská vrchnost odmítá vnímat realitu
Skanzen Evropa v odstavném pruhu