Habemus Papam. Nový papež je nová naděje

Ve čtvrtek 8. května byl zvolen nový papež. Stal se jím sice Američan, ale s evropskými kořeny a zkušenostmi z Latinské Ameriky, z Peru. Daleko zajímavější než teorie o tom, jaký bude nový papež, je pohled do minulosti. Protože, jak známo, z historie vzniká současnost, a můžeme tak predikovat i budoucnost.

Lev XIII. byl velkým reformátorem církve v době, která bývá označována jako „Belle Époque“. Během jeho pontifikátu (1878-1903) výrazně vzrostla mezinárodní politická prestiž papežství. Provedl významnou reorganizaci církevních struktur, založil 248 nových diecézí a arcidiecézí, většinou mimoevropských (včetně 28 v USA), a dva patriarcháty (pro severní Afriku a pro Indii s Japonskem).  Ve své době vytvořil tedy novou strukturu a svým způsobem decentralizoval katolickou církev. Přesně v této situaci je církev dnes. Je těžké z jednoho centra řídit 1,4 miliardu věřících.

První kroky současného nového papeže Lva XIV. prolomily zvyklosti a mnohé naznačilo. Mluvil i v jiných jazycích, než je latina nebo italština. Papež Lev XIV. má před sebou řadu rozhodnutí, včetně toho, kde bude ve Vatikánu bydlet. Jeho předchůdce František se totiž rozhodl nevyužívat papežský služební byt v Apoštolském paláci, místo toho pobýval v Domě svaté Marty, kde přespávají kardinálové při konkláve. Rozhodnutí by rovněž mohlo napovědět, jaký vztah má nový papež k vatikánskému aparátu – kurii. To, kde bude bydlet, však není nejdůležitější. Bylo by to pouze gesto, jak se dnes módně říká – signál. Nic víc. A signálů je dnes ve světě mnoho.

Hrát si na Boha nikdy nedopadlo dobře

Nový papež má blízko nejen k Evropě, ale i k České republice. Byl zde mnohokrát a mohl by se k nám velmi brzy vrátit na návštěvu. Evropa, zvláště ta střední, by takovou návštěvu potřebovala jako sůl. V době, kdy se šíří jako v době „Belle Époque“ představa, že Bůh neexistuje a je mrtev, je ujištění o jeho přítomnosti víc než nutné. Protože jinak se stane přesně to, co dříve. Zvítězí různé nesmyslné -ismy a především diktátoři. Navíc si budou lidé hrát na Bohy a dějiny nás učí, že to nikdy nedopadlo dobře.

Nový papež Lev XIV. (Robert Prevost) má francouzské, italské a španělské rodové kořeny. Pochází ze Spojených států amerických, narodil se v Chicagu. Je členem řeholního řádu augustiniánů. Řadu let působil jako misionář v Peru v Latinské Americe.

„Jsme povoláni, abychom svědčili o naší radostné víře v Krista Spasitele…,“ řekl nový papež Lev XIV. během své první děkovné mše kolegiu kardinálů v Sixtinské kapli – na místě, kde ho kardinálové volitelé vybrali jako 267. papeže ve čtvrté volbě.

Nově zvolený papež ve své homilii vyzval k pěstování lepšího osobního vztahu s Kristem a trval na tom, že život bez víry postrádá smysl. A papež jako jasná morální autorita by se měl poslouchat.

Čtěte také:
Papež Lev XIV. se bude muset vypořádat s válkami, islámem i mafií
Habemus Papam! Kdo je nový papež z USA
Odkaz prvního neevropského papeže Františka