Kilometry okupovanou Prahou

Bylo to nepříjemné předčasné probuzení již něco po půlnoci na středu 21. srpna 1968, kdy nás vyděsil temný a drásavý řev túrovaných motorů obřích invazních čtyřmotorových antonovů, které přes střechy vilek Seidlovy kolonie u Ďáblického hřbitova nabíraly dramaticky klesající kurs na už jen pár stovek metrů vzdálenou ranvej kbelského letiště.

„Invaze!“ „Okupace!“ „Nebo fakt bratrská internacionální pomoc?“ řešilo se následující hodiny. Než jsem dorazil do redakce, byly klíčové pozice hlavního města obsazeny výsadkáři. Pracovat nikoho ani nenapadlo, mnozí ani nemohli, a tak ulice byly plné. Atmosféra vzrušená, ale vcelku nekonfliktní, žádné vyhrožování pěstmi.

Nejvíc času jsem strávil na Vinohradské třídě u rozhlasu, kde každý tank obklopil hlouček diskutujících, zatímco osádky bez projevu strachu většinou netečně pokuřovaly na pancíři. Diskuse ale drhla, snažili jsme se mluvit jejich jazykem, ale oni naší ruštině příliš nerozuměli. Přitom otázky byly až primitivní: na domácí straně nejčastěji „Proč?“, na opačné „Kde to jsme?“

Až později se situace radikalizovala; to už osádky dlely v bezpečí obrněnců, když se někomu z davu podařilo na jednom z nich zapálit složenou krycí plachtu; tank pak křižoval bývalou Stalinkou jako obří pochodeň. Vrcholem dne byl nerovný souboj dvou Téček: ocelové monstrum T-52 se vztekle pustilo do barikádu suplující křehké plechové tramvaje Tatra T3 a svými pásy ji trhalo na kusy.

Legenda v roli kolportéra

Druhý den už jsme se i v našem nakladatelství sportovní literatury Olympia zapojili do jistého byť pasivního odporu. Začal vycházet ilegální Čs. sport, rozšiřovaný po městě i jednou sportovní legendou všech legend.

Emil Zátopek přišel v tréninkovém, v redakci Stadionu však ze slavného světového rekordmana a olympijského vítěze tuctové propriety jako kabát (jaký, obyčejný či kožený?), brýle a baret (nebo snad méně nápadný klobouk?) obratem udělaly zcela nenápadného Pražana kolportéra ilegální tiskoviny.

Svou opakovanou trasu s plnou ošuntělou brašnou pokaždé startoval před budovou Olympie i Stadionu v Klimentské 1, kde ho také zastihl redakční fotograf Jaroslav Skála.

Začala dočasně pojatá normalizace…

Čtěte také:
Rok 1968 a dnes: O svobodu přicházíme i bez cizích tanků
Plukovník Foltýn zahájí 21. srpna očistnou operaci našich myslí
Nepřitel byl silny. Ale prohrali zme si to sami